26.06.2019 | 07:06
Autor:
Kategorie:
Štítky:

Zvyšovat sklizňový index a biomasu pšenice

Vznik nejstarších domestikovaných forem obilnin, včetně pšenice, je spojován s rozvojem zemědělství. Vznik zemědělství byl podmíněn růstem populace a klimatickou změnou v období neolitu, která probíhala před 12–10 tisíci lety. Zemědělství vedlo k zefektivnění využití energetických zdrojů prostředí, ke kterému byl využit omezený počet domestikovaných druhů. U zemědělských plodin se jedná o transformaci sluneční energie fotosyntézou do podoby látek upotřebitelných jako potravina pro obyvatelstvo.

Rozhodujícím centrem neolitizace bylo území tzv. Úrodného půlměsíce, které je rovněž genetickým centrem vzniku významných druhů obilnin, včetně dnes nejrozšířenější pšenice seté (Triticum aestivum L.). Oproti Asii byl tento proces v Evropě spíše skokovým. Je zcela pochopitelné, že během domestikace a následného cíleného šlechtění docházelo u zemědělských plodin k výrazným změnám. Ty jsou zvlášť zřetelné z odlišností mezi kultivary pocházejícími z rozdílných období, které jsou pěstovány vedle sebe ve srovnatelných podmínkách, uvádí v časopise Úroda Ing. Petr Martinek, CSc., z firmy Agrotest fyto, s. r. o., Kroměříž společně s kolektivem autorů z dalších výzkumných pracovišť.

Změny u pšenice vyvolané působením člověka byly popsány řadou autorů. V zásadě tyto změny podle autorů vedly ke zlepšení využitelnosti zrna (odstranění rozpadavosti klasu, pluchatosti zrn, zvětšení velikosti zrna a jeho zaoblení) a ke zvýšení sklizňového indexu – tedy poměru hmotnosti zrna k hmotnosti nadzemní biomasy (včetně zrna). U současných odrůd ozimé pšenice se sklizňový index pohybuje přibližně okolo hodnot 0,3–0,4. Podle literatury by sklizňový index mohl teoreticky stoupnout na hodnotu 0,6.

Jak mimo jiné autoři článku informují, u pšenice byl v poslední době zaznamenán velký pokrok ve výzkumu morfologické struktury klasu. Především se jedná o skupinu genů řídících výskyt takzvaných nadpočetných klásků klasu (supernumerary spiklelts – SS), kde na rozdíl od běžné pšenice může vyrůstat více než jeden klásek z jednoho nodu klasového vřetene. Ve firmě Agrotest fyto, s. r. o., v Kroměříži, byly více rozpracovány morfotypy klasů: mnohořadý klas a dlouhá pleva, které mohou mít naději na šlechtitelské využití.

Více informací přináší článek autorů: Ing. Petr Martinek, CSc., z firmy Agrotest fyto, s. r. o., Kroměříž, doc. Ing. František Hnilička Ph.D., z České zemědělské univerzity v Praze, Ing. Martina Trávníčková z Výzkumného ústavu rostlinné výroby, v. v .i., Praha-Ruzyně, a Ing. Alena Bezdíčková Ph.D., z firmy DITANA spol. s r.o., Velká Bystřice, v červencovém vydání časopisu Úroda.*

Napsat komentář

Napsat komentář

deník / newsletter

Odesláním souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem zasílání obchodních sdělení.
Copyright © 2024 Profi Press s.r.o.
crossmenuchevron-down