V loňském roce se v České republice ve větší míře vyskytla na pšenici rez pšeničná, ta patří k závažným patogenům pšenice. O jejím výskytu každoročně rozhoduje průběh počasí (teplota, vzdušná vlhkost, srážky, převládající větry) ve vztahu k vývoji rostliny. Pokud dojde k infekci, pak její průběh kromě toho ovlivňuje i hustota porostu nebo stav živin v rostlině. Při vyšších dávkách dusíkatých hnojiv jsou rostliny náchylnější.

Tématem odolnosti odrůd ke rzi pšeničné se v článku v časopise Úroda zabývají Mgr. Alena Hanzalová, Ph.D., a kolektiv z Výzkumného ústavu rostlinné výroby, v. v. i., Praha-Ruzyně.

K tomu, aby mohlo dojít k infekci a šíření patogenu, je podle Mgr. Hanzalové potřeba, aby populace rzi byla virulentní k rozšířeným odrůdám. Čím větší jsou plochy náchylné odrůdy, tím lepší jsou podmínky pro šíření virulentní rasy patogenu. Pro rozvoj a šíření rzí je kromě virulentních ras potřebný i dostatečný zdroj inokula (spor) v optimální době pro infekci. Přestože je těchto podmínek pro napadení mnoho, často dochází k silným i epidemickým výskytům rzí a významným hospodářským ztrátám. V případě rzi pšeničné to může být až padesátiprocentní ztráta na výnosu při pěstování náchylné odrůdy, silném infekčním tlaku patogenu a optimálním počasí pro šíření rzi.

Pro rozvoj rzí na pšenici je rozhodující geneticky podmíněná rezistence či náchylnost pěstovaných odrůd a zastoupení náchylných odrůd. V současné době je popsáno více než 80 (Lr) genů rezistence ke rzi pšeničné různého původu, jen malá část se však uplatní v odrůdách pro širší pěstování. Kromě genů s velkým účinkem řídí rezistenci i komplex genů s malým účinkem.

Dlouhodobé zkoušení odrůd pšenice na odolnost postihuje charakter rezistence konkrétních genotypů za různých podmínek a usnadňuje výběr materiálů pro pěstování. Výsledky pokusů prezentovaných Mgr. Hanzalovou ukazují hodnocení odrůd pšenice  v období 2014–2021 u odrůd s nejvyššími množitelskými plochami pěstovaných v České republice a vybraných registrovaných odrůd. Nejvyšší odolnost vykazovaly odrůdy nesoucí gen Lr24 (Athlon, Gordian, Sheriff, Futurum a RGT Cesario) a kombinaci genů Lr10, Lr28 a Lr37 (Frisky), avšak i ke genům Lr24 a Lr28 byla v ČR zjištěna virulence.*

Více informací přináší článek v lednovém vydání časopisu Úroda (1/2022).

Již řadu let je v Zemědělském výzkumném ústavu v Kroměříži realizováno hodnocení kvality potravinářské pšenice na sklizňových vzorcích z celé České republiky. Celkem byla ze sklizně 2020 hodnocena kvalita 582 vzorků pšenice, pocházejících ze všech krajů ČR.
Odrůdové spektrum bylo velmi široké – mezi hodnocenými vzorky bylo celkem 93 různých odrůd. Nejčastěji zastoupenou odrůdou byla Viriato, následována odrůdami Julie, Genius, Ponticus, RGT Reform, LG Imposanto, Balitus, LG Mocca, Dagmar a Rivero.

Výnosy ozimé pšenice byly v celorepublikovém průměru v roce 2020 vyšší (6,20 t/ha) než v roce 2019 (5,79 t/ha). Z hlediska zpracovatelské kvality však byla sklizeň pšenice 2020 spíše podprůměrná. Nižší byla zejména objemová hmotnost, podprůměrné bylo i číslo poklesu. Na kvalitě zrna se negativně projevily srážky v období těsně před sklizní i vlhké, chladné počasí v období plnění zrna a také napadení porostů obilnin klasovými chorobami, zejména patogeny Fusarium spp. Podmínky pro infekci a rozvoj klasových fuzárií byly velmi příznivé, což se projevilo jak na kvalitě (kontaminace mykotoxiny, nižší objemová hmotnost), tak i na výnosech napadených porostů. Reakce jednotlivých odrůd na podmínky ročníku byla rozdílná.

Tyto a další podrobné informace se dočtete v zářijovém vydání časopisu Úroda (9/2021) v článku RNDr. Ivany Polišenské, Ph.D., a kolektivu z firmy Agrotest fyto, s. r. o., Kroměříž.*

I v letošním roce inspektoři Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského (ÚKZÚZ) hodnotí ve vybraných porostech pšenice riziko napadení růžověním klasů pšenice pomocí kalkulátoru rizik zveřejněných na Rostlinolékařském portálu. Na řadě míst byla ve 24. týdnu pšenice již odkvetlá, někde pšenice začíná teprve kvést. V současnosti s ohledem na fázi kvetení probíhá rozhodování o ošetření, nebo již ošetření proběhlo. Informuje o tom aktualita Rostlinolékařského portálu.

Hodnocení podmínek pro výskyt choroby probíhá ideálně v době plného květu (65 BBCH), přičemž stále platí, že riziko infekce mohou ovlivnit podmínky v závěru pěstebního období a při sklizni (poléhání porostu, pozdní sklizeň za vlhka, či podmínky při skladování). Pěstitel by tak měl brát v potaz nejen podmínky v době květu pšenice, ale též podmínky v závěru pěstební sezóny, včetně zajištění vhodných podmínek při skladování zrna. Podmínkou infekce je podle portálu vysoká vlhkost prostředí. Lokality v povodí řek a vodních nádrží s častým výskytem ranních mlh, pozemky s omezenou cirkulací vzduchu a deštivý průběh kvetení zvyšují riziko vzniku epidemie. Konidie ztrácí významně klíčivost již po 24 hodinách při nízké relativní vlhkosti. První příznaky napadení lze pozorovat již do čtyř dnů od infekce, po 14 dnech může dojít k rozšíření napadení na celý klas, uvádí dále portál.

Výsledky prognózy výskytu fuzarióz prováděných ve vybraných porostech pšenice potvrzují podle portálu nižší až střední infekční tlak. Ve 23. týdnu byl v porostech na Rakovnicku, Plzeňsku a Českolipsku zaznamenán tlak střední, který se vlivem suchého průběhu počasí postupně změnil na nízký. Po srážkách v 25. týdnu se tlak může opět zvýšit (platí pro porosty ve fázi 65–69 BBCH). Na Chrudimsku byl zaznamenán první slabý výskyt růžovění v porostech pozdní odrůdy pšenice po předplodině hrách, která je brána jako vysoce riziková (nejen z pohledu vyššího podílu N, ale též jako hostitel infekce komplexní kořenové spály hrachu, jehož původcem je rod Fusarium).

Aktuální informace o situaci v porostech pšenice lze sledovat v Mapách výskytu nebo v modulu Aktuální výskyty v okrese. Kalkulátor rizika výskytu růžovění klasů pšenice je možné nalézt v modulu Prognóza.*

 

Vysvětlivky k mapě k mapě:

Nízké riziko výskytu (méně než 10 bodů kalkulátoru rizika): ochranná opatření jsou na zvážení, neboť kombinace faktorů jak nepřímých, tak těch, které určují vznik infekce, nebyly v době kvetení příznivé.

Střední riziko výskytu (méně než 10–29 bodů kalkulátoru rizika): ochranná opatření jsou doporučena, neboť kombinace faktorů určující vznik infekce je příznivá. Z toho důvodu je doporučeno aplikovat fungicid v době kvetení.

Vysoké riziko výskytu (méně než 30 bodů kalkulátoru rizika): ochranná opatření jsou doporučena, neboť kombinace faktorů určující vznik infekce je příznivá. Z toho důvodu je doporučeno aplikovat fungicid v době kvetení.

Agrotechnické zásahy v systému pěstování ozimé pšenice jsou poměrně náročné, zejména z důvodu nepředvídatelnosti teplot a srážek v dlouhodobějším horizontu. I bez znalosti budoucího vývoje počasí existují výnosotvorné znaky, které stabilizují a zvyšují výnosovou úroveň plodin za všech podmínek.

Mezi takové ukazatele, kterými lze zvýšit výnosovou stabilitu pšenice, patří podpora klíčení a následného zakořenění, zvýšení tvorby produktivních odnoží bez nadbytečné produkce neproduktivních odnoží a podpora transportu asimilátů do zrna. Důležitá je také konečná hustota porostu s rovnoměrným vývojem jednotlivých odnoží a rovnoměrné dozrávání klasů, konstatuje v článku v Úrodě č. 3/2021 Ing. Radoslav Koprna, Ph.D., z Univerzity Palackého v Olomouci. Jak popisuje, všechny vývojové procesy v rostlinách jsou závislé na příjmu živin kořeny, případně listy a na působení fytohormonů. Makroprvky (N, P, K) a mikroprvky (Cu, Zn, Mn), případně prekurzory fytohormonů, mohou do značné míry ovlivnit vývoj rostlin. Typickým příkladem auxinového prekurzoru je přípravek M-Sunagreen a Sunagreen. Kyselina 2-aminobenzoová a 2-hydroxybenzoová, jsou dále metabolizovány na L-tryptophan, který je prekurzorem pro syntézu auxinů. Kyselina 2-hydroxybenzoová pak zajišťuje delší „proauxinové“ působení, pomocí omezení aktivity enzymu auxin-oxidázy, který degraduje již syntetizované auxiny. Zvýšený obsah auxinů v rostlinách má pozitivní vliv na vývoj kořenového systému a jeho mohutnost při klíčení, v pozdějších fázích jsou auxiny rozhodujícím fytohormonem pro apikální dominanci a prodlužovací růst (sloupkování) s redukcí neproduktivních odnoží. Cytokininy, jsou nízkomolekulární látky, které ve velmi nízkých koncentracích (mikro- až nanomolární koncentrace), působí pozitivně na buněčné dělení, tvorbu odnoží a také na jejich optimalizaci.*

Možnostem ochrany plodin na jaře bylo věnováno sympozium společnosti Corteva Agriscience. Zhruba tříhodinová konference byla živě vysílána ze studia TV Zemědělec. Významná část přednášek byla věnována možnostem ochrany řepky proti škůdcům v jarním období. Ta je ztížena především proto, že zemědělci nadále nemohou používat účinné látky thiacloprid a chlorpyrifos.

Sympozium zahájil Ing. Petr Portych, country leader pro Českou republiku, Slovensko společnosti Corteva Agriscience. Upozornil, že v zemědělství vypadla řada zavedených a pro produkci základních účinných látek. Jen v minulém roce skončil chlorpyrifos, thiacloprid nebo epoxyconazol. Budou podle něj následovat i další.

Insekticidnímu programu v řepce pro rok 2021 se věnoval Ing. Petr Vlažný, Ph.D., ze společnosti Corteva Agriscience. Kromě jiného popsal, jak ošetřovat řepku na jaře po ztrátě účinných látek thiacloprid a chlorpyrifos. K ochraně řepky ve fázi dlouživého růstu proti krytonoscům doporučil aplikaci přípravku Gazelle v kombinaci s pyretroidem Karis 10 CS, nebo Rafan Max. Při druhém ošetření, které je primárně určeno proti blýskáčkovi a pozdním náletům krytonosců, upozornil Ing. Vlažný na novinku v sortimentu pyretroid Magma (etofenprox 287,5 g/l). Efektivně hubí i rezistentní populace blýskáčka, ale zároveň má i vysokou účinnost na krytonosce. K ošetření proti bejlomorce doporučil přípravek Gazelle. U fungicidní ochrany pšenice popsal připomněl, že společnost Corteva má pro rok 2021 připraveny fungicidní novinky. Jedná se o přípravek Mizona a Librax. Oba přípravky mají podle Ing. Vlažného výborný kurativní efekt, mobilitu v rostlině a kontrolu listových skvrnitostí.

Herbicidní ochraně obilnin na jaře se věnoval Ing. Jiří Matoulek ze společnosti Corteva Agriscience. Uvedl, že pro ochranu obilnin jsou vhodné jejich přípravky Orcane, Huricane, Mustangg 4x4, nebo Zypar.*

Další podrobnosti přináší aktuální číslo týdeníku Zemědělec.

Rostlinolékařský portál Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského informuje o poškození porostů larvami hrbáče osenního. Uvádí, že po novém roce byly v okrese Brno-venkov zaznamenány mizející porosty pšenice. Po bližším zkoumání byly za původce poškození označeny právě larvy hrbáče osenního. Silné poškození se objevilo na ploše asi 20 ha. Výskyt hrbáče osenního je významně podporován technologiemi zanechávajícími vyšší podíl nerozložené organické hmoty na povrchu půdy (tedy minimalizace bez aplikace odpovídající dávky dusíku na slámu).

Ploch s poškozením tímto minoritním škůdcem podle portálu rok od roku roste. Intenzita výskytu hrbáče osenního v jednotlivých letech kolísá, zejména v závislosti na průběhu počasí koncem léta. Jestliže je sucho v srpnu a září, hrbáč klade málo vajíček, a také vývoj larev je zpomalen. V důsledku toho jsou vzcházející rostliny ozimů napadány poměrně málo škodlivými larvami 1. vývojového stupně, u kterých navíc vzrůstá jejich přirozená úmrtnost. Naopak Rostlinolékařský portál upozorňuje, že pokud je v srpnu a v září vlhko, larvy se líhnou dříve, před vzejitím ozimů. Nejprve se živí výdrolem obilí a pýrem. Vzcházející ozimy jsou v tomto případě napadány larvami 2. a 3. vývojového stupně, které způsobují závažnější škody. Škodlivé výskyty jsou časté při pěstování obilniny po obilnině, zvláště ozimu po ozimu nebo na pozemcích v sousedství travních porostů. Škodlivost brouků, kteří se živí v době mléčné zralosti zrny obilnin, není hospodářsky významná.

Kladení vajíček a vývoj larev v populaci je rozvleklé, takže přezimují larvy různého stáří v chodbičkách v půdě. Také může přezimovat část imag. V březnu a dubnu larvy pokračují v žíru, v květnu se v chodbičkách v hloubce 10–15 cm kuklí. Brouci se líhnou v červnu a červenci. Živí se listy a zrny v mléčné zralosti. V srpnu kladou samičky vajíčka ve skupinkách po třech až deseti (i více) do vyhrabaných chodbiček v půdě. Larvy se rozlézají do okolí. V blízkosti živných rostlin si v půdě vyhlubují kolmé 10–40 cm hluboké chodbičky. Ve dne se v nich ukrývají, v noci se živí listy výdrolu a trav, později vzešlým osením. Na ozimech škodí od října až do zámrazu, který v letošním roce přišel prakticky až v lednu, uvádí dále Rostlinolékařský portál.

Každoročně je v polních infekčních pokusech Výzkumného ústavu rostlinné výroby, v. v. i., (VÚRV) hodnocena odolnost odrůd pšenice ke rzi plevové, rzi pšeničné a rzi travní. Tyto patogeny dlouhodobě způsobují na pšenici významné hospodářské ztráty. Každoroční opakování polních infekčních testů ukazuje nejen úroveň rezistence do sortimentu nově zařazovaných materiálů, ale postihuje kromě meziročních výkyvů počasí i změny ve virulenci populace rzí, která se může skokově měnit.

Do hodnoceného souboru byly zařazeny ozimé a jarní odrůdy v registračním řízení a pro doporučování poskytnuté Ústředním kontrolním a zkušebním ústavem zemědělským (ÚKZÚZ) v roce 2019. Pro pravidelné zajištění silného infekčního tlaku probíhaly polní pokusy se rzemi v podmínkách umělé inokulace. Odrůdy seté do řádků byly inokulovány pomocí náchylné odrůdy, pravidelně rozmístěné v pokusu.

Odrůdy ozimé pšenice hodnocené jako odolné ke všem sledovaným patogenům, tj. odrůdy s kombinovanou rezistencí (triple rust resistance) byly Cecilius, Skif, RGT Sacramento, Fakir, Campesino, Sheriff a LG Dita. Průměrné hodnocení napadení ozimých odrůd rzí plevovou bylo 7,6, rzí travní 6 a rzí pšeničnou 4,7.

Průměrné hodnocení rezistence jařin je pro rez plevovou nižší (6,7) než u ozimých odrůd zejména kvůli zařazení náchylných odrůd Vánek a Rufia do souboru. Odrůdy nesoucí kombinovanou rezistenci ke všem třem patogenům jsou Toccata a Pexeso.

Tyto a další informace přináší článek Mgr. Aleny, Hanzalové, Ph.D., z VÚRV zveřejněný v časopise Úroda (11/2020).*

Sněti mazlavé jsou skupinou houbových patogenů, jejichž výskyt významně kontroluje dostupnost moření. V ČR napadají pšenici tři zástupci snětí mazlavých, mazlavá sněť pšeničná Tilletia caries (syn. T. tritici), mazlavá sněť hladká T. laevis (syn. T. foetida), původci mazlavé snětivosti pšenice, a sněť zakrslá T. controversa, původce zakrslé snětivosti pšenice a zakrslé snětivosti žita. Informuje o tom ve svém článku v časopise Úroda RNDr. Veronika Dumalasová, Ph.D., z Výzkumného ústavu rostlinné výroby, v. v. i., Praha-Ruzyně.

V případě omezení azolových fungicidů v širším měřítku dosud nemáme připravenou žádnou možnost, jak se proti snětím účinně bránit. Sněti mazlavé představují již dnes aktuální problém a mohou být příčinou závažných ztrát na výnosu a kvalitě zrna, případně znehodnocení celé sklizně, především v ekologickém zemědělství a v ochranném pásmu vod, kde jinak běžně dosud rozšířené a účinné fungicidní ošetření osiva není možné. Rezistence ke snětím a postupy ochrany bez fungicidů byly dosud opomíjeny, přestože využití geneticky založené odolnosti rostlin je ekonomické a vysoce účinné opatření, připomíná autorka ve svém článku.

Ve víceletých polních pokusech Výzkumného ústavu rostlinné výroby studovali virulenci pěti směsí inokula snětí mazlavých na standardním diferenciačním souboru odrůd a linií pšenice nesoucím 13 různých genů rezistence ke snětím mazlavým. Z výsledků prezentovaných RNDr. Dumalasovou vyplývá, že vůči mazlavé sněti pšeničné a mazlavé sněti hladké jsou nejméně citlivé linie nesoucí geny rezistence Bt8, Bt9, Bt10 a Bt11. Proti sněti zakrslé se nejnižší citlivostí vyznačuje gen rezistence Bt8.

Pro získání šlechtitelských materiálů s vyšším stupněm rezistence k snětím mazlavým jsou známé zdroje rezistence, například odrůdy Bonneville, Gary, Golden Spike, Stava, SW Magnifik a Weston, které byly v pokusech prověřeny na reakci nejen na mazlavé sněti pšeničné a mazlavé sněti hladké, ale i  sněti zakrslé.*

Více informací přináší časopis Úroda (11/2020).

Odolnost ozimé pšenice k zimním stresům a její důležitá složka – mrazuvzdornost – jsou ve Výzkumném ústavu rostlinné výroby, v. v. i., v Praze-Ruzyni (VÚRV) pravidelně hodnoceny u souboru odrůd a novošlechtění. Rozlišení zimovzdornosti odrůd provádí tamní odborníci pomocí provokačních testů v přirozených podmínkách, v bedýnkách umístěných v různé výšce nad povrchem půdy. Provokační bedýnkové testy hodnotí přezimování rostlin za celé zimní období a stanoví odolnost ozimů k působení abiotických stresů zimy (mráz, střídavé mrznutí a tání, sněhová vrstva, zimní sucho, zaplavení vodou, vytvoření ledové vrstvy). Touto metodou získávají každým rokem rozlišení zimovzdornosti genotypů ozimé pšenice. Pro dostatečné posouzení odrůdové odolnosti, vyjádřené stupni zimovzdornosti (SZ), opakují tyto testy nejméně po tři zimní období. Teprve po víceletém souhrnném zpracování výsledků ze všech testů vypočítají SZ jednotlivých odrůd.

Článek RNDr. Ilji Toma Prášila, CSc., a Ing. Jany Musilové z VÚRV zveřejněný v říjnovém vydání časopisu Úroda uvádí stupně zimovzdornosti současného sortimentu odrůd ozimé pšenice. Tabulka v tomto článku uvedená obsahuje 77 odrůd, z toho 68 je registrováno v ČR, dalších devět je registrováno v jiných zemích EU. Zahrnuje většinu odrůd pěstovaných v ČR podle přihlášených množitelských ploch ozimé pšenice, včetně všech 37 odrůd vedených v Seznamu doporučených odrůd 2020 (SDO) podle ÚKZUZ. Stupnice zimovzdornosti (SZ) je uváděna ve stupních od 9 (nejvyšší) až po 1 (nejnižší odolnost). V sortimentu pšenic převažují odrůdy se střední zimovzdorností (SZ = 5 až 4), což odpovídá 64 %. Nejvíce pěstované jsou z nich RGT Reform, Ponticus, Genius, Turandot, Frisky, Dagmar, Tobak a další. Odrůdy s vysokou zimovzdorností (SZ od 6 výše) tvoří 16 % a patří k nim Julie, Patras, Fakir, Bohemia, Annie a další. Odrůdy s nízkou zimovzdorností (SZ = 3 a níže) jsou zastoupeny 18 % a jsou to například RGT Sacramento, Steffi, Airbus, Rebell, Bernstein či Evina.

„Pro odrůdy původem z ČR vychází průměrná hodnota SZ 4,8. To neznamená, že odrůdy s nižším SZ nejsou pro naše území vhodné; v mírných zimách, které převažují v posledním období, přezimují bez problému. Se snižujícím se SZ odrůd však narůstá riziko jejich poškození při studených zimách. Naopak u odrůd s vyšším SZ, než je tento průměrný SZ se riziko poškození rostlin zimními stresy v našich podmínkách snižuje. Obvykle proto doporučujeme, aby zastoupení pěstovaných odrůd v jednotlivých oblastech bylo v širší škále SZ,“ informují autoři.*

Více informací naleznete v říjnovém vydání časopisu Úroda (10/2020) v článku RNDr. Ilji Toma Prášila, CSc., a Ing. Jany Musilové z Výzkumného ústavu rostlinné výroby, v. v. i., Praha-Ruzyně.

Mezi vysoce kvalitní mořidla, která Syngenta vyvíjí pro ochranu úrody svých zákazníků, patří dnes již osvědčená trojice Vibrance Gold, Vibrance Duo a Celest Trio. Kromě vynikající regulace výskytu chorob ječmene i pšenice také pozitivně ovlivňují energii vzcházení a vitalitu a růst rostlin. To se odráží na velmi dobrém rozvoji kořenového systému, nárůstu biomasy kořenů i nadzemní biomasy rostlin.

Širokospektrální mořidlo Vibrance Gold obsahuje účinné láky sedaxane 50 g/l, fludioxonil 25 g/l a difenoconazole 25 g/l. Složení mořidla s účinnými látkami, které se navzájem doplňují a posilují v účinku proti chorobám, zajišťuje ochranu proti širokému spektru chorob:

Rodina mořidel Vibrance s Rooting power technologií

Účinná látka sedaxane, vyvinutá speciálně pro potřeby moření, má příznivý účinek na růst a vývoj kořenového systému. Kořenový systém je mohutnější a umožňuje rostlině plně využít její genetický potenciál, lépe odolávat biotickým i abiotickým škodlivým činitelům (stresovým faktorům, například stres suchem). Mohutný kořenový systém umožňuje zlepšený příjem živin a vody a má pozitivní vliv na přezimování porostů.


Vibrance Gold je díky svému složení nejvyspělejším mořidlem na trhu. Jediné mořidlo zaregistrované zároveň proti kořenomorce, prašné sněti a sněti zakrslé.


Nemořené osivo může přinést vysoké ztráty

Choroby přenosné osivem a půdou není převážně možné regulovat foliární aplikací fungicidů. Proto je fungicidní moření nezbytnou součástí pěstební technologie, a to nejen v porostech obilnin.

Ztráty se odrazí nejen na výnose (mohou dosahovat 30 až 70 % podle typu přítomné choroby), ale také kvalitě produkce, což způsobuje závažné problémy. Další problém přichází s uznáním množitelských porostů v důsledku výskytu snětí.

Závažných chorob, které se přenášejí půdou, osivem nebo oběma způsoby, se objevuje celá škála – choroby pat stébel (komlex patogenů způsobujících toto onemocnění), plíseň sněžná, sněti, pruhovitost, hnědá skvrnitost apod.

Mezi nejzávažnější choroby z komplexu chorob kořenů a pat stébel obilnin patří stéblolam (Oculimacula spp.,), černání kořenů a báze stébel obilnin (Gaemannomyces graminis), lemovaná stébelná skvrnitost (Rhizoctonia spp.) a obecná krčková a kořenová hniloba (Fusarium spp.). Zde dává fungicidní moření smysl, protože významných způsobem dokáže eliminovat dopad přítomných patogenů a rozvoj chorob. Moření osiva také výrazně omezuje výskyt plísně sněžné (Fusarium nivale), která se v předjaří velmi často vyskytuje společně se stéblolamem.

Sněť prašná v ječmenu jarním

Pruhovitost ječmene

Plíseň sněžná na pšenici ozimé

Půdou a osivem přenosné choroby však nesouvisejí pouze s poškozením bází stébel, listů či později klasů, tak jak jej známe při komplexu chorob pat stébel. Objevuje se také výrazné poškození klasů, které je patrné až ve fázi metání. To způsobuje výskyt různých druhů snětí. I tato onemocnění dokáží významným způsobem redukovat výnos, navíc u množitelských porostů není vůbec výskyt snětí přijatelný. Moření je v tomto případě jedinou možností, jak porosty ochránit.

Biostimulační vliv sedaxane na kořeny, Trutnov 2020. A) ječmen - kontrolní skupina; B) ječmen - skupina ošetřená Vibrance Gold; C) pšenice - kontrolní skupina; D) pšenice - skupina ošetřená Vibrance Gold

Mořidlo Vibrance Gold doporučujeme pro pěstitele zejména při vysoké intenzitě pěstování obilnin, kde je nutné zajistit ochranu nejen proti kořenomorce a fuzariózám, ale také prašné sněti a sněti zakrslé.

Investice do mořidla s nejvyšším množstvím účinné látky sedaxane (50 g/l), která díky technologii Rooting power zabezpečí nárůst kořenové hmoty až o 40 % a zajistí tak dosažení excelentního výnosu se určitě vyplatí.

Ing. Václava Spáčilová, Ph.D.,

Syngenta Czech republic*

deník / newsletter

Odesláním souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem zasílání obchodních sdělení.
Copyright © 2022 Profi Press s.r.o.
crossmenuchevron-down