Zemědělci v Německu jsou pod silným ekonomickým tlakem

Sklizeň obilovin bude letos v Německu podprůměrná, dosáhne 41,9 milionů tun. To je o 7 % méně než v předchozím roce, kdy se sklidilo 45,2 milionu tun. Průměrný výnos všech druhů obilovin činí 6,89 t/ha, což je o 9 % méně než v loňském roce. Rozhodujícím faktorem bylo příliš suché jaro a vlna veder v druhé polovině června během fáze plnění zrn, která na mnoha místech vedla k předčasnému dozrání. Řepka vykázala ještě horší výsledek.

Uvedl to Německý zemědělský svaz (DBV) ve své aktualizované sklizňové bilanci. Odhad vychází ze zpráv zemských zemědělských svazů. „Letošní sklizeň se vyznačuje obrovskými regionálními rozdíly, s výrazným rozdílem mezi severem a jihem. Zejména v jižním a západním Německu vedl nedostatek srážek k nízkým výnosům až k neúrodám u jednotlivých plodin,“ hodnotí letošní sklizeň předseda svazu Joachim Rukwied.

Výrazný pokles výnosu

U ozimé pšenice, která je s plochou přibližně 2,9 milionu hektarů nejdůležitější plodinou, činí objem sklizně pouze 20,9 milionu tun, což je o 7 % méně než v loňském roce. Průměrný výnos na hektar klesl dokonce o 9 % na 7,21 t/ha. Co se týče kvality, situace je nejednotná.
Ozimý ječmen si s 9,5 miliony tun udržel úroveň z loňského roku, protože pokles výnosů o 4 % na 7,56 t/ha byl vykompenzován větší pěstební plochou. Ječmen byl před nástupem veder z velké části zralý a bylo možné jej sklidit brzy.
Letošní ročník nejvíce postihly ozimou řepku, u níž došlo k propadu průměrného výnosu o 20 % na 2,91 t/ha. Celkem se sklidilo pouze 3,3 milionu tun. Kromě horka a sucha způsobil porostům potíže také silný tlak škůdců a nedostatek účinných prostředků proti dřepčíkovi a bejlomorce kapustové. „Příliš suché jaro a následně horko a přetrvávající sucho značně poškodilo mnoho porostů. Letos o výnosu rozhodla lokalita jako málokdy předtím,“ říká předseda svazu zemědělců Joachim Rukwied.
U brambor se rýsuje průměrný až podprůměrný výsledek, ani na zavlažovaných plochách nelze očekávat výnosy blížící se průměru. U cukrové řepy je situace v některých regionech výrazně horší. Navíc se po celé zemi dále šíří žilnatka rákosní, která přenáší patogeny, výrazně poškozující nejen cukrovku, ale také brambory.

Silný tlak na podniky

Celkově se slabý výsledek sklizně kryje s ekonomicky nejistým obdobím. Výrazně nižší výnosy v kombinaci s nízkými výkupními cenami na jedné straně a vysokými náklady na provozní prostředky, jako je například nafta, přípravky na ochranu rostlin a hnojiva, na straně druhé, enormně zatěžují likviditu mnoha zemědělských podniků, uvádí svaz. Nemalý počet z nich potřebuje mimořádné nebo překlenovací financování k zajištění likvidity a k zachování existence podniku.
Vzhledem k napjaté ekonomické situaci vyzývá předseda svazu zemědělců Rukwied spolkovou vládu, aby připravila okamžitý balíček na zachování likvidity.
V něm požaduje navýšit balíček podpory na hnojiva na 180 milionů eur a zajistit jeho bezbyrokratické a rychlé vyplacení prostřednictvím profesního sdružení. Dále chce, aby vláda zajistila vyplacení 80 % přímých plateb již v říjnu a zbývajících 20 % zaručeně v prosinci. Posledním bodem je okamžité snížení daně z nafty.
„Naše zemědělské podniky v současné době potřebují osivo a naftu, později pak hnojiva a přípravky na ochranu rostlin. Bez potřebné likvidity nejsou schopny financovat příští sklizeň,“ uvedl Rukwied.
Velkým výzvám čelí také chovatelé hospodářských zvířat, pokud jde o zásobování krmivem. V mnoha regionech výrazně poklesly výnosy z pastvin a zejména u silážní kukuřice jsou patrné značné výnosové ztráty. V obzvláště postižených regionech po prvních sečích na pastvinách již tráva nedorostla, což má negativní dopad jak na aktuální krmení zvířat, tak na vytvoření dostatečných zásob krmiva na zimu. I přes regionální burzy krmiv je třeba počítat s tím, že to povede k redukci některých stavů hospodářských zvířat, uzavírá svaz.