10.01.2022 | 01:01
Autor:
Kategorie:
Štítky:

Osvědčí se sója širších řádcích?

Zájem zemědělské praxe o pěstování sóji luštinaté v České republice v posledních letech narůstá. Vývoj osevních ploch, přestože vykazuje meziroční kolísání, vykazuje rostoucí trend. V roce 2021 se osevní plochy dokonce přiblížily hodnotě 20 tis. ha. Snaha alespoň o malou míru, soběstačnosti z hlediska produkce sóji je však patrná ve většině evropských zemí.

Tématem se v týdeníku Zemědělec zabývá spolu s dalšími autory Doc. Ing. Václav Brant, Ph.D., působí v rámci Centra precizního zemědělství při České zemědělské univerzitě v Praze. Připomíná, že zvýšený zájem o pěstování je v České republice primárně spojen se snížením nákladů v živočišné výrobě, s hledáním cest náhrady tzv. společensky problémových plodin (např. řepky a kukuřice), se snahou o zvýšení ploch dusík fixujících plodin na orné půdě (včetně reakce na ceny N-hnojiv) apod. Důležitý význam má domácí produkce pro podniky produkující tzv. GMO-free mléko.

V zahraničí se však výrazněji poukazuje na potřebu výroby sójových nápojů, tofu, náhražek masa apod. z domácí produkce a v bio kvalitě. Tato skutečnost se následně promítá do nárůstu pěstitelských ploch, které jsou však podpořeny vazbou na zpracovatelský průmysl.

Významnou ekonomickou otázkou je cesta hledání úspor ve vztahu ke zpracování půdy a k nákladům na osivo. Přestože se dlouhodobě poukazuje na možnosti pěstování sóji pomocí systémů setí do nezpracované půdy (půdoochranná technologie), je v evropských podmínkách stále zdůrazňována redukce výnosu a vyšší spotřeba herbicidů. Tato skutečnost je však problematická i ve vztahu k požadavkům společné zemědělské politiky na jejich výraznou redukci.

Na druhou stranu je reálnost pěstování sóji technologiemi no-till faktem, který vede k úvahám nad potřebou intenzity zpracování půdy v konvenčních systémech celoplošného zpracování půdy. Technologie setí do nezpracované půdy se mnohdy vyznačují horší vzcházivostí rostlin v důsledku nedodržení hloubky setí, neuzavření výsevní rýhy, pomalejšího ohřevu půdy apod. Tyto efekty lze v systémech pásového zpracování půdy a v systémech zonálního kypření eliminovat i při nižší intenzitě zpracování půdy, nebo pomocí systémů diferencovaného zpracování orničního profilu. Většina těchto technologií je spojena se zvýšením rozteče řádků (nad 25 cm) a se snížením počtu rostlin odpovídající hodnotě mezi 40 až 50 kusy na m2.*

Napsat komentář

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.

deník / newsletter

Odesláním souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem zasílání obchodních sdělení.
Copyright © 2022 Profi Press s.r.o.
crossmenuchevron-down