Zájem zemědělské praxe o pěstování sóji luštinaté v České republice v posledních letech narůstá. Vývoj osevních ploch, přestože vykazuje meziroční kolísání, vykazuje rostoucí trend. V roce 2021 se osevní plochy dokonce přiblížily hodnotě 20 tis. ha. Snaha alespoň o malou míru, soběstačnosti z hlediska produkce sóji je však patrná ve většině evropských zemí.

Tématem se v týdeníku Zemědělec zabývá spolu s dalšími autory Doc. Ing. Václav Brant, Ph.D., působí v rámci Centra precizního zemědělství při České zemědělské univerzitě v Praze. Připomíná, že zvýšený zájem o pěstování je v České republice primárně spojen se snížením nákladů v živočišné výrobě, s hledáním cest náhrady tzv. společensky problémových plodin (např. řepky a kukuřice), se snahou o zvýšení ploch dusík fixujících plodin na orné půdě (včetně reakce na ceny N-hnojiv) apod. Důležitý význam má domácí produkce pro podniky produkující tzv. GMO-free mléko.

V zahraničí se však výrazněji poukazuje na potřebu výroby sójových nápojů, tofu, náhražek masa apod. z domácí produkce a v bio kvalitě. Tato skutečnost se následně promítá do nárůstu pěstitelských ploch, které jsou však podpořeny vazbou na zpracovatelský průmysl.

Významnou ekonomickou otázkou je cesta hledání úspor ve vztahu ke zpracování půdy a k nákladům na osivo. Přestože se dlouhodobě poukazuje na možnosti pěstování sóji pomocí systémů setí do nezpracované půdy (půdoochranná technologie), je v evropských podmínkách stále zdůrazňována redukce výnosu a vyšší spotřeba herbicidů. Tato skutečnost je však problematická i ve vztahu k požadavkům společné zemědělské politiky na jejich výraznou redukci.

Na druhou stranu je reálnost pěstování sóji technologiemi no-till faktem, který vede k úvahám nad potřebou intenzity zpracování půdy v konvenčních systémech celoplošného zpracování půdy. Technologie setí do nezpracované půdy se mnohdy vyznačují horší vzcházivostí rostlin v důsledku nedodržení hloubky setí, neuzavření výsevní rýhy, pomalejšího ohřevu půdy apod. Tyto efekty lze v systémech pásového zpracování půdy a v systémech zonálního kypření eliminovat i při nižší intenzitě zpracování půdy, nebo pomocí systémů diferencovaného zpracování orničního profilu. Většina těchto technologií je spojena se zvýšením rozteče řádků (nad 25 cm) a se snížením počtu rostlin odpovídající hodnotě mezi 40 až 50 kusy na m2.*

Sója (Glycine max) patří podobně jako ostatní druhy luskovin do rozsáhlé čeledi Fabaceae. Ve světě je nejpěstovanější a ekonomicky nejdůležitější luskovinou, poskytuje rostlinné bílkoviny a tuky pro výživu lidí, pokrutiny a šroty se využívají jako kvalitní krmiva.

V České republice se začala sója omezeně pěstovat už před druhou světovou válkou, ale jen na malých plochách v nejteplejších oblastech. Hlavní problém spočíval ve splnění teplotních podmínek. S příchodem raných odrůd z Kanady počátkem devadesátých let se pěstební plochy začaly postupně zvětšovat a dosáhly úrovně kolem 10 tis. ha.

Plochy sóje se v posledních letech zvýšily, po hrachu je sója druhým nepěstovanějším druhem luskovin. V roce 2021 byla vyseta na rekordních 19 679 ha.

Sója může být napadena různými chorobami v průběhu celé vegetace. Praktické je rozdělení chorob z hlediska jejich výskytu a škodlivosti v rámci tří vegetačních období sóje – raného, středního a pozdního. V raných fázích vývoje rostlin (období klíčení a vzcházení rostlin) bývá škodlivé napadení sóje původci kořenových a krčkových chorob (Rhizoctonia solani, Pythium spp., Phytophthora sojae, Phomopsis longicolla), které způsobují padání klíčních rostlin a hniloby kořenů a kořenových krčků. Ve středním období vegetace (prodlužovací fáze vývoje rostlin až do konce kvetení) může významné výnosové ztráty způsobit napadení původci bakteriální skvrnitosti (Xanthomonas axonopodis pv. glycines), bakteriální spály (Pseudomonas syringae pv. glycinea) během chladného a deštivého počasí, bílé hniloby (Sclerotinia sclerotiorum), viróz (BPMV, SMV), rzi (Phakopsora pachyrhizi) nebo skvrnitosti způsobené houbou Cercospora sojina.

Pozdní období vývoje rostlin je charakterizováno růstem lusků a vývojem semen v nich. Jedná se o nejdůležitější období z hlediska tvorby výnosu semen. Pokud jsou rostliny stresovány právě v tomto období, snížení výnosu, především v důsledku menšího počtu lusků, bývá vyšší než v kterékoli jiné fázi vývoje. Předčasná ztráta listů o 100 % v této fázi může vést k výnosovým ztrátám o 80 %. V pozdější fázi, kdy semena obsahují asi 60 % vlhkosti již nehrozí velké výnosové ztráty v důsledku stresu. V tomto pozdním období mohou být stresovými faktory výskyt stonkových nekróz způsobených houbami Diaporthe spp. a Phomopsis spp., Sudden death syndromu (Fusarium virguliforme), antraknózy (Colletotrichum spp.), Cercospora kikuchii nebo výskyt černé hniloby (Macrophomina phaseolina).

V České republice nezpůsobují choroby sóje většinou významné výnosové ztráty. V našich podmínkách je sója nejčastěji napadána bílou hnilobou, bakteriální spálou, plísní sóje, fomovou skvrnitostí, diaportovou spálou lusků a stonků sóje a virózami. Nicméně byl zaznamenán výskyt dalších původců chorob, jako Cercospora kikuchii, Septoria glycines, Phomopsis longicolla, Colletotrichum sp. nebo výskyt Sudden death syndromu. V registru přípravků na ochranu rostlin je do sóje registrován pouze jeden chemický přípravek Pictor Active s účinnými látkami boskalid a pyraklostrobin, který je určen pro regulaci bílé hniloby a diaportové spály lusků a stonků sóje.

Tyto a další informace přináší článek Ing. Radmily Dostálové a kolektivu z firmy Agritec Plant Research, s. r. o., Šumperk zveřejněný v lednovém vydání časopisu Úroda (1/2022).*

Pěstování sóji má v České republice v posledních letech vzrůstající trend. Historicky nejvyšší plocha této plodiny byla v roce 2021. S rozšiřováním výměry pěstování sóji a zároveň s narůstajícím tlakem na snižování vstupů (zejména přípravků na ochranu rostlin) je nutné pro zachování vysoké a efektivní produkce ověřit mimo jiné možnosti pěstování sóji v našich podmínkách v širších řádcích.

Širší řádky (450 mm a více) poskytují prostor pro mechanickou kultivaci během vegetace, pro cílenou aplikaci inokulantů přímo při setí k osivu a pro pásovou řádkovou, či meziřádkovou aplikaci herbicidů. Dále je u sóji potřeba hledat možnosti úspory osiva při zachování produkčního potenciálu porostů, což vede k otázce zakládat porosty této plodiny pomocí přesného setí a při sníženém výsevku, než je u sóji v našich podmínkách obvyklé, tedy 650 tisíc semen na hektar. Předpokladem úspěchu technologií je však práce s vitálním osivem.

V letošním roce byly založeny porosty sóji na lokalitě Žižice (okres Kladno) za účelem ověření možnosti pěstovat sóju při rozteči řádků 450 mm, zároveň při zachování produkčních parametrů porostů pěstovaný na těchto řádcích. Dalším cílem pokusů bylo ověřit biometrické prvky a vývoj takto pěstované sóji. Pokus byl založen 28. 4. 2021. Porosty s roztečí řádků 450 mm byly založeny secím strojem Kverneland Optima SX a porosty s roztečí 125 mm strojem Horsch Sprinter 6 ST. Do pokusů bylo zařazeno šest odrůd sóji: Albiensis, Korus, Lenka, Moravians, Tertia a Toutatis. Jednotlivé porosty byly hodnoceny po vzejití porostu.

Z výsledků pokusu v Žižicích v roce 2021 popsaných v lednovém vydání časopise Úroda (1/2022) lze konstatovat, že sóju je možné pěstovat i na řádcích o rozteči 45 cm bez statisticky významného vlivu na výnos a zachovat tak produkční potenciál porostu. Je však důležité připomenout, že závěry vychází z jednoletých výsledků a je nutné je dále prověřovat v dalších letech.

Pokus v časopise Úroda popisují Ing. Pavel Procházka, Ph.D., a kolektiv z Centra precizního zemědělství při České zemědělské univerzitě v Praze.*

Dlouhodobě je v zemědělské praxi diskutována otázka opodstatněnosti přivalení porostů po zasetí. Pro nemalou část zemědělských subjektů přivalení pozemku po zasetí představuje standardní pracovní operaci v rámci agrotechniky jařin, včetně sóji luštinaté.

Tématem se v lednovém vydání časopisu Úroda (1/2022) zabývá Ing. Antonín Procházka a kol. z Centra precizního zemědělství při ČZU v Praze.

V letech 2020 a 2021 sledovali odborníci vliv přivalení porostů sóji na vzcházivost rostlin této plodiny. Polní experimenty probíhaly na lokalitách – Žižice, Zvoleněves a Pchery-Slánsko. Oblast se vyznačuje nižším úhrnem srážek během vegetace a suchým a teplým průběhem počasí na jaře. V roce 2020 byl na sedmi pozemcích sledován vliv přivalení na vzcházivost rostlin sóji (počet rostlin na jednotku plochy) ve srovnání s plochami nepřivalenými. Porosty byly založeny secím strojem Horsch Sprinter 6 ST, pro přivalení byly použity Cambridge válce. Výsledky měření naznačují podle autorů článku kolísání průměrných hodnot mezi počty rostlin na jednotku plochy na přivalené a kontrolní variantě, rozdíly mezi průměry vzešlých rostlin nebyly statisticky průkazné.

V roce 2021 proběhlo ověřování vlivu přivalení na jednom půdním bloku, kde byla vyseta odrůda Brunensis (lokalita Pchery). Termín výsevu proběhl ve shodný den jako přivalení porostů (23. 4. 2021) a pro osev byl opět použit secí stroj Horsch Sprinter 6 ST (výsevek 150 kg/ha), pro přivalení Cambridge válce. Hodnocení opět podle autorů neprokázala pozitivní vliv přivalení za účelem podpory vzcházivosti rostlin po zasetí. Ve dvou hodnocených termínech byl dokonce průkazně vyšší počet rostlin na jednotku plochy na variantě bez přivalení. Z hlediska hodnocení počtu rostlin na jednotku plochy v čase nebyl na sledovaných variantách prokázán průkazný rozdíl mezi termíny hodnocení, což znamená, že se počet rostlin od termínu výsevu průkazně nezvyšoval.

Závěrečné shrnutí autorů článku tak zmiňuje, že provedená polní hodnocení neprokázala statisticky průkazný vliv přivalení porostů sóji luštinaté po zasetí na větší vzcházivost rostlin ve srovnání s plochami bez válení. Na základě výše uvedených důvodů pro přivalení porostů po zasetí je patrné, že přivalení porostů musí vycházet z konkrétní situace (urovnání povrchu půdy, zatlačení kamenů apod.), než za účelem zvýšení vzcházivosti v důsledku sucha.*

Více informací přináší lednové vydání časopisu Úroda (1/2022).

Mezi roky 2016 a 2020 vzrostla v Německu plocha sóji z 15 800 ha na  33 800 ha. Pro rok 2021 se předběžně počítá s 34 300 ha. Informoval o tom Německý statistický úřad. 

Celkem 80 % ploch plodiny se nachází v Bádensku-Württembersku a Bavorsku, uvedl úřad. Celková sklizeň sóji v uvedeném období také vzrostla, a to z 43 200 t na zhruba 90 500 t. V roce 2020 bylo 27 % ploch sóji pěstováno v režimu ekologického zemědělství. Podle statistického úřadu je poptávka po sóje z domácí produkce vysoká také proto, že jde o non GMO produkci. Domácí nabídka poptávku nepokrývá ani zdaleka. V roce 2020 se do Německa dovezlo podle předběžných údajů 3,9 mil. t sóji, především z USA (1,9 mil. t) a Brazílie (1,4 mil. t).*

V České republice nabývají otázky kolem pěstování sóji stále většího významu. Je to dáno několika faktory. Pro sezónu 2021 se jedná primárně o zvýšení ploch pro jarní osev v důsledku nepříznivého počasí na podzim 2020, kdy nebylo možné osít všechny plánované plochy ozimými plodinami. Vzniká tak širší okno pro jařiny. Podniky, které jsou již na kapacitní hranici osevního postupu s kukuřicí a cukrovou řepou, tak hledají možnou alternativu pro jarní osev. Sekundárním faktorem je vědomé rozšiřování osevního postupu o další dvouděložnou plodinu s dobrou předplodinovou hodnotou.

Vlivem restrikcí účinných látek přípravků na ochranu rostlin je pěstování některých olejnin výrazně znepříjemněno, v některých oblastech až znemožněno. A sója, jakožto olejnina, by tento problém mohla částečně kompenzovat. Stejně důležitým důvodem pěstování jakékoliv plodiny je hledisko ekonomické, tedy možnost odbytu sklizeného merkantilu. S nárůstem množství civilizačních chorob a zájmu o alternativní stravování, dochází i ke zvýšené spotřebě sójových produktů. Tyto nejenom neobsahují lepek, což je dnes asi nejběžnější potravinový alergen, ale mají prokazatelné pozitivní účinky na lidské zdraví (např. snižuje hladinu cholesterolu v krvi), a protože je sója luskovina, mají i vysoký obsah bílkovin.

Sója v Evropě

Plochy oseté sójou se v Evropě všeobecně zvyšují i z důvodu většího tlaku spotřebitelů na „non-GMO“ potraviny i krmiva pro hospodářská zvířata. Sója dodávaná ze zámoří je z hlediska čistoty genetického materiálu téměř vždy riziková. Zámořští pěstitelé mohou využívat technologii GMO, a proto je jejich produkce výrazně levnější. V Evropě toto není umožněno. Nákupem osiva z evropského šlechtění a evropské produkce je garantováno, že ve vysévaném materiálu není obsažen materiál geneticky upravený. Vynaložená investice do certifikovaného osiva evropské rajonizace vede skrze licenční poplatky množitelů k rozvoji šlechtitelských programů, a tedy i ke šlechtění odrůd určených do konkrétních podmínek.

Pěstování sóji je limitováno půdně-klimatickými podmínkami. Její rajonizace je kukuřičná – teplá řepařská oblast s ročním úhrnem srážek 600–700 mm. Nesnáší půdy těžké, slévavé a výrazně kyselé. Zároveň je pro dobrý vývoj rostlin limitující teplota, zvláště v době kvetení a tvorbě semen. Svou potřebu výživy dusíkem je schopná částečně si zajistit sama prostřednictvím symbiózy s hlízkovými bakteriemi, kterými je osivo (většinou) před setím inokulováno. V současné době dochází o ověřování technologie aplikace hlízkových bakterií přímo do půdy (např. Centrum precizního zemědělství při ČZU). Odpadá tak potřeba nákupu inokulovaného osiva či vlastnoruční inokulace velkého množství vysévaných semen (jedná se o 100–150 kg osiva na hektar!).

Šlechtění Euralis

Všechny odrůdy sóji vyšlechtěné francouzskou společností Euralis zastupované v České republice společností Agrofinal jsou ranostně tzv. 000, tedy velmi rané. Volba odrůdy je odvislá od podmínek pěstování a požadavku na ranost, ale i od účelu pěstování. Nejjednodušší, až skoro laické, rozdělení směrů využití sklizených semen sóji je podle barvy „pupku“ (místu, kde bylo semeno přichyceno poutkem k samotnému lusku). Dělíme je na tmavé (hnědé) a světlé (bílé). Potravinářskými společnostmi jsou preferovány sójové boby celosvětlé, neboť po rozemletí zrna nedochází k vizuální kontaminaci sójové mouky tmavými částečkami z pupku. Sójové boby s tmavou barvou „pupku“ jsou primárně využívány ke krmivářským účelům.

Ze sóji je možné získat velmi kvalitní bílkovinné krmivo. Ovšem je nutné, aby surová zrna prošla procesem „extrudace“, při kterém jsou v extrudéru vystavována vysoké teplotě a tlaku. Tímto procesem dochází k denaturaci v sóji obsažených bílkovin a želatinaci škrobových zrn. Zvyšuje se tak stravitelnost pro zvířata. Vysokou teplotou dochází k ničení biologických kontaminantů (mikroorganismů, patogenů, jejich metabolitů), ke snižování vlhkosti produktu a k deaktivaci enzymatických procesů, v komplexním důsledku dochází k prodloužení trvanlivosti, skladovatelnosti a k udržení či navýšení výživného potenciálu vzniklého krmiva. Některé podniky se silnou živočišnou výrobou již těmito extrudéry disponují a vyrábí si vlastní kvalitní krmivo za režijní náklady.

Společnost Agrofinal, běžně známá portfoliem hybridů kukuřice, slunečnice a řepky šlechtitelské společnosti Euralis, zastupuje i odrůdy sóji od stejné mateřské společnosti. Šlechtitelská stanice pro sóju se nachází v blízkosti Mnichova (SRN), tedy relativně blízko podmínkám České republiky. Toto je faktor klíčový, neboť se zde specializují na odrůdy vhodné do střední Evropy. V nabídce Agrofinalu jsou pouze nejranější odrůdy, neboť společnost pro své klienty preferuje jistotu nejčasnější možné sklizně, před riziky sklízení příliš vlhkého zrna a problematického dosušování. Za dobrých podmínek je sklizeň možná přibližně v polovině až konci září.

Nabízené odrůdy

Nabízené odrůdy jsou:

Pěstování sóji se u nás stává běžnou záležitostí a odrůdy společnosti Agrofinal také. Své kvality prokazují nejen v poloprovozních pokusech, ale i na běžných plochách. Děkujeme za vaši důvěru.

Ing. Michaela Škeříková, Ph.D.

Agrofinal, spol. s r. o.*

Teplomilná sója luštinatá nepatří k našim původním plodinám. Díky současným odrůdám ji ale lze úspěšně pěstovat i na našem území. V poslední sezóně sója v České republice zaujímala více než čtrnáct tisíc hektarů, tedy o polovinu více než před desetiletím. Pro úspěšnou sklizeň je kromě vhodné odrůdy potřeba dostatečné množství rovnoměrně rozložených srážek za vegetace.

Mnohé zemědělské podniky v České republice mají s pěstováním sóji dobré zkušenosti. K nim patří statek rodiny Procházkových v Přítokách u Kutné Hory a rodinná farma Romana Koutka v Topolanech u Olomouce. S pěstováním i se sklizní sóji a s vybranými odrůdami se mohla zemědělská veřejnost seznámit na polních dnech uspořádaných na těchto dvou lokalitách firmou Prograin Zia, s. r. o. V Úrodě č. 11/2020 akci popisuje Ing. Hana Honsová, Ph.D.

V poslední sezóně pokusy se sójou v Přítokách založili po předplodině ozimé pšenici. Pod sóju na podzim hnojí lihovarskými výpalky (3 t/ha) a v minerálních hnojivech doplňují fosfor, draslík, hořčík a síru. Základní a předseťové zpracování půdy bylo v posledním pěstitelském roce následující: na podzim hluboká orba do hloubky třiceti centimetrů a na jaře smykování následované přípravou půdy pro setí pomocí kompaktoru. Stejně jako v Přítokách, i v Topolanech byla v poslední sezóně předplodinou sóji ozimá pšenice. Technologie pěstování se však lišila. Uplatnilo se bezorebné zpracování půdy spočívající v dvojí podmítce po sklizni předplodiny a následném kypření na podzim. Před setím pozemek urovnali pomocí kompaktoru.

V poloprovozních pokusech se na obou stanovištích porovnávaly odrůdy Mayrika, Royka, Silesia, Albiensis, Brunensis, Tertia, Moravians, Lenka, Kofu, Korus, Naya a novinka Hana. O pokusy se stará agronom  pořadatelské společnosti Prograin Zia Ing. Ondřej Průša. Ten také představil jednotlivé odrůdy.*

Sója luštinatá je z celosvětového hlediska druhou nejrozšířenější olejninou po palmě olejné. Její plochy mají setrvale stoupající tendenci s menšími výkyvy. V poslední sezóně výměra sóji na světě narostla téměř na 127 miliónů hektarů.

Zároveň se předpokládá navýšení produkce zhruba na 370 miliónů tun. Největší produkce sójových bobů se v pěstitelském roce 2020/2021 očekává v Brazílii (131 miliónů tun), USA (120 miliónů tun) a v Argentině (54 miliónů tun).

Sója má své stálé místo i v České republice. Nejvíce této olejniny se na našich polích pěstovalo v roce 2017, kdy naši pěstitelé sójou oseli 15 344 ha. V dalším roce se v ČR sója pěstovala na ploše 15 230 ha. Loni došlo k poklesu na 12 240 ha. Letošní výměra sóji u nás dosáhla 14 145 ha.

V roce 2016 se u nás v průměru sklidilo pěkných 2,64 t/ha a v roce 2017 to bylo 2,41 t/ha. Následně suchý a teplý rok 2018 přinesl jen 1,66 t/ha. V loňském roce 2019 se v ČR dosáhlo poměrně dobrého výnosu 2,27 t/ha.

Tyto a množství dalších informací zazněly na tradičních polních dnech Sója 2020 ve Skaličce v okrese Přerov a ve Slovči na Nymbursku. Hlavní organizátor Ing. Přemysl Štranc, Ph.D., mimo jiné zhodnotil průběh počasí od podzimu minulého roku do současné doby a poté zúčastněné seznámil s technologiemi pěstování sóji i s odrůdami zařazenými do pokusů.*

Ve svém článku v časopise Úroda (10/2020) o tom informuje Ing. Hana Honsová, Ph.D.

Sója luštinatá patří ke zlepšujícím plodinám v osevním postupu. Její význam z hlediska vysoké předplodinové hodnoty ale na území České republiky zůstává stále nedoceněn, i když se její výměra v posledních letech navýšila. I přes mírný meziroční pokles letošní plocha sóji v ČR překonala slunečnici.

Z celosvětového hlediska je sója čtvrtou nejrozšířenější plodinou a po palmě olejné druhou nejvýznamnější olejninou světa. Světová produkce sóji se v současné pěstitelské sezóně odhaduje na méně než 342 miliónů tun. To představuje více než pětiprocentní pokles v porovnání s rekordní sklizní předešlého roku, kdy se na světě sklidilo téměř 363 tisíc tun sójových bobů.

Ve světě měla až do loňského roku výměra sóji stoupající tendenci. V současné sezóně se sója z celosvětového hlediska pěstuje téměř na 123 milionech hektarů, což představuje mírný meziroční pokles. Průměrný světový výnos sóji pěstitelského ročníku 2019/2020 se odhaduje na 2,78 t/ha.

V České republice v posledních letech došlo k nárůstu pěstování sóji. Podle statistických údajů naši pěstitelé v roce 2017 sójou oseli 15 344 hektarů, což představovalo největší výměru v historii. Loni se v ČR sója pěstovala na ploše 15 230 hektarů. Letos u nás došlo k meziročnímu poklesu výměry sóji téměř o tři tisíce hektarů na 12 240 hektarů.

Hektarové výnosy sóji v ČR kolísají v závislosti na průběhu počasí. V úspěšném roce 2016 u nás dosáhl průměrný hektarový výnos sóji 2,64 t/ha a následně v roce 2017 se na našich polích v průměru sklidilo 2,41 t/ha. Loňské sucho v ČR zavinilo propad výnosů sóji, v průměru na 1,66 t/ha. V České republice představuje průměrný výnos sóji za posledních pět let jen 2,13 t/ha, zatímco průměrný světový výnos sóji za období 2014 až 2018 dosáhl 2,77 t/ha.

Tyto a další informace, které zazněly na tradičních polních dnech „Sója 2019“ ve Skaličce v okrese Přerov, ve Slovči na Nymbursku a ve Studeněvsi u Kladna, přináší článek Ing. Hany Honsové Ph.D., v říjnovém vydání časopisu Úroda (10/2019).*

Pěstování sóje v podmínkách ČR se z mnoha obecně známých důvodů jeví jako perspektivní, čemuž odpovídá i nárůst pěstitelských ploch v posledních dvou letech a dosažené výnosy. Nezbytným předpokladem pro rentabilní pěstování je výběr vhodné odrůdy.

Usnadnit orientaci v odrůdové skladbě sóje by měl každoročně vydávaný Seznam doporučených odrůd sóje, který představuje zdroj nezávislých a objektivních informací získaných z výsledků pokusů prováděných v rámci registračních pokusů Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského (ÚKZÚZ) a následně pokusů pro Seznam doporučených odrůd.

Seznam tak obsahuje popisy registrovaných odrůd sóje, které vykázaly v půdně-klimatických podmínkách České republiky velmi dobré výsledky. Pro rok 2018 bylo doporučeno sedm odrůd sóje rozdělených podle doby do zralosti do tří ranostních kategorií – odrůdy velmi rané, rané a středně rané. Ustupující velmi raná odrůda Bohemians byla zařazena do kategorie odrůd ostatních. Všechny doporučené a ostatní odrůdy neleznete v příspěvku Ing. Tomáše Mezlíka z Národního odrůdového úřadu Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského v únorové Úrodě na str. 67.

 

deník / newsletter

Odesláním souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem zasílání obchodních sdělení.
Copyright © 2022 Profi Press s.r.o.
crossmenuchevron-down