Vedle kvalitní sadby výkonné odrůdy a ochrany proti chorobám a škůdcům patří optimalizace agrotechnických a výživářských opatření k faktorům rozhodujícím nejen o výši, výnosu, ale i o kvalitě a rentabilitě sklizně. Brambory se řadí mezi plodiny, u kterých se tato opatření uskutečňují v relativně dlouhém časovém období, protože vesměs začínají již po sklizni předplodiny (alternativně drcení slámy se zapravením N-hnojiv, podmítka a její ošetření, zasetí zeleného hnojení).
Brambory jsou plodinou náročnou na živiny. Jedním ze základních předpokladů pěstitelského úspěchu je proto zajistit jim jejich optimální množství. Rostlina bramboru přijímá živiny téměř po celou dobu své vegetace, ale s nejvyšší intenzitou kolem stadia kvetení. Průměrné hodnoty odběru živin na 10 t hlíz spolu s nadzemní částí a kořeny jsou: 40–50 kg N, 8,8 kg P, 70 kg K, 22 kg Ca a 8,4 kg Mg, uvádí Ing. Pavel Kasal, Ph.D. (Výzkumný ústav bramborářský Havlíčkův Brod, s. r. o.) v Úrodě č. 3.
Autor připomíná, že v podzimním období přichází v úvahu hnojení P, K a Mg s ohledem na jejich zásobu v půdě a zaorávka zeleného hnojení, resp. statkových hnojiv, která jsou k dispozici . Jedná se o soubor opatření, která vytvářejí příznivé podmínky pro růst a vývoj porostu brambor a zároveň zlepšují „půdní prostředí“, které pak pozitivně ovlivňuje výrobnost celého osevního sledu. Ačkoliv brambory dokážou dobře využívat živiny v tzv. „druhé trati“, patří mezi rostliny pěstované obvykle v „první trati“. To znamená, že se k nim aplikují statková hnojiva, jejichž pozitivního působení využívají plodiny pěstované v rámci celého osevního sledu. Proto má hnojení brambor organickými hnojivy nezastupitelný význam. Zejména hnojení chlévským hnojem, kompostem, zeleným hnojením, případně alespoň zaorávkou slámy. Tato skupina hnojiv se člení na hnojiva statková, organická a organominerální. Do této skupiny bývá řazen i digestát z bioplynových stanic. Je však již dostatečně známou skutečností, že digestát kvalitní statková hnojiva nemůže nahradit.
V jarním období by měl pěstitel na opatření provedená po sklizni předplodiny a na podzim navázat, a to především se zřetelem na užitkový směr pěstování, zvolenou odrůdu, nebezpečí eroze a další okolnosti. Účelné je případně vzít v úvahu i požadavky budoucích uživatelů produkce, konstatuje autor.*
Úvodní foto:
Stav porostu brambor ve vegetaci při různé úrovni hnojení dusíkem (zleva 100 kg a 0 kg N/ha) Foto Pavel Kasal
