Nejvýznamnějšími přenašeči všech závažných virů bramboru jsou mšice broskvoňová (Myzus persicae) a mšice řešetláková (Aphis nasturtii). Důležitou roli v přenosu viru Y a viru svinutky hraje také mšice chmelová (Phorodon humuli). Uvádí to v říjnovém vydání časopisu Úroda Ing. Petr Doležal, Ph.D., a kolektiv z Výzkumného ústavu bramborářského Havlíčkův Brod, s. r. o., a České zemědělské univerzity v Praze.
Jelikož i u mšic (obdobně jako u mandelinky bramborové) dochází poměrně rychle k selekci rezistentních jedinců vůči účinným látkám používaných insekticidů, měla by být podle autorů dodržována antirezistentní strategie. V současné době, vzhledem k restrikcím účinných látek, je dodržování této strategie v praxi často velmi problematické, a to vzhledem k počtu nutných aplikací. Insekticidní clona by měla být udržována po celé období vegetace množitelského porostu.
Aktuálně je proti mšicím registrováno celkem 21 insekticidů z pěti chemických skupin a jedna základní látka. Z toho je 17 přípravků, kde je účinná látka ze skupiny pyretroidů, a dále po jednom přípravku ze skupin karbamáty, sulfoxaflor, inhibitory biosyntézy lipidů a nově neonikotinoidy. Ačkoliv se na první podhled zdá, že je počet insekticidů dostatečný, je nutné si podle autorů článku uvědomit, že aplikace pyrethroidů a karbamátů, vzhledem k rozšíření rezistentních populací mšic k těmto účinným látkám, je neúčinná. Proto reálně k použití zbývají pouze tři přípravky z odlišných chemických skupin, a to přípravky Gondola, Movento 100 SC a Mospilan MIZU 120 SL. I z tohoto důvodu se jeví jako zcela zásadním problémem možnost avizovaného stažení z trhu a od května 2023 zákazu používání účinného přípravku Gondola, zvláště pak pokud by nebyla vůči tomuto přípravku adekvátní náhrada.
Pozitivním krokem v letošní sezóně je rozšíření registrace pro menšinové použití u přípravku Mospilan MIZU 120 SL ze skupiny neonikotinoidů na bázi acetamipridu i proti mšicím v sadbových bramborách. Tato účinná látka je registrována u brambor proti mandelince bramborové, ale ve výrazně nižší dávce. Dalším pozitivem přípravku je i jeho tekutá formulace SL, která zjednodušuje aplikaci, uvádí odborníci.
Velmi vhodným a účinným opatřením by byla podle nich aplikace minerálních olejů především u odrůd náchylných k virovým chorobám. Bohužel v ČR vzhledem k relativně malému segmentu využití chemické firmy o jejich registraci prozatím nejeví zájem.
V rámci nově získaného úkolu NAZV QK22010194 „Integrovaná ochrana vůči přenašečům virových chorob v sadbových bramborách a dalších plodinách“ probíhá ve Výzkumném ústavu bramborářském testování i řady dalších alternativních možností, jak zabránit přenosu virových chorob. V letošním roce se odborníci mimo řady dalších variant zaměřili i na testování vlivu slaměného mulče. Mulč by měl v období před zapojením porostu a jeho zakrytí bramborovou natí zajistit snížení náletu mšic, což se v pokusech, a to jak maloparcelkových, tak i v několika poloprovozních, statisticky významně potvrdilo.
Poměrně velkým problémem v ochraně množitelských porostů, je ukončení registrace přípravků na bázi diquatu (typu Reglone), tzn. přípravků určených k ukončení vegetace, které měly rychlou a razantní účinnost.
Více informací k tématu přináší říjnové vydání časopisu Úroda (10/2022).*
