Především stroje spojené s pěstováním brambor prezentovala na Dni Zemědělce akciová společnost Kuks. Její záběr je mnohem širší, poskytuje také služby a poradenství v oblasti zemědělství, prodává náhradní díly a má vlastní výrobu.

Hlavní činností společnosti je prodej a servis technologií na brambory, prodej a výroba náhradních dílů a poskytování služeb v zemědělství. Spolupracují proto s řadou zahraničních firem, například ze Skotska, Belgie, uvedl jednatel společnosti Kuks Ing. Miloš Kos. V nabídce mají rýhovače a separátory hrud a kamen společnosti Scanstone, sazeče a sklízeče firmy AVR nebo linky pro příjem, čištění, třídění a vážení brambor a ostatní zeleniny od firmy Tong engineering. K dispozici je i linka pro mytí a škrábání brambor o firmy De Bruyne. Zároveň působí jako výrobci, firma se specializuje na CNC obrábění. V rámci služeb v České republice odkameňují a osázejí ročně zhruba 1400 ha a z necelých 1000 ha pro zemědělce sklízejí, uvedl Ing. Kos. Dodal, že jsou největším tuzemských poskytovatelem služeb a prodávají i náhradní díly.

Přímo v expozici si návštěvníci mohli prohlédnout například separátor Scanstone. Ing. Kos dodal, že se tento produkt dováží do ČR od roku 1994, firma je ze Skotska. Nabízí pásové odkameňovače, ale před nedávnem přišli s novým hvězdicových typem. K představenému pásovému odkameňovači Ing. Kos uvedl, že se jedná o jejich historicky nejúspěšnější produkt, který prodávají a používají na služby. S jednou linkou dělají 100 ha ročně, dokáže i více. Před separováním se musí pole narýhovat. Dovážejí proto dva typy rýhovačů od stejné firmy. Původně se využívaly především dvouřádkové typy, v posledních letech přibývá čtyřřádkové. V sezóně s ním zpracují 400 ha ve službách.

Po přípravě půdy následuje sázení, v nabídce společnosti Kuks jsou stroje belgické společnosti AVR. Nejvíce se specializují na dvouřádkové, ale firma vyrábí až čtyřřádkové. Od té samé společnosti mají v nabídce i sklízeče.*

V poslední dekádě přinášejí zemědělským podnikům zaměřeným na intenzívní produkci raných brambor a zeleniny při využívání závlahové vody z tuzemských řek značná ekonomická rizika restriktivní opatření státní správy, která reagují na kontaminaci říční vody karanténní bakterií Ralstonia solanacearum (Rs) omezením jejího využívání.

Tato opatření v současné době nejsou v České republice podpořena komplexními údaji o tom, z jakého zdroje ke kontaminaci vody dochází a proč zatím nedošlo k žádnému epidemickému projevu choroby na produkčních porostech polních plodin zavlažovaných vodou kontaminovanou Rs. Informuje o tom ve svém článku (Úroda 10/2021) Ing. Václav Krejzar, Ph.D., společně s kolektivem autorů z Výzkumného ústavu rostlinné výroby, v. v. i., Praha-Ruzyně.

Jak vysvětlují, bakterie Rs je původcem hnědé hniloby bramboru a cévního vadnutí zeleniny převážně z čeledi Solanaceae. Choroba je endemicky rozšířená v tropických a subtropických oblastech, do klimaticky příznivých částí mírného pásma je bakterie zavlékána v dovážené zemědělské produkci z hostitelských rostlin, například v hlízách bramboru. U infikovaných rostlin patogen kolonizuje cévní svazky xylému, přerušuje akropetální proudění vody a živin od kořenů, které se projevuje vadnutím nadzemních orgánů. Při optimálních teplotních a vlhkostních podmínkách infekce vede k celkovému kolapsu rostliny. Bakterie se šíří horizontálním i vertikálním přenosem. Přežívá v kontaminované půdě, vodě, rhizosféře plevelných rostlin a v latentně infikovaných rostlinách. Bezpříznakové rostliny bramboru mohou produkovat latentně infikované dceřiné hlízy, které jsou zdrojem vertikálního mezigeneračního přenosu bakterie.

Za limitující faktor pro geografické šíření Rs se podle autorů článku obecně považuje teplota ≥15 °C. Průměrná teplota v ČR je podle údajů ČHMÚ do 10 °C, dalo by se tedy usuzovat, že Rs nemá v ČR optimální podmínky pro celoroční přežívání. Infekce kulturních rostlin z půdy a kontaminované vody nebyla v ČR prokázána, od jara do podzimu se ale Rs z doposud neobjasněných příčin pravidelně vyskytuje v říčních vodách Labe, Dyje, Jevišovky a celoročně v latentně infikované pobřežní vegetaci lilku potměchuť.

Více informací k tomuto tématu se dočtete v říjnovém vydání časopisu Úroda (10/2021).*

 

 

Podle předběžných výsledků, které zveřejnilo Spolkové ministerstvo pro výživu a zemědělství, se letos v Německu sklidí 10,6 milionu tun brambor. Produkce je nižší jak kvůli nepříznivému průběhu počasí, tak v důsledku nižší osázené plochy. I mají naši sousedé vysokou míru soběstačnosti a část produkce exportují.

Letošní produkce je v porovnání s loňským rokem o 9,2 % nižší. V porovnání s průměrem let 2015 až 2020 je to o 0,4 procenta méně. Dosavadní výsledky v celostátním průměru ukazují předběžný výnos 41 t/ha. To znamená pokles o 4,2 % oproti předchozímu roku a o 2,3 % oproti víceletému průměru.

Jedním z důvodů nižší sklizně jsou letošní povětrnostní podmínky, uvedlo ministerstvo. Kvůli mimořádně chladnému jaru se porosty brambor vyvíjely pomalu. Velmi proměnlivé a vlhké letní počasí ve velké části Německa vedlo k nárůstu houbových infekcí a mělo negativní dopad na výnos a kvalitu. V červenci a srpnu byla bramborová pole často příliš mokrá na to, aby se do nich dalo vjet. Teprve od začátku pozdního léta, na začátku září, sklizeň pokročila.
Hlavním faktorem nižší produkce byla menší pěstební plocha. V Německu se letos brambory pěstovaly na 259 300 hektarech orné půdy, což v porovnání s rokem 2020 představuje pokles o 5,2 %. Nejvýznamnějším bramborářským regionem v Německu zůstává Dolní Sasko se 45% podílem na celkové ploše, následuje Bavorsko s 15 % a Severní Porýní-Vestfálsko s necelými 15 %.

Odhad letošní sklizně tak odpovídá produkci v hospodářské roce 2019/2020, kdy byla míra soběstačnosti 144 %. V tomto období byla v Německu průměrná spotřeba brambor na člověka 57 kg, z čehož více než polovinu tvořily výrobky. V porovnání s hospodářským rokem 2018/2019 došlo k mírnému nárůstu spotřeby na obyvatele o 2 kg. Trendem je ale pokles spotřeby čerstvých konzumních brambor a růst u hotových bramborových výrobků. Zhruba 20 % produkce se využilo na výrobu škrobu. Používání brambor ke krmení hospodářských zvířat je dnes málo významné, využívají se tak ale vedlejší produkty a odpad z bramborářského průmyslu. Kvůli pandemii covid-19 se brambory na zpracování uplatnily v roce 2020 jako substrát v bioplynových stanicích, píše ministerstvo ve zprávě o trhu s bramborami.

Další podrobnosti přinese týdeník Zemědělec.*

Mandelinka bramborová i mšice patří v České republice k významným škůdcům porostů brambor. Oba škůdci poškozují rostliny odlišným způsobem. Mandelinka bramborová je naším nejzávažnějším žravým škůdcem brambor ovlivňujícím výnos, zatímco mšice patří do skupiny savých škůdců bramboru škodícím především přenosem virů. Škody způsobené žírem mandelinky bramborové plošně ohrožují všechny směry pěstování brambor od konzumních porostů přes brambory určené na zpracování a výrobu škrobu až po množitelské porosty. Mšice pak škodí především v množitelských porostech přenosem rostlinných virů. Poškození rostlinných pletiv sáním, které způsobují mšice, není u brambor tak významné. Naopak velkým problémem může být ve sklenících nebo fóliovnících. Informuje o tom v časopise Úroda (10/2021) Ing. Petr Doležal, Ph.D., s kolektivem autorů z Výzkumného ústavu bramborářského Havlíčkův Brod, s. r. o.

Při ochraně porostů proti těmto škůdcům insekticidy je podle autorů článku zcela nezbytné dodržovat antirezistentní strategii, jelikož jak u mandelinky bramborové, tak u mšic velmi rychle dochází k selekci rezistentních jedinců vůči účinným látkám používaných insekticidů.

Vzniku rezistence se lze vyhnout jen velmi obtížně, ale je možné rezistenci potlačit racionálním používáním insekticidů v rámci integrované ochrany. K tomu je nutný širší výběr insekticidů z různých skupin přípravků, respektive přípravků s odlišným mechanismem účinku. V posledních letech se ale navzdory těmto znalostem možný výběr přípravků stále zužuje.

Odborníci upozorňují, že za poslední tři roky byly vyřazeny z registru přípravků na ochranu rostlin proti mandelince bramborové a mšicím přípravky na bázi imidaclopridu, thiamethoxamu, chlorpyryfosu a od letošního roku již nelze používat přípravky na bázi thiaclopridu. Je nutno konstatovat, že tyto účinné látky velmi dobře účinkovaly jak na populace mandelinky, tak zároveň i na populace mšic, což bylo jejich velkou výhodou.

Podle Rostlinolékařského portálu je v ČR v současné době proti mandelince bramborové registrováno 27 přípravků, z toho je 18 ze skupiny pyretroidů, čtyři ze skupiny neonikotinoidů, ale všechny pouze na bázi acetamipridu, tři ze skupiny diamidů, jeden ze skupiny spinosinů a jeden botanický insekticid. Proti mšicím je nyní registrováno celkem 18 insekticidů ze čtyř chemických skupin a jedna základní látka. Z toho je 14 přípravků, kde účinná látka je ze skupiny pyretroidů, a dále po jednom přípravku ze skupin karbamátů, sulfoxaflorů a inhibitorů biosyntézy lipidů.

V pokusech Výzkumného ústavu bramborářského (VÚB) ověřovali zástupci Výzkumného ústavu bramborářského u vybraných insekticidů účinnost proti danému škůdci, proti kterému je přípravek registrován a také případnou vedlejší účinnost na druhého škůdce, vůči němuž registrován není, protože termíny ošetření proti mandelince a mšicím se u sadbových porostů kryjí.*

Výsledky pokusů se lze dočíst v říjnovém vydání časopisu Úroda (10/2021).

Předmětem příspěvku Ing. Milana Čížka, Ph.D., z Výzkumného ústavu bramborářského Havlíčkův Brod, s. r. o., zveřejněného v časopise Úroda (10/2021) je pěstování brambor ve světě a v Evropě, které prošlo v posledních letech poměrně zajímavým vývojem. V příspěvku jsou citovány údaje Faostatu od roku 2010 do roku 2019 o plochách a produkci brambor.

Obecně lze podle tohoto odborníka konstatovat, že nejvíce brambor se pěstuje v Asii (51,8 % světové plochy brambor, 9750 tisíc ha). Druhé místo zaujímá Evropa (29,4 %, 5539 tisíc ha), na třetím místě z kontinentů figuruje Afrika (1867 tisíc ha, 9,9 %). V ostatních kontinentech jsou pěstitelské plochy nižší, v pořadí Jižní Amerika (935 tisíc ha), Severní Amerika (613 tisíc ha), Střední Amerika (90 tisíc ha) a Austrálie a Nový Zéland (42 tisíc ha). Na celém světě se v uvedeném období brambory pěstovaly na ploše 18 836 tisíc ha.

Hodnocení z pohledu dosažené produkce brambor bude podobné. Nejvíce brambor vyprodukuje Asie (184 891 tisíc t, 49,6 % světové produkce), Evropa (115 896 tisíc t, 31,1 %) a Afrika (26 833 tisíc t, 7,2 % světové produkce). V dalších kontinentech je pořadí Severní Amerika (24 522 tisíc t, 6,6 %), Jižní Amerika (16 173 tisíc t, 4,3 %) a Austrálie a Nový Zéland (2501, respektive 1699 tisíc t).

Zajímavé je podle Ing. Čížka sledovat vývoj produkce brambor v jednotlivých státech. Na prvním místě je Čína s průměrnou produkcí 92 mil. t, od roku 2010 se zvýšila o 13 %, její podíl na celosvětové produkci brambor je 24,7 %. Velmi dynamicky se navyšuje produkce brambor v Indii (druhé místo) na 50 mil. t v roce 2019, ve sledovaném období se zvýšila o 37,2 %, její podíl na celosvětové produkci je 12,1 %. Stabilní je úroveň produkce brambor v Ruské federaci (třetí místo, 28 mil. t, 7,6 % světové produkce), na Ukrajině (čtvrté místo, 22 mil. t, 5,9 %) a v USA (páté místo, 19,9 mil. t, 5,3 %). První evropskou zemí je Německo s průměrnou produkcí 10,6 mil. t, následují Polsko (7,8 mil. t), Francie (7,3 mil. t), Nizozemsko (6,8 mil. t) a Bělorusko (6,4 mil. t). Velmi dynamicky, podobně jako v Indii, narůstá produkce brambor v Bangladéši, za sledované období se zvýšila o 21,8 % na průměrných 9,0 mil. t.

Hodnotíme-li Evropskou unii jako celek, pak by se zařadila s průměrnou produkcí 56,6 mi. t brambor hned za Čínu, s podílem 15,2 %.

Více informací přinese říjnové vydání časopisu Úroda (10/2021).*

Příspěvek se zabývá možností jarní aplikace kompostu při pěstování brambor. Cílem je ověřit účinnost takovéto aplikace kompostu na zlepšení pěstitelských podmínek v půdě v sušších ročnících. Hlavním přínosem jarní aplikace kompostu byl mělo být zlepšení vláhových poměrů v půdě, které by se mělo pozitivně promítnout do produkčních ukazatelů, jako je celkový výnos hlíz a výnos hlíz tržní velikosti. Pozorování je zaměřeno hlavně na obsah a dostupnost vláhy v profilu hrůbků, během období intenzivního růstu hlíz.

Tématem se v Úrodě č. 9/2021 zabývají Ing. Martin Král, Ph.D., a Ing. Petr Dvořák, Ph.D., z České zemědělské univerzity v Praze. Autoři připomínají, že časté výskyty zemědělského sucha v posledním desetiletí, nutí stále se zamýšlet nad inovacemi v hospodaření. Podle odborníků zabývajících zemědělským suchem, se na problému spojeném s nedostatkem vláhy, stav krajiny podílí pouze z 30 %. To rozhodně neznamená, že v přístupu k zemědělské krajině ze strany zemědělců nejsou rezervy. Nejexponovanější složkou zemědělské krajiny v rámci rostlinné produkce je bezpochyby půda. Jejím prostřednictvím se realizuje pěstitelské úsilí a při její degradaci nemůže správně plnit ani své mimo produkční funkce (ekosystémové služby). Proto je nutné stav půdy průběžně sledovat. Jedním z často uváděných indikátorů degradace půd v našich podmínkách, je snížený obsah půdní organické hmoty a nadměrné zhutnění jak půdního profilu (technogenní), tak i nadměrné utužení povrchové vrstvy. Tyto dva indikátory úzce souvisí se schopností půdy zadržovat vodu, jednak srážky rychle infiltrovat a pak část této vody vázat pro potřeby rostlin.

Udává se, že průměrný obsah organické hmoty je u půd v ČR 1,5 %, přičemž za optimální stav se považuje 2,5 %. Nadměrné zhutnění půdy se vyskytuje na 30 až 40 % orné půdy, přičemž některé půdy mají ke zhutnění přirozené predispozice, jinde je na vině tlak mechanizace s vysokou hmotností. Tento stav neprospívá zvláště plodinám, náročným na vláhu a organické hnojení a plodinám, jejichž hospodářské části se utvářejí v půdě (okopaniny). U brambor k tomuto přibývají ještě zvýšené nároky na kvalitu zpracování a přípravu půdy, kdy se na růstu oddenkové hlízy (metamorfovaný stonek) výrazněji projevují tyto nedostatky (sucho, zpracování a založení do nevyzrálé půdy). Setkáváme se poté u brambor s nižším výnosem hlíz, jejich velikostní nevyrovnaností a tvarovými anomáliemi a defekty, což v případě konzumních hlíz zhoršuje možnosti prodeje. Důsledkem při klasickém zpracování půdy za nevhodných vláhových podmínek, dochází na těžších půdách také k tvorbě nežádoucích půdních agregátů (hroudy). Tímto mohou být v hrůbku vytvořeny pro růst hlíz nevhodné podmínky a později může docházet ke komplikacím i při mechanizované sklizni. Konkrétně se jedná o poškození a otlaky, které zhoršují (zkracují) skladovatelnost hlíz. Jedním ze způsobů, jak udržet půdu v příznivém stavu a dodat organickou hmotu zároveň, je kompost.

Z výsledků práce vyplývá, že v obou pěstitelsky sušších sezónách opatření v podobě aplikace kompostu pomohlo optimalizovat pěstitelské podmínky v půdě.*

Lilek brambor (Solanum tuberosum) představuje po rýži a pšenici třetí nejdůležitější plodinu pro lidskou spotřebu. U nás se jedná o jednu z nejvýznamnějších okopanin. Vyjma potravin se brambory používají k výrobě škrobu a etanolu pro potravinářské i průmyslové využití. Dnešní bramborářské velmoci představují Čína, Rusko, Indie a USA.

Domovinou bramboru je Jižní Amerika. Zde byly jakožto hlavní potrava indiánů velmi ceněné. Na náhorních planinách Peru a Bolívie byly pěstovány již před 8000–5000 lety. Obecně se má za to, že do Evropy se poprvé dostaly v 16. století (konkrétně mezi lety 1560 až 1570, zřejmě v roce 1565 přes Španělsko) se zámořskými plavbami. Roku 1586 přivezl do Anglie Francis Drake větší množství dobře zachovalých bramborů. O dva roky později (1588) se dostaly brambory jako velká zvláštnost do Vídně. K nám připutovaly snad z Branibor – odtud zřejmě název „brambor“.

V roce 1896 se uvádělo, že v Čechách se nejvíce brambory pěstují v Rudohoří (Krušné hory) a na Českomoravské vysočině – průměrně dokonce zaujímaly plochu zhruba 340 000 ha (tj. 13 % veškeré orné půdy). Rozvoj brambor dosáhl svého maxima v prvních třech desetiletích 20. století. V první polovině 20. století se u nás pěstovaly přibližně na 500 000 hektarech, ovšem od šedesátých let je jejich plocha neustále snižována, až po dnešních zhruba 23 000 hektarů. Právě začátkem 60. let se v pramenech uvádělo, že se pěstují hlavně na Českomoravské vrchovině, v jižních Čechách, v Pošumaví, na Drahanské vysočině, v oblasti Nízkých Jeseníků, Beskyd a Malých Karpat.

Brambor má původ ve vysokých polohách, v humidních oblastech. I z tohoto důvodu se mu daří v mírném chladnějším podnebí za dostatečného množství stejnoměrně rozdělených srážek.*

Informace o pěstování a využívání brambor přináší článek Ing. Antonína Mušky, zveřejněný v časopise Úroda (9/2021).

Pěstitelé v hlavních čtyřech bramborářských zemích Evropské unie s vysokou pravděpodobností v letošním roce snížili celkovou plochu o 3–5 %. Informovala o tom Nadace pro pěstitele brambor severozápadní Evropy, která sdružuje organizace pěstitelů brambor Německa, Francie, Belgie a Nizozemska.

Nadace pro pěstitele brambor severozápadní Evropy (North-Western European Potato Growers Foundation; NEPG) uvedla, že sázení brambor je u konce. Dodala, že naposledy klesla plocha v roce 2014, jinak v posledních dvaceti letech obvykle rostla. Nadace v minulém roce pěstitelům od léta doporučovala, aby zmenšili osázenou plochu, projevila se také složitá situace na volném trhu brambor v roce 2020.

Zpoždění kvůli počasí

Ačkoliv byla tato zima zpravidla vlhčí než několik posledních, bylo počasí od poloviny dubna chladnější a sušší. Rané brambory se vysazovaly od konce února do dubna. Hlavní výsadba probíhala v některých regionech koncem března a na počátku začátkem dubna, ale většina prací začala 3. dubnový týden. Proběhla velmi rychle a v dobrých, ale chladných podmínkách, uvedla NEPG.

Závlahy jako ochrana proti mrazům byly ve velké míře využity u raných brambor na západě Německa. V Německu a a Belgii ležely plochy brambor kolem šestého dubna pod sněhem. Kvůli chladnému počasí má raná produkce zpoždění zhruba dva týdny, konstatuje NEPG. Pokud většinou suché počasí bude trvat další týdny, mohlo by mít vliv také. Výsadba na většině ploch (95 %) byla ukončena koncem prvního květnového týdne. Chladné počasí s nočními mrazíky, které trvalo do třetího dubnového týdne, vývoj porostů zpomalilo. Volný trh má podle NEPG vzestupnou náladu, protože zpracovatelé očekávají v nadcházejících týdnech a měsících nárůst poptávky.*

Mezinárodní tým vědců dosáhl důležitého pokroku v probíhajících evolučních závodech ve zbrojení s plísní bramboru (Phytophthora infestans), známou a obávanou chorobou brambor. V rámci řešení této výzvy nalezli vědci z evropských institucí nový gen, který poskytuje bramborám odolnost proti všem – dosud známým 19 – rasám Phytophthora infestans. Nový gen rezistence byl objeven v rostlině Solanum americanum a označen jako Rpi-amr1. Informace byla zveřejněna ve vědeckém časopise Nature Plants a ve své aktualitě o ní informoval spolek pro podporu a rozvoj biotechnologií – BIOTRIN, z. s.

Jak tato aktualita vysvětluje, geny rezistence poskytují ochranu tím, že umožňují rostlině vnímat vstup patogenních mikroorganismů a po jejich zjištění aktivovat vlastní obranu proti nim. Jednotlivé geny rezistence však často působí proti omezenému spektru ras patogenů a lze je překonat novými variantami patogenu. Stálým úkolem je tak nacházet nové geny rezistence, které poskytují ochranu proti nejširší možné škále patogenů a jejich rasám, což ale vyžaduje určitý čas.

V rámci výzkumu vědci pozorovali rozmanitost genů rezistence v široké škále divokých rostlin rodu Solanum souvisejících s bramborami. Zjistili, že Solanum americanum, předek rozšířené divoké rostliny Solanum nigrum (lilek černý), je vynikajícím zdrojem nových genů rezistence proti plísni bramboru. Ve své studii uvádějí právě gen rezistence Rpi-amr1 a jeho mnoho dalších variant. Navzdory variabilitě v sekvenci genu až o 10 % umožňuje každá varianta Rpi-amr1 rostlině nalézt stejné efektorové proteiny plísně bramboru, čímž proti ní poskytuje ochranu, uvádí zpráva.

Kmeny plísně bramborové nesou dva příbuzné efektorové proteiny, které jsou rozpoznávány většinou variant Rpi-amr1. To je důležité, protože patogeny překonávají rezistenci ztrátou, evolucí nebo podstatnou úpravou svých efektorových proteinů. Šance na ztrátu nebo modifikaci několika efektorových proteinů současně je nižší. Podle zjištění vědců dodává Rpi-amr1 odolnost proti všem 19 testovaným kmenům plísně bramboru. V odrůdě brambor Maris Piper je gen rezistence Rpi-amr1 kombinován s dalšími dvěma geny rezistence, Rpi-amr3 a Rpi-vnt1. Výsledné bramborové linie jsou imunní vůči velmi širokému spektru plísňových ras, informuje spolek.

Výše uvedený objev nového rezistentního genu je výsledkem spolupráce několika evropských vědecko-výzkumných institucí, kterými mimo jiné byly: The Sainsbury Laboratory v Norwichi (UK)Wageningen University & Research (WUR), Technická univerzita v Mnichově, univerzity ve východní Anglii, Leedsu a Hullu a John Innes Centre.*

Brambory jsou plodina, která pro úspěšné pěstování potřebuje vhodné podmínky. Jednou z těchto podmínek je optimální zásobení vodou a živinami. Zejména dusík může být aplikován různými způsoby. Nejobvyklejší aplikace minerálních hnojiv je před sázením. Aplikaci provádíme buď rozmetáním na povrch půdy s následným zapravením, nebo lokálně při sázení k hlízám.

Tématem se v Úrodě č. 3/2021 zabývají Ing. Andrea Svobodová, Ph.D., a Ing. Pavel Kasal, Ph.D., z Výzkumného ústavu bramborářského Havlíčkův Brod, s. r. o. Připomínají, že způsob a celkovou dávku dusíku je třeba přizpůsobit k danému účelu pěstování a délce vegetační doby pěstované odrůdy (tabulka). Úroveň dusíkaté výživy ovlivňuje kromě výnosu i řadu kvalitativních vlastností brambor. U konzumních brambor je důležitá výše celkového výnosu hlíz, obsah sušiny, skladovatelnost a nutriční hodnota, úroveň stolní hodnoty a obsahu dusičnanů v hlízách. Přílišná převaha dusíku nad ostatními živinami má za následek zhoršování těchto ukazatelů, zejména pak vede ke zvýšenému nebezpečí kumulace dusičnanů v hlízách.

Jiné poměry živin volíme k porostům sadbových brambor, u kterých vede zvýšený podíl dusíku k prodloužení vegetace, a tím i období vzniku infekce virovými chorobami. U brambor určených pro výrobu škrobu má prvořadý význam hektarový výnos škrobu, z hlediska zpracovatelských podniků pak škrobnatost. Dávka dusíkatých hnojiv se u průmyslových brambor pohybuje mezi minimální dávkou určenou pro množitelské porosty a vyšší dávkou, určenou pro konzumní brambory, konstatují autoři.*

deník / newsletter

Odesláním souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem zasílání obchodních sdělení.
Copyright © 2022 Profi Press s.r.o.
crossmenuchevron-down