Vodní bilance vojtěšky v ČR

Článek hodnotí vodní bilanci a výskyt vodního stresu u vojtěšky seté v 1. užitkovém roce na plochách evidovaných v LPIS v roce 2026. Výpočet byl proveden pro průměrné meteorologické podmínky období 2021–2025. Průměrná, plochou vážená vodní bilance byla záporná (–169 mm) a odpovídala kategorii vodního stresu 3,3. Pouze 12 % hodnocené výměry představovaly plochy bez vodního stresu nebo jen s mírným deficitem, zatímco střední až silný vodní stres se projevil na 88 % ploch. Nejvyšší deficit byl zjištěn v kukuřičné výrobní oblasti, nejnižší v obilnářské a řepařské výrobní oblasti. Výsledky potvrzují význam vodní bilance, půdního druhu a sklonitosti terénu pro posouzení současných podmínek pěstování vojtěšky.

Plochy víceletých pícnin (VLP) zaznamenaly po roce 1990 v České republice výrazný úbytek, související především s poklesem stavu skotu a orientací zemědělských podniků na pěstování tržních plodin. V důsledku toho se zastoupení VLP na orné půdě snížilo přibližně o polovinu, tj. na současných 8–9 %. Tento nežádoucí trend se týkal i vojtěšky seté, nejrozšířenější VLP v České republice, jejíž plocha se snižovala ze 160 tis. ha v roce 1991 až na 56 tis. ha v roce 2013. V posledních deseti letech se její výměra pohybovala mezi 60–80 tis. ha, uvádí spolu s dalšími autory Ing. Renáta Placatová, Ph.D. (Výzkumný ústav monitoringu a ochrany půdy, v. v. i.)

Pozitivní vliv víceletých pícnin

Autorka připomíná, že pěstování VLP má výrazně pozitivní dopady na výnosy následných plodin i na kvalitu půdy a vody, a proto je žádoucí opětovně zvýšit jejich zastoupení v osevních postupech. Tento požadavek odpovídá cílům evropských strategických dokumentů, zejména strategie „Od zemědělce ke spotřebiteli“ a Strategie EU v oblasti biologické rozmanitosti do roku 2030, které kladou důraz na snižování vstupů, ochranu půdy a vody, podporu biodiverzity a adaptaci zemědělství na probíhající globální změnu klimatu. Klimatická změna se mimo jiné projevuje růstem teploty vzduchu a častějším výskytem extrémních jevů počasí, které nepříznivě ovlivňují vodní režim půd a zásobení zemědělských porostů vodou. Význam VLP spočívá zejména v biologické fixaci dusíku, díky níž se snižuje potřeba minerálního dusíkatého hnojení, a dále ve zvyšování obsahu půdní organické hmoty, zlepšování půdní struktury, omezení eroze a podpoře biologické aktivity půdy. Jejich význam přitom není omezen pouze na podniky se živočišnou výrobou, protože biomasa VLP může být využita také při výrobě bioplynu, úsušků, k mulčování nebo zapravení do půdy, uvádí autorka.*

Úvodní mapka: Kategorie vodního stresu (KVS) na hodnocených plochách vojtěšky seté v prvním užitkovém roce za období 2021–2025 s vyznačením zemědělských výrobních oblastí Mapka VÚMOP