Kvalita píce a boj se suchem

Jubilejní 10. pícninářský den na Vysočině, který se uskutečnil v Novém Městě na Moravě, ukázal, že hospodaření na travních porostech dnes stojí především před dvěma úkoly – udržet kvalitu píce a lépe se vyrovnat se suchem. Akci, kterou organizovala Mendelova univerzita v Brně ve spolupráci s DLF Seeds, s. r. o., zahájil Vladimír Molva, předseda Zemědělského družstva Nové Město na Moravě, který představil hostitelský podnik a popsal letošní jarní dramatický vývoj počasí na Vysočině.

Prof. Martin Komainda z Univerzity v Kielu, který dříve působil v Göttingenu, přednesl odbornou přednášku „Příklady extenzivního a intenzivního obhospodařování travních porostů pro zlepšení produkce a kvality píce“, tlumočenou a odborně komentovanou doc. Stanislavem Hejdukem, Ph.D., z Mendelovy univerzity v Brně. Zásadním tématem vystoupení prof. Komaindy byl vztah mezi výnosem a kvalitou píce. S rostoucím výnosem travní biomasy klesá stravitelnost a obsah hrubého proteinu, což vyžaduje precizní načasování sklizně ideálně do období metání trav, kdy je poměr výnosu a kvality optimální pro dojivost. V souvislosti se stále častějším suchem prof. Komainda doporučil zvyšovat druhovou diverzitu směsí a funkčních skupin rostlin v porostech. Směsi s hluboko kořenícími druhy, jako je čekanka nebo vojtěška, vykazují výrazně vyšší stabilitu výnosu, protože dokáží čerpat vodu z hlubších vrstev půdy. Vojtěška dokáže na 100 mm srážek vyprodukovat až o 2,5 tuny sušiny více než čisté travní porosty. Přednášející také představil koncept „senného mléka“ neboli Heumilch z Rakouska a jižního Německa. V tomto systému je zakázáno krmení silážemi a krávy musí mít minimálně 120 dní přístup na pastvu. Zemědělci za takto vyprodukované mléko získávají cenový příplatek 5–10 centů za litr, tedy zhruba 1,20 až 2,50 Kč oproti běžným cenám.

Nakrm půdu, potom krávu

Přednáška, kterou na 10. pícninářském dni na Vysočině přednesl Ing. Maroš Mudrák, vzbudila značnou pozornost díky propojení moderních technologií s principy regenerativního hospodaření. Ing. Mudrák, který původně vystudoval robotiku a působil v oblasti IT a automatizace, se k zemědělství dostal skrze snahu ochránit krajinu před developerskou výstavbou v okolí svého bydliště v Melčicích-Lieskovém. Svůj přístup založil na studiu poznatků amerických průkopníků regenerativního hospodaření, jako je Gabe Brown, a aplikoval je v podmínkách slovensko-moravského pomezí. Základním pilířem hospodaření Maroše Mudráka je regenerativní pastva, kterou definuje jako spolupráci s přírodou namísto boje proti ní. Jeho heslo „Nakrm půdu, potom krávu“ odráží snahu o obnovu půdního života jako nezbytného předpokladu pro produkci kvalitní píce. Na farmě se striktně nepoužívají průmyslová hnojiva ani pesticidy. Klíčovým faktorem je zde management energie, tedy slunečního záření, CO₂ a vody. „Pokud se porost spase příliš nízko, rostlina ztrácí schopnost přijímat energii, její regenerace je drasticky zpomalena a trpí tím následně i půda,“ zdůraznil. Praktický management zvířat na farmě spočívá v systému velmi častého střídání malých oplůtků, tzv. padoků, kdy se stádo přesouvá každých 24 až 48 hodin. Vyšší pastevní tlak vede zvířata k rovnoměrnějšímu spásání porostu, omezení výskytu nedopasků a zároveň zašlapávání organické hmoty a semen zpět do půdy. To funguje jako přirozené hnojení a obnova drnu. Ing. Mudrák bedlivě sleduje vývoj porostu a zvířata vrací na plochu až ve chvíli, kdy porost plně zregeneroval. V jeho podmínkách to obvykle trvá tři týdny, podle dostupnosti půdní vláhy. Díky tomuto intenzivnímu systému dokázal v prvním roce na nově založených porostech uživit jedenáct jalovic na ploše pouhých 1,2 hektaru.

Více informací bylo publikováno v týdeníku Zemědělec, tam také naleznete celý článek.