Vlastnosti pšenice po aplikaci digestátu a dalších hnojiv

Digestát představuje mnohdy podstatnou součást koloběhu organických látek v rámci zemědělského podniku, kterým se při dobrém hospodaření vrátí významná část živin odčerpaných sklizněmi do půdy (zvláště u silážní kukuřice). Je však nutné respektovat jednak omezení hnojení na orné půdě podle aplikačního pásma, množství aplikovaného digestátu podle obsahu sušiny a v neposlední řadě sledovat úroveň základních živin v půdě.

Vliv hnojení ozimé pšenice digestátem na výnos a kvalitu se v článku v Úrodě č. 12 zabývaly Ing. Michaela Smatanová, Ph.D., a Ing. Alice Paličková z Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského. Upozorňují, že při dodržení těchto zásad a za předpokladu zapravování posklizňových zbytků a správného osevního postupu může být použití digestátu v zemědělském podniku do určité míry náhradním řešením za chybějící statková hnojiva. Dodávají, že technologická jakost pšeničného zrna je šlechtěním geneticky předurčena, přesto je ovlivněna průběhem počasí ročníku a především agrotechnickými opatřeními. Ty zahrnují pravidelné organické hnojení a udržení alespoň dobré zásoby přístupných živin a optimální střídání plodin. Polní pokusy byly založeny v roce 2011 na třech zkušebních stanicích ÚKZÚZ s několika variantami hnojení. Výnosy překvapily zejména v Jaroměřicích, kde nejvyšší účinnost na všech variantách vykázalo minerální hnojení, v průměru 8,85 t/ha. Z organických hnojiv nejlépe působily digestáty (7,59 a 7,84 t/ha). Podobná situace byla i na lokalitě Hradec, digestáty (6,52 a 6,01 t/ha) výnos oproti minerálnímu hnojení (7,03t/ha) snižovaly o 7,3 a 14,6 %. V Lípě, kde je lehká písčitohlinitá půda, byla účinnost hnojiv na výnos nejmenší. Rozdíly mezi variantami nebyly příliš výrazné, shrnují autorky.*

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *