Více pozdního zaplevelení kukuřice

Kukuřice jakožto plodina, která potřebuje pro setí vyhřátou půdu (7–8 °C), je seta od druhé poloviny dubna do 15. května. Protože má pomalý počáteční růst, zapleveluje ji celá řada plevelů, které využívají tohoto nedostatku. Mezi nejvýznamnější plevele z této skupiny patří pozdně jarní druhy, které začínají vzcházet při vyšší teplotě půdy, avšak právě v době, kdy kukuřice ještě není konkurenceschopná.

Pozdně jarní druhy mohou patřit k těm, které k nám byly v minulosti zavlečeny z teplých klimatických podmínek a jsou již zcela zdomácnělé. Případně se může jednat také o nově zavlékané druhy, které se vyskytují nepravidelně pouze v určitých letech. Z jednoděložných druhů to jsou tzv. prosovité trávy – ježatka kuří noha, bér sivý, bér zelený, rosička krvavá, proso vláskovité apod. Ježatka kuří noha se dnes vyskytuje prakticky na celém území státu, upřednostňuje teplejší podnebí, avšak v posledních letech stoupá i do vyšších poloh. Vzchází etapovitě téměř celou vegetační sezónu, má rychlý vývoj a vysokou produkci semen. Bér sivý se uplatňuje až v druhé polovině léta, bér zelený od konce května. Z dvouděložných plevelů jsou to různé druhy merlíků (bílý, tuhý, mnohosemenný, zvrhlý), laskavců (ohnutý, bílý, zelenoklasý). V poslední době se stále více rozšiřuje mračňák Theofrastův, místy lilek černý, durman obecný, ambrózie peřenolistá, bytel metlatý, pěťoury apod.

Systematická regulace plevelů

Regulaci plevelů chápeme jako systém aplikace všech dostupných opatření, která vedou k postupnému snižování zaplevelenosti polí při zachování diverzity plevelných druhů. Jedná se především o využití efektu zpracování půdy, předseťové přípravy, agrotechniky a použití herbicidů v jednotlivých plodinách. Přes snahy o postupné snižování používání herbicidních přípravků s ohledem na životní prostředí a zdraví člověka i hospodářských zvířat si uvědomujeme, že používání herbicidů je nezbytné, v mnoha případech by ani pěstování plodin nebylo možné
Skladba pěstovaných plodin, technologie jejich pěstování plodin a postupné změny klimatu vedou k expanzi teplomilných plevelných druhů i do vyšších poloh, kde se dříve nevyskytovaly.*