Již více než 15 let se v Národním centru zemědělského a potravinářského výzkumu, v. v. i., (dříve VÚRV) věnují odborníci pokusům s vyšší a nižší intenzitou hnojení dusíkem a jejím vlivem na přirozený výskyt houbových chorob klasů a listů. Sledují širokou škálu tuzemských i světových odrůd, které by mohly být zdrojem pro další šlechtění. Tento výběr se každým rokem mění, méně perspektivní odrůdy jsou vyřazovány a přibývají ty, které se jeví jako vhodné pro další výzkum.
Pokus s vyšší a nižší intenzitou pěstování (bez fungicidu) je založen od roku 2008 na dvou lokalitách – v řepařské oblasti v Praze-Ruzyni a v obilnářské oblasti v Chrášťanech u Rakovníka. Při nižší intenzitě bylo použito 80–100 kg N/ha ve dvou dávkách (30 kg a 50–70 kg) bez fungicidů a růstového regulátoru. Při vyšší intenzitě bylo použito celkem 130–150 kg N/ha ve dvou dávkách (60 kg a 70–90 kg) a jeden fungicid ve fázi BBCH 43–49. Růstový regulátor Cycocel byl aplikován v dávce 1–1,2 l/ha ve fázi BBCH 27–29. Listy k analýze výskytu houbových chorob byly odebrány po kvetení (50 praporcových listů). V letech 2023–2024 byly použity následující odrůdy ozimé pšenice: Campesino, Asory, Askaban, RGT Ritter, SU Tarroca, RGT Depot, KWS Elementary, LG Absalon, Adina, Skif a Lorien.
Jak v časopise Úroda (4/2025) uvádějí Ing. Radek Vavera, Ph.D., a RNDr. Josef Hýsek, CSc., (CARC), v posledních letech u nás dochází k převaze houby Drechslera tritici-repentis (DTR). Tato houba má ze současných houbových patogenů největší rozsah optimální teploty (16–28 °C). V menším množství se vyskytovaly braničnatka pšeničná (Septoria tritici) a rez plevová (Puccinia glumarum). V roce 2024 dominovaly braničnatky a rez plevová.
Více informací naleznete v časopise Úroda (4/2025).*
Úvodní fotografie: Odrůdové pokusy s ozimou pšenicí na stanovišti v Ruzyni Foto Pavel Růžek
