Menu
e-shop
V Úhřeticích na Chrudimsku se historie neukládá jen do kronik. Leží v řádcích pokusných parcelek, ve starých odrůdových materiálech, v laboratoři i v rukou lidí, kteří v porostu rozeznají detail, kolem něhož by laik prošel bez povšimnutí. Šlechtitelská stanice Úhřetice slaví 75 let od oficiálního vzniku. Samotná šlechtitelská stopa místa je však starší. Sahá až do roku 1924, kdy zde probíhaly soukromé šlechtitelské aktivity.
Dnes je tato stanice spolu s dalšími čtyřmi šlechtitelskými stanicemi součástí společnosti Selgen, a. s. Vedoucí úhřetického pracoviště Bc. Tomáš Bláha, DiS., ji charakterizuje jako specializované centrum šlechtění pšenice. Ročně zde obhospodařují přibližně 85 hektarů, z nichž zhruba třetina slouží k vlastní šlechtitelské práci a zbývající plocha především k množení vyšších stupňů osiva.
Úhřetice jsou zároveň místem, kde probíhají rozsáhlejší pokusy s odrůdami sóji, které má společnost Selgen v zastupování. Stanice leží v nadmořské výšce okolo 256 metrů a v posledních letech se i zde stále výrazněji projevují dopady sucha.
Úhřetické pracoviště významně investuje do modernizace zázemí a technologií. Dokládají to nově vybudované laboratoře fytopatologie, hala pro skladování šlechtitelských materiálů i nový optický třídič semen typu Sortex. Opomenout nelze ani novou velkokapacitní mrazovou komoru, plně vybavené laboratoře jakosti či moderní skleník s automatickou závlahou, větráním a zastiňováním, který slouží ke křížení materiálů.
Původní tvář stanice by dnešní návštěvník možná nepoznal. K Úhřeticím patřily tulipány a také zelenina: cibule, zelí, růžičková kapusta, celer či brukev. Z historických odrůd zůstávají v paměti například celer Nerez nebo brukev Matouškova modrá raná.
Počátky šlechtění obilnin se píšou od roku 1956, kdy do Úhřetic nastoupil Ing. Karel Zadražil a přinesl s sebou rozpracované materiály pšenice. Od té chvíle začala pšenice postupně přebírat hlavní roli. Do roku 1962 zde probíhalo také šlechtění ozimého ječmene, které bylo následně převedeno na Šlechtitelskou stanici v Lužanech. Tulipány a zelenina se v roce 1969 přesunuly do Heřmanova Městce. Od roku 1971 se v Úhřeticích šlechtilo také tritikale, a to až do roku 2000. Dnes stanice udržuje odrůdu tritikale Kinerit, těžištěm její činnosti však zůstává ozimá a jarní pšenice.
Podobu stanice utvářela řada výrazných osobností. Vedle Ing. Karla Zadražila k nim patří také Ing. Pavel Amler a Ing. Ludmila Bobková, CSc., spolutvůrkyně známé odrůdy Bohemia. Současnou šlechtitelkou je Ing. Irena Bížová, pod jejímž vedením vznikla řada významných odrůd. Přesto žádná odrůda není dílem jediného člověka. Šlechtitel určuje směr, ale bez sehraného kolektivu by se jen těžko odrůda dostávala z pokusných řádků až k pěstiteli. Na stanici v Úhřeticích dnes pracuje 17 lidí.
Nová odrůda pšenice vzniká obvykle deset až dvanáct let, a to včetně registračních zkoušek. „Ročně se v Úhřeticích provádí přibližně 350 kombinací křížení u ozimé pšenice a asi 150 kombinací u pšenice jarní,“ uvádí vedoucí stanice s tím, že z desetitisíců genotypů se nakonec prosadí zpravidla jen jedna či dvě odrůdy. V prvních čtyřech letech po křížení šlechtitelé využívají metodu pozitivního výběru. V řádcích jednotlivých genotypů vybírají a vystřihávají žádoucí klasy. Od pátého roku nastupuje metoda negativního výběru: materiály se již vysévají na větší parcelky a z porostu se naopak odstraňuje vše, co do něj nepatří. Zhruba v osmé generaci bývá porost natolik homogenní, že může postoupit do dalšího zkoušení.
Cílem však není pouze registrace nové odrůdy, ale také příprava praktických pěstitelských doporučení. U materiálů se sleduje reakce na termín setí, předplodinu, morforegulaci, choroby, mráz, poléhání i porůstání. Zkoušení proto probíhá nejen v Úhřeticích, ale také na dalších lokalitách v České republice, na Slovensku i u zahraničních partnerů. Pokud se některý materiál výrazně osvědčí v odlišných podmínkách, může být registrován pro konkrétní trh. Příkladem jsou severské státy Evropy, kde je kvůli vyšší vlhkosti a tlaku chorob zásadní velmi dobrá odolnost k fuzariózám. Z domácích testovacích lokalit je zajímavé například Znojemsko, kde se často kombinuje sucho, tlak viróz a další stresové faktory. Materiál, který obstojí v takto náročných podmínkách, má podle Bc. Bláhy dobrou šanci zvládnout i další problematické lokality.
Z úhřetického šlechtění vzešlo celkem 42 odrůd ozimé pšenice, osm odrůd jarní pšenice a pět odrůd tritikale. Mezi zvučná jména patří například Mladka, Raduza, Šárka, Meritto, Bohemia, Turandot, Granny nebo Butterfly. K nejvýznamnějším rodičovským odrůdám se řadí především Bohemia a také Julie, kterou má ve svém rodokmenu i novější odrůda Luxus. Ta na Julii v určitém smyslu navazuje a postupně zaujímá její místo v pěstitelské praxi. Zajímavý je i přesah mimo běžné zemědělství – odrůdu Luxus si vybrala restaurace Papilio, která si pšenici sama mele a využívá ji pro výrobu pečiva. Výsledek šlechtění se tak z pokusných parcelek dostává přímou cestou až na talíř koncového spotřebitele.
Šlechtitel se při práci s pšenicí nemůže zaměřit na jedinou vlastnost. Musí reagovat na aktuální požadavky praxe a zároveň myslet i na budoucnost, kdy budou stále výraznější klimatické extrémy. Vedle vysokého výnosu proto rozhodují komplexní nadprůměrné výsledky odrůd ve všech hodnocených znacích. Podle Bc. Bláhy roste význam zdravotního stavu, protože pěstitelé žádají přirozeně odolné rostliny s nižší potřebou chemické ochrany. Úhřetické šlechtění se zároveň posunulo ke kratším materiálům s vysokou odolností k poléhání, příkladem je odrůda Gangster. Sortiment se na žádost trhu rozrůstá i o osinaté odrůdy. V kvalitě se stanice zaměřuje jak na potravinářské pšenice, tak na odrůdy pro pečivárenské či krmné využití.
„Odrůda má dnes na trhu jen několik let, aby se prosadila a obhájila náklady na šlechtění i udržování,“ říká vedoucí stanice. V Úhřeticích proto dbají na to, aby každá z udržovaných odrůd pšenice měla v sortimentu jasné místo, a to se jim daří promítat i do nových odrůd, jako jsou Luxus (A), Tario (E), Gangster (A), Escort (E) či Strela (C). Součástí strategie je také včasné množení osiva už od prvního roku státních zkoušek, aby měla odrůda po registraci rychlý nástup do praxe.
Odrůdy a šlechtitelské materiály Selgenu míří na čtyři kontinenty, nejvíce však do Evropy. Firma spolupracuje přibližně se šedesáti partnery v oblasti šlechtění nebo obchodu. Pšenice uplatňuje také v Jihoafrické republice, Severní Americe a částečně v Austrálii. Zahraniční odbyt přitom nabývá na významu. Počet odrůd, které se prosazují mimo Českou republiku, postupně roste a ukazuje, že české šlechtění má co nabídnout i v odlišných půdních a klimatických podmínkách.
Úhřetická stanice není uzavřený svět za plotem. Spolupracuje se školami, zapojuje se do osvětových akcí, pořádá dny otevřených dveří a výsledky své práce prezentuje i v rámci polních dní. Významnou příležitostí k setkání s pěstiteli bude polní den přímo v Úhřeticích, který se uskuteční 25. června 2026. Návštěvníkům představí sortiment pšenic společnosti Selgen, ale také vybrané odrůdy ječmene a hrachu. Společnost Selgen se bude prezentovat rovněž na výstavě Naše pole, která proběhne 16.–17. června 2026.
Právě v přímém kontaktu s pěstiteli se ukazuje skutečný smysl šlechtění. Šlechtitelé a pracovníci stanice mohou agronomům poradit s výběrem odrůdy i s jejím vedením během sezóny, protože dobře znají její přednosti i slabší místa. Odrůda tak není jen položkou v katalogu, ale výsledek mnoha let práce, který musí obstát na konkrétním poli, v konkrétním ročníku a v rukou konkrétního agronoma.
Úvodní fotografie: Vedoucí Šlechtitelské stanice Úhřetice Bc. Tomáš Bláha, DiS. Foto archiv Selgen
Areál stanice z ptačí perspektivy Foto archiv Selgen
