Testují kvetoucí mikropásy v kukuřici

Úzké pásy divokých rostlin, takzvané kvetoucí mikropásy, umístěné v meziřadí kukuřice, by mohly její pěstování zhodnotit z pohledu ochrany přírody. Zároveň nedojde ke ztrátě pěstební plochy. Autoři studie ale také upozornili na snížení výnosu a potřebu metodu zdokonalit.

 

Informovala o tom v tiskové zprávě Německá komise pro kukuřici, z. s. (Deutsches Maiskomitee, e.V.) s odvoláním na výsledky výzkumu. Prováděli ho Dr. Michael Glemnitz, Christoph von Redwitz a Dr. Gert Berger z Leibnizova centra pro výzkum zemědělské krajiny, z. s., (Leibniz-Zentrum für Agrarlandschaftsforschung, e.V.) a Dr. Jörg Hoffmann (Julius-Kühn-Institut). Německá komise pro kukuřici je sdružením zemědělců, zástupců státního poradenství a správy, výzkumu, šlechtění a zemědělsky orientovaných podniků.

Postup, testovaný v parcelkových pokusech, spočíval v setí kvetoucích mikropásů na podzim. Mezi ně se na jaře pomocí technologie strip-till vysela kukuřice. Výběr kvetoucích rostlin se řídil podle výše jejich ekologické účinnosti z pohledu produkce pylu a nektaru pro opylovače a konkurence vůči kukuřici. Mezi důležitá kritéria patřil jedno- a dvouletý životní cyklus, malá výška, nízká tvorba biomasy a vertikální kořenový systém. Nesmělo se jednat o kulturní plodinu a muselo jít výhradně o domácí druh. Ve dvou směsích se vyselo celkem 28 druhů. Protože byly porosty náchylné na spontánně rostoucí plevele a nepříznivé počasí, bylo doporučeno vysetí vymrzající krycí plodiny, jako je například bob. Čtyři až šest týdnů před setím kukuřice se s pomocí aplikace herbicidu vytvořily 40 cm nebo 50 cm široké pruhy pro setí kukuřice. Pro dusíkaté hnojení se nabízelo hnojení pod patu ve spojení s technologií strip-till. Plošnému hnojení by se měl zemědělec vyhnout, aby nepodpořil nárůst biomasy divokých rostlin. Ochranu proti plevelům je možné provádět v kukuřičném pruhu s pomocí pásového postřiku.*

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *