Choroby pat stébel obilnin patří mezi nejvýznamnější onemocnění ozimých obilnin a je třeba monitorovat jejich výskyt již od brzkého jara nezávisle na průběhu počasí. Nejčastějším a nejzávažnějším onemocněním v ČR je stéblolam (Oculimacula), v oblastech s déletrvající sněhovou pokrývkou je významná plíseň sněžná (Microdochium) a zástupci rodu Fusarium jsou také poměrně častými patogeny na bázích stébel obilnin. Kořenomorka (Rhizoctonia) se vyskytovala v posledních pěti letech v ČR spíše ojediněle. Informuje o tom v časopise Úroda (4/2025) Mgr. Jana Palicová, Ph.D., z Národního centra zemědělského a potravinářského výzkumu, v. v. i.
V roce 2024 bylo v Národním centru zemědělského a potravinářského výzkumu, v. v. i. – CARC (dříve VÚRV) analyzováno celkem 131 vzorků chorob pat stébel obilnin ze sedmi krajů (Hlavní město Praha, Jihočeský, Jihomoravský, Pardubický, Středočeský, Ústecký a Vysočina), přičemž 108 vzorků pocházelo z pšenice. Na napadených bázích stébel pšenice převládali v loňském roce původci stéblolamu, kteří byli zjištěni v 37 % analyzovaných vzorků. Zástupci rodu Fusarium se vyskytovali ve 14 % vzorků a na některých odrůdách ozimé pšenice bylo zjištěno velmi silné napadení pat stébel druhem Fusarium culmorum. Původci plísně sněžné se vyskytovali v 7 % vzorků. V posledních pěti letech byl stéblolam nejčastěji izolovaným původcem ve vzorcích pat stébel pšenice hodnocených v CARC (dříve VÚRV) s průměrnou frekvencí výskytu 46 %, uvádí Mgr. Palicová.
Jak dále informuje, teplý podzim a mírná zima obecně podporují produkci spor patogenů a šíření v porostu. Podzim a zima 2024/2025 byly zatím teplotně i srážkově spíše normální, není tedy předpoklad kalamitního výskytu stéblolamu. To potvrzuje také předpovědní a monitorovací on-line systém Agrorisk (www.agrorisk.cz). V současné době již mnoho zemědělských podniků provádí v průběhu března až dubna preventivní odběr vzorků a posílá je na laboratorní rozbor například do CARC, v. v. i. (dříve VÚRV). Známky zahnědnutí bází stébel mohou být na mladých rostlinách obilnin patrné již ve stádiu odnožování. Často je napadena pouze svrchní vrstva listové pochvy a stéblo zůstává neporušené. Včasná diagnostika a případné ošetření porostů zabrání proniknutí patogenu do stébla a infekce se pozastaví.
V oblastech intenzivního pěstování obilnin je nejúčinnější ochranou pšenice proti stéblolamu pěstování odolných odrůd. Aktuální informace o doporučených odrůdách obilnin lze získat z publikací ÚKZÚZ (Seznam doporučených odrůd). Doposud byly popsány tři geny rezistence ke stéblolamu Pch1, Pch2, Pch3 a lokus pro kvantitativní znak rezistence na chromozomu 5A.
Více informací naleznete v dubnovém vydání časopisu Úroda (4/2025).*
Úvodní fotografie: Stéblolam na ozimé pšenici Foto Jana Palicová
