Specifika hnojení kukuřice v půdoochranných technologiích

Nejrozšířenější, ověřenou půoochrannou technologií se spolehlivým plošnými účinkem je strip-till, který využívá také početná skupina členů Spolku pro inovace a udržitelné zemědělství. Zpracování půdy jen v pásku spojuje výhody tradičního a bezorebného zpracování půdy.

Strip-till snižuje počet pracovních operací, díky tomu šetří půdní vláhu, čas, naftu a také redukuje přejezdy techniky a s tím spojené utužení půdy. Funguje i ve prospěch půdního edafonu a půdní organické hmoty tím, že zůstává část půdy nezpracovaná. Zvládnutá technologie podporuje zájem o meziplodiny, které rozšíří spektrum plodin v osevním postupu. Tento článek se zaměřuje na specifika hnojení kukuřice pěstované technologií strip-till, píše v Úrodě č. 3/2026 Ing. Martina Poláková (Spolek pro inovace a udržitelné zemědělství, z. s.)

Agroprogres Kateřinky

Profesionálně zaměřená zemědělská společnost na rostlinnou výrobu působí v rozsáhlém regionu na Opavsku. Kukuřici pěstují výhradně na zrno a na erozně ohrožených plochách využívají technologii strip-till. Půda se zpracovává v páscích osmiřádkovým strojem Kverneland Kultistrip s meziřádkovou vzdáleností 75 cm, na jaře do vymrzlé meziplodiny. Společnost je přihlášená k pětiletému závazku AEKO, podopatření meziplodiny pro zlepšení struktury půdy, kde je povinnost nechat porost meziplodiny bez mechanického zásahu až do konce ledna. Tyto meziplodiny jsou směřovány právě na erozně ohrožené pozemky a následuje po nich převážně zrnová kukuřice. Proto aby meziplodina byla co nejkvalitnější, je nutné omezit konkurenci výdrolu obilniny.
Po sklizni obilniny následuje podmítka, nechá se vzejít výdrol, který se většinou likviduje aplikací glyfosátu a následuje setí meziplodiny. Pro meziplodinu není půda zpracována hluboko, maximálně do 15 cm podle množství posklizňových zbytků a vláhových podmínek. Před setím meziplodiny se nehnojí fosforečná ani draselná hnojiva, volí se pestřejší směsi se zastoupením leguminóz, které fixují vzdušný dusík a svými kořenovými exudáty dokážou zpřístupnit a využít zásoby živin v půdě. Na jaře se pravidelně odebírají vzorky půdy na stanovení obsahu Nmin a po letech pěstování meziplodin už je znát jejich příznivý vliv. Předpokládá se, že i ostatní živiny, které meziplodiny využití ke svému růstu, jsou z rozkládající se organické hmoty lépe dostupné pro následnou kukuřici.
Před setím kukuřice je půda zpracována páskově technologií strip-till. Pro ukončení vegetace přezimujících druhů meziplodin a odstranění případných plevelů je nutné použít glyfosát, podle podmínek v předstihu před strip-tillem nebo až následně. Podle Ing. Hynka Valíka, jednatele společnosti, kukuřice lépe reaguje, pokud se aplikace stihne včas, ještě před páskovým zpracováním půdy. Pro setí kukuřice využívají přesný secí stroj Väderstad Tempo, podle vláhových podmínek lze setí provést někdy hned druhý den po strip-tillu, jindy se musí vyčkat třeba týden, než půda vyzraje, uvádí autorka.*

Úvodní foto: Strip-till před setím kukuřice do částečně vymrzlé meziplodiny svazenky a jetele inkarnátu. Jetel inkarnát má výbornou protierozní účinnost, na jaře obnovuje růst a fixuje dusík do půdy. Glyfosát byl aplikovaný jen v páscích asi dva týdne před strip-tillem s meziřádkovou vzdáleností 75 cm Foto Hynek Valík, Agroprogres Kateřinky