Příležitosti pro udržitelný rozvoj zemědělství jsou založené na zdravé půdě a činnosti mikroorganismů. Jen tak je možné zvrátit nepříznivé účinky nadměrného užívání minerálních hnojiv v minulosti. Sapropel může představovat významný příspěvek k řešení zachování půdní úrodnosti s cílem udržet zemědělskou produktivitu a zároveň pomoci ochraně životního prostředí (Murunga et al 2020).
Jeho hlavní výhoda souvisí s obsahem bioaktivních látek, aminokyselin, vitamínů a enzymů (Blečič et al 2014).
Sapropel je z obnovitelných přírodních zdrojů vzniklý z kvartérních sladkovodních organických sedimentů, které se hromadí v důsledku ukládání zbytků vodních rostlin a živočichů, smícháním s minerálními složkami. Jeho tvorba je závislá na biologicko-chemických procesech jezera. Tato jezera se nachází např. v pásmu Evropy a Asie (Rusko, Francie, Německo, Polsko apod.) a na americkém kontinentu v oblasti Velkých jezer (Kanada a USA). Sapropely jsou alochtonního či autochtonního charakteru. Alochtonní jsou obohaceny o huminové látky, které se do jezera dostávají z okolních oblastí a močálů, zatímco autochtonní jsou pouze z vodních rostlin, živočichů a jejich sedimentů. (Stankevica et al 2016). Ve všech dosud testovaných vzorcích sapropelu byl zjištěn velký obsah heterotrofní aerobních bakterií, kvasinek a variabilní obsah vláknitých hub s nízkou rozmanitostí (Grantina-Ievina 2014). Sapropel obsahuje chelátové látky, které sorbují molekuly minerálních hnojiv a brání jim v odstranění vlhkosti, ale zároveň nebrání asimilaci prvků rostlinami. Zabraňuje tak rychlému vymývání živin z minerálních hnojiv do spodních horizontů půdy (Sokolov et al 2019). Složení sapropelu je velmi zajímavé pro výživu rostlin. Obsahuje zmiňované huminové kyseliny, rozpustné humáty a řadu mikroprvků, např. kobalt, mangan, měď, zinek, železo či vápník (Preco Invest 2023).
Na Výzkumné stanici v Červeném Újezdě byl proveden pokus se sapropelem a jeho vlivem na růst silážní kukuřice. Cílem bylo ověřit vliv sapropelu jako mořidla osiva a dále jako postřiku během vegetace na hodnotu zelené hmoty a zrna kukuřice. Dalším cílem bylo ověřit možnost snížení spotřeby dusíkatého hnojení použitím sapropelu jako postřiku rostlin a mořením osiva kukuřice. Pro pokus bylo stanoveno několik variant. Předplodinou byla ozimá pšenice. Byla použita odrůda kukuřice Amaveritas KWS (FAO 250). V pokusu byly založeny parcely se čtyřmi opakováními s touto přípravou půdy: střední podzimní orba, na jaře vláčení, tzn. standardní příprava půdy pro kukuřici. Bylo využito hnojivo LAD 27 na široko. Hustota výsevu byla 80 tis. rostlin na hektar se šířkou řádků 75 cm. Sklizeň byla stanovena podle zralosti na 14. 9. 2023.
Pro aplikaci byl použit tekutý výtažek sapropelu, ředitelný vodou. Jedná se o organické hnojivo pro zemědělství. Sapropel je koncentrát rašeliny a sapropelu. Je huminovým organickým hnojivem, které mimo jiné podporuje růst a vývoj plodin. Již samotná výroba a technologie je založena na šetrném vztahu k přírodnímu bohatství. Jsou použity jen přírodní ekologické složky, jako jsou jezerní sapropel a jezerní spolu s nížinnou rašelinou. Použití a dávkování se odvíjí od pH půdy a druhu plodiny.
Ing. Ilona Šímová, Ing. Jaroslav Tomášek, Ph.D., ČZU v Praze
Foto autoři
Celý článek najdete v časopisu Farmář č. 3/2024.
