V poslední dekádě přinášejí zemědělským podnikům zaměřeným na intenzívní produkci raných brambor a zeleniny při využívání závlahové vody z tuzemských řek značná ekonomická rizika restriktivní opatření státní správy, která reagují na kontaminaci říční vody karanténní bakterií Ralstonia solanacearum (Rs) omezením jejího využívání.
Tato opatření v současné době nejsou v České republice podpořena komplexními údaji o tom, z jakého zdroje ke kontaminaci vody dochází a proč zatím nedošlo k žádnému epidemickému projevu choroby na produkčních porostech polních plodin zavlažovaných vodou kontaminovanou Rs. Informuje o tom ve svém článku (Úroda 10/2021) Ing. Václav Krejzar, Ph.D., společně s kolektivem autorů z Výzkumného ústavu rostlinné výroby, v. v. i., Praha-Ruzyně.
Jak vysvětlují, bakterie Rs je původcem hnědé hniloby bramboru a cévního vadnutí zeleniny převážně z čeledi Solanaceae. Choroba je endemicky rozšířená v tropických a subtropických oblastech, do klimaticky příznivých částí mírného pásma je bakterie zavlékána v dovážené zemědělské produkci z hostitelských rostlin, například v hlízách bramboru. U infikovaných rostlin patogen kolonizuje cévní svazky xylému, přerušuje akropetální proudění vody a živin od kořenů, které se projevuje vadnutím nadzemních orgánů. Při optimálních teplotních a vlhkostních podmínkách infekce vede k celkovému kolapsu rostliny. Bakterie se šíří horizontálním i vertikálním přenosem. Přežívá v kontaminované půdě, vodě, rhizosféře plevelných rostlin a v latentně infikovaných rostlinách. Bezpříznakové rostliny bramboru mohou produkovat latentně infikované dceřiné hlízy, které jsou zdrojem vertikálního mezigeneračního přenosu bakterie.
Za limitující faktor pro geografické šíření Rs se podle autorů článku obecně považuje teplota ≥15 °C. Průměrná teplota v ČR je podle údajů ČHMÚ do 10 °C, dalo by se tedy usuzovat, že Rs nemá v ČR optimální podmínky pro celoroční přežívání. Infekce kulturních rostlin z půdy a kontaminované vody nebyla v ČR prokázána, od jara do podzimu se ale Rs z doposud neobjasněných příčin pravidelně vyskytuje v říčních vodách Labe, Dyje, Jevišovky a celoročně v latentně infikované pobřežní vegetaci lilku potměchuť.
Více informací k tomuto tématu se dočtete v říjnovém vydání časopisu Úroda (10/2021).*
