20.01.2022 | 09:01
Autor:
Kategorie:
Štítky:

Rezistence hlodavců k nástrahám

Téma škodlivosti a hubení hlodavců bylo v posledních letech mediálně převážně spojováno s přemnoženými hraboši na polích. Je ovšem nutné upozornit, že nejen hraboš, ale i další hlodavci – jako myš a potkan – působí značné škody v zemědělských skladech a potravinářských provozech. Zejména se začínají v EU objevovat obavy o účinnost nástrah odůvodněné narůstající rezistencí hlodavců k současně používaným antikoagulatním přípravkům.

Téma podrobně probírají ve svém článku zveřejněném v týdeníku Zemědělec RNDr. Marcela Fraňková, Ph.D., a kolektiv z Výzkumného ústavu rostlinné výroby, v. v. i., Praha-Ruzyně (VÚRV). Jak upozorňují, mezi nejvýznamnější synantropní hlodavce patří myš domácí, potkan obecný a v poslední době u nás nabývá na významu také krysa obecná. Tyto druhy hlodavců působí významné škody všude tam, kde naleznou dostatečný zdroj potravy a úkryt a současně neprobíhá jejich systematická kontrola pomocí jak nechemické prevence, tak represe účinnými nástrahami.

V současné době patří mezi převládající způsob likvidace škodlivých hlodavců kladení toxických nástrah (rodenticidů) do deratizačních staniček. Téměř výhradně se používají nástrahy s antikoagulantními účinnými látkami, které způsobí úhyn hlodavce na základě snížení srážlivosti krve. Po konzumaci nástrahy hlodavci během několika dní hynou.

Rozsáhlé používání tohoto typu nástrah od poloviny minulého století vedlo podle autorů článku u hlodavců ke vzniku a rozšíření geneticky podmíněné rezistence k některým těmto účinným látkám. Rezistence je dnes již dokumentována celosvětově (Evropa, Asie, USA, Afrika) a vyskytuje se u všech tří dominantních druhů synantropních hlodavců (myš, potkan, krysa). Z praktického hlediska je podle kolektivu autorů z VÚRV důležité upozornit na to, že u hlodavců s rezistencí nevyvolá konzumace toxické nástrahy potřebný účinek. V krajním případě hlodavec sice konzumuje nástrahu, ale neuhyne. Rezistentní jedinci se dále rozmnožují a přenášejí geneticky podmíněnou rezistenci na své potomky, což vede k dalšímu šíření rezistence v populaci.

Vzhledem k důležitosti problému je překvapivé, že ze strany Ministerstva zemědělství ČR a grantových agentur (např. NAZV) zatím neexistuje konkrétní poptávka (priority výzkumu atp.) či přímá podpora (např. funkční úkoly) na řešení problematiky rezistence hlodavců na farmách v ČR. Nicméně iniciální práce stanovení rezistence k antikoagulantům iniciovali ve Výzkumném ústavu rostlinné výroby, v. v. i., ve spolupráci s Přírodovědeckou fakultou Univerzity Karlovy. Sice velmi omezené, ale alespoň částečné finanční zajištění bylo realizováno prostřednictvím Výzkumného záměru a projektu Ministerstva vnitra, který řeší komplexní problematiku skladování potravinových komodit pro Správu státních hmotných rezerv (SSHR).

Během iniciálních testů (sekvenací) byla potvrzena obava odborníků: rezistence k antikoagulantům u myši domácí už je v ČR realitou.*

Více informací se dočtete v týdeníku Zemědělec (3/2022).

Napsat komentář

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.

deník / newsletter

Odesláním souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem zasílání obchodních sdělení.
Copyright © 2022 Profi Press s.r.o.
crossmenuchevron-down