Mezi nejvýznamnější plevele, které zaplevelují kukuřici, patří pozdně jarní druhy, které začínají vzcházet při vyšší teplotě půdy, avšak právě v době, kdy kukuřice ještě není konkurenceschopná. Může se jednat o plevele, které k nám byly v minulosti zavlečeny z teplých klimatických podmínek a jsou již zcela zdomácnělé, nebo také nově zavlékané druhy, které se vyskytují nepravidelně pouze v určitých letech.
O plevelných druzích v kukuřici píše doc. Ing. Jan Mikulka, CSc., který působí na Výzkumném ústavu rostlinné výroby, v. v. i., v Zemědělci č. 47/2022. Připomíná, že z jednoděložných druhů to jsou tzv. prosovité trávy – ježatka kuří noha, bér sivý, bér zelený, rosička krvavá, proso vláskovité apod. Ježatka kuří noha se dnes vyskytuje prakticky na celém území státu, upřednostňuje teplejší podnebí, avšak v posledních letech stoupá i do vyšších poloh. Vzchází etapovitě téměř celou vegetační sezónu, má rychlý vývoj a vysokou produkci semen. Bér sivý se uplatňuje až v druhé polovině léta, bér zelený od konce května. Z dvouděložných plevelů jsou to různé druhy merlíků (bílý, tuhý, mnohosemenný, zvrhlý), laskavců (ohnutý, Powellův, bílý, zelenoklasý). V poslední době se stále více rozšiřuje mračňák Theofrastův, místy lilek černý, durman obecný, ambrózie peřenolistá, bytel metlatý, pěťoury apod.
Citlivá na zaplevelení
Plodiny pěstované v širokých řádcích, mezi které patří také kukuřice, jsou vysoce citlivé vůči zaplevelení. Jako teplomilná rostlina je kukuřice seta později na jaře než ostatní kulturní rostliny, má pomalý vývoj, a proto dlouhou dobu nezakrývá řádky. V minulosti byl problém zaplevelení řešen plečkováním. Po zavedení herbicidů (triazinů aj.) se zdál být problém regulace plevelů v kukuřici vyřešen. Triazinové herbicidy spolehlivě působily na široké spektrum plevelů. Mnohdy se přistupovalo k pěstování kukuřice v monokulturách, více let po sobě, což umožňovalo použít vyšších dávek perzistentních herbicidů s dlouhým reziduálním působením. Po určité době se však dostavil problém vytrvalých plevelů (pýr plazivý a pcháč rolní), na které nepůsobily ani poměrně vysoké dávky herbicidů. Dalším problémem, a to poměrně závažným, byl vznik rezistentních populací plevelů a jejich šíření v oblastech pěstování kukuřice. V současnosti je k dispozici celá řada herbicidních přípravků s dostatečným záběrem účinnosti.*
