Registrace odrůd: Síto kvality

Registrace odrůd je klíčová pro zajištění kvality a bezpečnosti úrody. S Ing. Olgou Dvořáčkovou z Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského (ÚKZÚZ) jsme hovořily o tom, jak probíhá náročné zkoušení, zejména u nejdůležitější jarní obilniny – sladovnického ječmene. Odrůdové zkušebnictví navazuje na práci šlechtitelů a funguje jako síto, které dává zelenou pouze dobrým a perspektivním materiálům.

Jaký význam má odrůdové zkoušení v České republice? Přináší odrůdy registrované v tuzemsku oproti ostatním odrůdám zapsaným v "evropském katalogu" nějaké garance?

Registrace odrůdy je základní podmínkou pro certifikaci osiva a uvedení odrůdy do oběhu, což pěstitelům zaručuje určitou kvalitu, a je to také záruka ochrany zdraví lidí, zvířat, rostlin a životního prostředí. Registrují se odrůdy druhů zemědělských plodin, ovoce, zeleniny, révy a chmele. Tyto druhy jsou uvedeny v druhovém seznamu. Samotná registrace je upravena směrnicemi Evropské unie, tudíž ve všech členských státech probíhá podle jednotného postupu.

Na první pohled by se tedy mohlo zdát zbytečné, aby se odrůda registrovala v každém jednotlivém státě. Je ale potřeba si uvědomit, že každá země (a často i jednotlivé oblasti) má odlišné půdně-klimatické podmínky. To, co spolehlivě funguje v jedné zemi, nemusí fungovat u nás. Rozdíly se mohou projevit například v míře a kvalitě přezimování porostů u ozimů, intenzitě a spektru patogenů a jejich ras. A v neposlední řadě se mezi zeměmi liší i pěstitelské zvyklosti a technologie hospodaření, stejně jako požadavky na finální produkt a jeho technologické zpracování. Právě proto je vhodné, když je odrůda vyzkoušená v našich podmínkách a máme k ní ověřené informace, které můžeme pěstitelům i zpracovatelům předat.

Naší nejvýznamnější jarní obilninou je jarní ječmen, který také stál u zrodu odrůdového zkoušení u nás. Co bylo impulzem ke zkoušení odrůd v České republice?

Na konci 19. století se v českých zemích systematicky rozběhlo šlechtění jarního ječmene určeného pro výrobu sladu. V té době, zejména na střední Moravě, šlo o jednu z nejdůležitějších hospodářských plodin a společenská poptávka byla jasná: partie ječmene pro sladovnictví měly být kvalitní, čisté, vyrovnané, bez příměsí a bez poškozených či nemocných zrn. I z tohoto důvodu byla 22. března 1899 v Brně založena Moravská zemská hospodářská výzkumná stanice pro pěstování rostlin. Stanice se věnovala nejen šlechtění, ale také určování chorob a škůdců, prováděla výživářské pokusy, její činnost byla celkově velmi bohatá. Součástí práce byly rovněž polní pokusy na různých lokalitách a na více stanicích napříč republikou. Lze říci, že šlo o významného předchůdce dnešního ÚKZÚZ, který vznikl k 1. lednu 1951. I historie této instituce je tedy už poměrně dlouhá.

Můžete popsat systém zkoušení a registrace odrůd v České republice, který je, jak jste říkala jednotný pro celou Evropskou unii.

Ano, v zásadě je postup shodný. Na začátku stojí žádost, kterou podává šlechtitel nebo zmocněný zástupce zahraniční odrůdy. Není ale podmínkou, aby zahraniční odrůda měla českého zástupce – zahraniční firma může s ÚKZÚZ jednat i přímo. Po podání žádosti uhradí správní poplatek a odrůda je v nejbližším možném termínu zařazena do sortimentu zkoušených odrůd. Žadatel zároveň dodá předepsané množství osiva, nemořeného. U polních plodin je zkoušení většinou tříleté. Po každém roce se výsledky vyhodnotí, firma je průběžně dostává a podle dosažených parametrů odrůda pokračuje do dalších ročníků, případně až k registraci. U polních plodin má zkoušení dvě hlavní části: zkoušku odlišnosti, uniformity a stálosti (DUS) a zkoušku užitné hodnoty.

Výstupem DUS testů, které zpravidla probíhají dva roky, je jednoznačný popis odrůdy sloužící k její identifikaci. Na základě úspěšně provedených DUS zkoušek může šlechtitel požádat o ochranu práv k odrůdě. Držitel šlechtitelského osvědčení má výlučné právo k využívání chráněné odrůdy, tedy právo s odrůdou nakládat, poskytovat ji k množení a stanovit výši licenčních poplatků. Zkoušení probíhá podle harmonizovaných metodik daných Evropskou unií, u některých plodin případně podle národních metodik.

Druhou částí je zkouška užitné hodnoty, kde nás zajímá především praktický přínos odrůdy. Na prvním místě je výnos, dále odolnost k chorobám a škůdcům, odolnost k poléhání a také technologická kvalita. Každá nově registrovaná odrůda by měla přinášet určitý posun – ať už ve výnosu, odolnosti, nebo může mít i specifické technologické využití či vlastnosti, které mohou vyvážit i některé slabší stránky. Zkoušení probíhá na našich stanicích, případně na smluvních pracovištích. Odborný pracovník odpovědný za provedení pokusu v průběhu vegetace hodnotí pokus podle závazných metodik a následně nám předává výsledky. Ty zpracujeme a zasíláme firmě; zároveň jsou publikovány i na webu ústavu.*

Celý rozhovor naleznete v aktuálním vydání týdeníku Zemědělec (3/2026).

Úvodní fotografie: Porost jarního ječmene (4. 6. 2025, Věrovany) Foto Olga Dvořáčková