Pšenice vhodná i do suchých oblastí

Na našem území se stále otepluje a zároveň se zhoršuje kvalita půdy. Oteplování s sebou přináší větší vysychání a úbytek organické hmoty z ornice. Vhodnými pěstitelskými opatřeními ale mohou pěstitelé situaci zlepšovat a tak zmírňovat unik uhlíku i vody. V suchých oblastech jsou na nedostatek vláhy zvyklí a této skutečnosti přizpůsobují obdělávání půdy i výběr plodin a odrůd. Množství informací o pěstování pšenice, řepky a luskovin se zaměřením na problematiku suchých oblastí zaznělo na semináři pro pěstitele uspořádaném v Rakovníku Okresní agrární komorou (OAK) a Zemědělským svazem, územní organizací Rakovník a Kladno.

Podrobné informace z akce přináší ve svém článku Ing. Hana Honsová, Ph.D. Přítomné přivítal Ing. Jaroslav Mikoláš starší z firmy Lupofyt, s. r. o., předseda OAK Rakovník. Poté si zúčastnění vyslechli odborné přednášky.

Nejvíce dusíku po máku

Možnosti pěstování pšenice v suchých oblastech nastínil Ing. Pavel Růžek, CSc., z Národního centra zemědělského a potravinářského výzkumu, v. v. i., (CARC). Nejprve se zmínil o obsahu nitrátů v půdě v podzimním období 2025 u ozimé pšenice pěstované po různých předplodinách. Podle jeho sdělení bylo zjištěno největší množství minerálního dusíku po máku a po bramborách, zatímco po luskovinách i po jeteli méně. Na třech stanovištích se vyhodnocoval obsah minerálního dusíku při různém zpracování půdy. Jednalo se o lokality Praha-Ruzyně, Chrášťany na Rakovnicku a Lukavec u Pacova na Českomoravské vysočině. Na všech třech lokalitách se porovnává orba a minimalizace a v Ruzyni navíc i technologie přímého setí bez zpracování půdy.

Dusík na úkor uhlíku

Před letošní zimou byl v Ruzyni zjištěn nejvyšší obsah minerálního dusíku v půdě do hloubky devadesáti centimetrů u technologie s orbou, zatímco nejméně v případě využití technologie bez zpracování ornice. Ing. Růžek vysvětlil, že se na orbě nacházelo velké množství dusíku na úkor uhlíku. Sto kilogramů dusíku na hektar se rovná zhruba jedné tuně uhlíku. Při orebním zpracování půdy tedy dochází k velkým ztrátám uhlíku. Také v Chrášťanech bylo zjištěno větší množství minerálního dusíku v půdě na orbě v porovnání s minimalizací. U technologie mělkého zpracování půdy do deseti centimetrů se zjistilo přibližně poloviční množství minerálního dusíku než při orbě. V Lukavci bylo zjištěno přibližně 160 kg minerálního dusíku na hektar u technologie s orbou. Minimalizace množství minerálního dusíku v půdě v porovnání se stanovištěm Chrášťany snižovala jen nepatrně. Ukazuje se, že pozdní podzimní přihnojení ozimé pšenice dusíkem je efektivnější na bezorebných systémech.

Celý článek si můžete přečíst v Zemědělci č. 12/2026.

Úvodní foto: V Chrášťanech se porovnávají různé technologie a odrůdy ozimé pšenice Foto Hana Honsová