Moderní výživa a péče o půdu

Odborný workshop pořádaný Národním centrem zemědělského a potravinářského výzkumu, v. v. i., (CARC) v Lukavci u Pacova přinesl komplexní pohled na kritické výzvy moderního zemědělství: udržení organické hmoty v půdě a efektivní management živin v podmínkách měnícího se klimatu. Přednášející představili výsledky pokusů zaměřených na emise, sekvestraci uhlíku a efektivitu hnojení při častém srážkovém deficitu. Seminář nabídl srovnání různých způsobů zpracování půdy s cílem lépe hospodařit s vodou a udržet půdu úrodnou i pro budoucnost. Pro pěstitele jde o praktický návod, jak se vyrovnat s výkyvy počasí a splnit stále přísnější legislativní požadavky.

Nové přístupy

Efektivní výživa rostlin v současných podmínkách již nemůže spoléhat na tradiční postupy. Výsledky výzkumu prezentované Ing. Pavlem Růžkem, CSc., z CARC z roku 2025 ukazují, že klíčovým faktorem úspěchu je souhra mezi formou hnojiva, termínem tzv. efektivních srážek a stavem půdního prostředí. Porovnání vláhově jistějšího Lukavce a sušší Ruzyně poskytuje cenný vhled do toho, jak strategie hnojení ovlivňuje výnosy a kvalitu zrna ozimé pšenice a semen řepky. Jak Ing. Růžek zhodnotil, v loňském roce přišly po regeneračním hnojení srážky v době, kdy umožnily posun živin (jak močoviny, tak nitrátové formy dusíku) ke kořenům rostlin. „Zaznamenali jsme tak jedno z nejvyšších využití dusíku za poslední roky,“ uvedl s tím, že vlivem oteplení nitrifikovala rychleji i amonná forma dusíku na stanovišti v Lukavci, který se po následných srážkách rovněž přesunul ke kořenům.

Širší využití močoviny

Takto příznivý průběh však bude spíše výjimkou. Do budoucna bude podle Ing. Růžka nutné počítat s častějšími teplotními výkyvy i rizikem vegetačních a pozdních mrazů. Vysoké dávky nitrátového dusíku aplikované časně na jaře mohou při rychlém oteplení vést k příliš intenzivnímu růstu, vyššímu obsahu vody v pletivech a zvýšené citlivosti porostů k poškození mrazem. Často se přitom přechodně objevuje i nedostatek síry a některých dalších prvků. „Při rychlém oteplení se totiž nitrát nejen rychle stává rostlinám dostupným, ale současně dochází i k mobilizaci dalších nitrátů z půdní zásoby,“ vysvětlil Ing. Růžek. Praktickým řešením se proto pro regenerační hnojení jeví širší využití močoviny, zejména stabilizovaných forem s inhibitorem ureázy, které uvolňují dusík postupně a pomaleji.*

Více informací naleznete v týdeníku Zemědělec (10/2026).