Pěstují kukuřici v extrémním suchu

V srdci jihomoravského regionu hospodaří akciová společnost PATRIA Kobylí, a. s. Nejen zemědělský podnik se opírá o několik pilířů výroby. Rostlinná výroba je úzce provázaná s živočišnou, kde kukuřice představuje zásadní pilíř krmivové základny. V současné době, kdy se pěstování kukuřice ve zdejší suché oblasti stává čím dál náročnější disciplínou, sází podnik na úzkou spolupráci s Ing. Janem Pazderou, Ph.D., ze společnosti KWS OSIVA, s. r. o., a využívá stanovení optimálního termínu sklizně silážní kukuřice pomocí mobilního analyzátoru krmiv Polispec PSF22, ale i satelitního sledování obsahu sušiny porostu, tzv. SAT-DM Monitoring.

Společnost PATRIA Kobylí, a. s., hospodaří na Břeclavsku v nadmořské výšce zhruba od 160 do 330 m celkem na 970 hektarech zemědělské půdy, z nichž zhruba 700 hektarů tvoří půda orná. Zemědělská tradice se zde střetává s neúprosnou realitou klimatické změny. IV rostlinné výrobě se zaměřuje na pěstování ozimých obilnin, slunečnice a kukuřice a pícnin (TTP a vojtěška). Jak uvedl agronom podniku Ing. Radek Borovička, letošní rok je extrémní z hlediska sucha. Duben byl prakticky beze srážek, v květnu spadlo 40 mm, v červnu pouze 15 mm a červenec kolem 30 mm. Celkově se podnik nacházel koncem července minimálně 100 mm pod srážkovým normálem. Nedostatek vody byl patrný i na porostech vojtěšky, kde na některých pozemcích nebylo možné provést ani první seč. „Snažíme se využít maximum zimní vláhy, což nás nutí k velmi ranému setí jarních plodin, protože voda potom není,“ vysvětlil Ing. Roman Borovička.

Nejranější žně

Ing. Radek Borovička zdůraznil, že letošní extrémně rané žně, kdy ukončili sklizeň obilnin již 13. července, nikdo nepamatuje. V běžných letech to byl přitom termín, kdy se se sklizní pšenice teprve začínalo. U kukuřice při návštěvě podniku 28. července agronom předpokládal, že padne dosavadní rekord pro zahájení siláží kukuřice z cca 3.–5. srpna kvůli hrozícímu „shoření“ porostů v extrémních vedrech. Urychlení zrání kukuřice bylo způsobeno kombinací jarního deficitu srážek a následných vln veder.

Letošní výsev kukuřice proto proběhl již 4. dubna. Klíčovým partnerem v oblasti pěstování kukuřice je společnost KWS OSIVA s. r. o. Pro silážní účely v podniku na ploše zhruba 100 hektarů využívají hybrid KWS Mino (FAO Z 300/ S 310). Ten nese označení EnergyBOOST, které KWS propůjčuje nejvýkonnějším hybridům kukuřice poskytujícím kvalitní siláž pro dojnice z hlediska vysokého výnosu, vysoké stravitelnosti a vysokého obsahu škrobu. U zrnové kukuřice se osvědčil hybrid KWS Hypolito (FAO Z 360/ S 370), poskytující vysoký a dlouhodobě stabilní výnos v různých půdních podmínkách teplých oblastí. Díky typu zrna dent při produkci na suché zrno velmi rychle uvolňuje vodu ze zrna. Ing. Pazdera poukázal na posun v používání hybridů kukuřice: „Před patnácti lety bylo FAO 350 považováno za příliš pozdní, dnes se vlivem oteplování stává standardem a brzy se tady na jihu Moravy budeme u zrnové kukuřice pohybovat kolem FAO 400.“ Do budoucna se podle něj v Kobylí jako perspektivní jeví rovněž hybrid KWS Inteligens (FAO Z 380/ S 390) s vysokou tolerancí vůči přísuškům, který si díky pomalému stárnutí udržuje vysokou kvalitu siláže i ke konci sklizně.

Spolupráce s odborníky

Jak říká agronom společnosti PATRIA Kobylí, a. s., pro stanovení nejvhodnějšího termínu sklizně kukuřice je nejdůležitější kontrola přímo v porostu. Pro 100% jistotu v podmínkách rychle vysychajících porostů podnik úzce spolupracuje s Ing. Pazderou a využívá nástroj SAT-DM Monitoring v aplikaci myKWS. Tento systém, vyvinutý společností KWS, umožňuje digitální sledování sušiny kukuřice pomocí satelitních snímků. Data jsou aktualizována každý týden a poskytují agronomům přehled o vývoji obsahu sušiny a škrobu v reálném čase, lokálních přísušcích a poškození zvěří a rozdílech ve vývoji porostu na členitých pozemcích. Informace z DMM Tool jsou klíčové pro precizní plánování sklizně. „Letos bude problém v tom, že kukuřice v těch vedrech bude hořet, ale palice ještě nemusí být zralá,“ upozornil Ing. Pazdera na riziko předčasného uschnutí listové plochy při nedozrálém zrnu v červencových vedrech. Právě v Kobylí je založen jeden z referenčních pokusů KWS, který zahrnuje 14 hybridů kukuřice KWS s FAO od 300 do 400. Pokusné parcely mají délku 120 metrů a šířku tři metry, což zajišťuje vysokou reprezentativnost dat. Tyto pokusy slouží k porovnání sušiny v rámci sítě DMM Tool po celé ČR a pomáhají kalibrovat satelitní data pro místní podmínky. Vzhledem k letošnímu extrémnímu průběhu počasí a srážkovému deficitu očekává agronom propad výnosů kukuřice o více než 50 % proti loňským 11 tunám u zrna, výnos zelené hmoty do 30 tun na hektar. Podnik naštěstí těží z krmivového polštáře z loňského roku, kdy jim zbyly zásoby siláže ve vacích.

Celý článek najdete v Zemědělci č. 34/2026.

Úvodní foto: Ing. Jan Pazdera, Ph.D., Ing. Roman Borovička a Ing. Radek Borovička (zleva) Foto Lucie Poláková