Zlepšování nutričních vlastností ovsa prostřednictvím konvenčního šlechtění je (vzhledem k složitosti jeho genomu) náročné. Vědci z McGill University (Kanada) proto využili techniky genetického inženýrství k úpravě profilu mastných kyselin, a tím i ke změně způsobu produkce oleje u ovsa. Do kultivaru ovsa “Park” zavedli dva konstrukty obsahující tři známé klíčové geny podílející se na biosyntéze lipidů a/nebo regulačních drahách z huseníčku (WRI1 a DGAT1) a sezamu (OLEOSIN). Informuje o tom aktualita spolku pro podporu a rozvoj biotechnologií – BIOTRIN, z. s.
Jak dále zpráva uvádí, exprese zavedených genů vedla ke komplexnímu přeprogramování transkripce v zrnech a listech ovsa. Zatímco endogenní geny DGAT, WRI1 a OLEOSIN vykazovaly zvýšenou expresi, geny spojené s biosyntézou mastných kyselin, jako je KASII, SACPD a FAD2, vykazovaly antagonistické vzorce exprese mezi zrny a listy ovsa. Transkriptomické analýzy odhalily významný rozdíl v genové expresi, zejména v oblasti metabolismu lipidů. Obsah kyseliny olejové v zrnech transgenních rostlin vzrostl ve srovnání s divokým typem až o 34 %; to by mohlo zvýšit zdravotní přínosy ovsa pro osoby s cukrovkou a srdečními chorobami, informuje zpráva.
Genová úprava ovsa by mohla také zlepšit jeho oxidační stabilitu, díky čemuž by byly produkty na bázi ovsa méně náchylné ke kažení. Dále došlo k výraznému zlepšení celkového obsahu oleje v listech ovsa a také ke změnám primárních metabolitů v zrnech i listech ovsa při zachování homeostázy u transgenních rostlin ovsa. Používání plodin s vysokým obsahem tuků v krmivech pro hospodářská zvířata navíc vede ke zvýšení obsahu tuku v jatečně upraveném těle; získané maso tak představuje vydatnější zdroj energie pro člověka.
Vědci očekávají, že dosažené výsledky budou zajímavé především pro průmysl ovesného mléka, který by mohl mít prospěch z produktů s delší trvanlivostí, a doufají v zájem ovesného průmyslu o spolupráci na vývoji vysoce kvalitních, výživných a trvanlivých ovesných produktů, dodává aktualita Biotrinu.*
