Ohlédnutí za rokem 2025 z hlediska výskytu houbových chorob pšenice

Výskyt houbových chorob rostlin významně ovlivňují povětrnostní podmínky v daném ročníku. Mgr. Jana Palicová, Ph.D., a Ing. Jana Chrpová, CSc., z Národního centra zemědělského a potravinářského výzkumu, v. v. i. (CARC), výzkumný tým Genetika a šlechtitelské metody, informují na stránkách CARC, jak letošní ročník promluvil do výskytu chorob pšenice.

Choroby pat stébel

Jak uvádějí, choroby pat stébel na pšenici se v České republice vyskytují každoročně, ale v letošním roce byla nižší intenzita ovlivněna pravděpodobně suchým průběhem jara. Za nejzávažnější z chorob pat stébel je dlouhodobě považován stéblolam, jehož původci jsou Oculimacula yallundae a Oculimacula acuformis. V průběhu letošního dubna byla v Praze-Ruzyni v Národním centru zemědělského a potravinářského výzkumu, v. v. i., (CARC) prováděna preventivní diagnostika chorob pat stébel ozimých obilnin. Bylo hodnoceno celkem 43 vzorků pšenice, ječmene, žita a tritikale, z nichž 79 % bylo napadeno chorobami pat stébel. Vyšší stupeň infekce a typické skvrny ve tvaru oka pronikající až na stéblo byly zaznamenány u 40 % vzorků, u nichž bylo doporučeno provést fungicidní ošetření některým z registrovaných fungicidních přípravků, nejpozději ve stadiu druhého kolénka (BBCH 32). Na bázích stébel ozimé pšenice byly v letošním roce zjištěni též zástupci rodu Fusarium a Microdochium (původci plísně sněžné). Zastoupení stéblolamu, plísně sněžné a fuzarióz na patách stébel pšenice bylo v letošním roce velmi vyrovnané, zatímco v předchozích letech převažoval stéblolam.

Spolehlivou ochranou proti stéblolamu je pěstování odolných odrůd pšenice nesoucích gen rezistence Pch1, např. Annie, Bonanza, Campesino, Illusion, KWS Donovan, LG Absalon, LG Lunaris, LG Niklas, Pallas, SU Tarroca a z odrůd registrovaných v roce 2025 Elliska, LG Aikido, SU Pulsion a Xenie.

Listové skvrnitosti

Listové skvrnitosti na pšenici se vyskytují každoročně již od brzkého jara, kdy jsou na listech ozimů patrné tmavé pyknidy braničnatky pšeničné, která se objevuje zpravidla nejdříve a je ze všech tří původců nejčetnější. V letošním roce se však suché jaro a chladný květen projevily slabším výskytem listových skvrnitostí, které se držely spíše v nižších listových patrech. Celkový počet vzorků listových skvrnitostí zaslaných k rozboru do CARC Praha-Ruzyně byl téměř o polovinu nižší než v předchozím roce. Dominantní byla jako obvykle braničnatka pšeničná (Zymoseptoria tritici) před braničnatkou plevovou (Parastagonospora nodorum) a nejméně byla zastoupena DTR (Pyrenophora tritici-repentis), shrnují autorky zprávy.

Klasové fuzariózy

Výskyt klasových fuzarióz včetně akumulace mykotoxinů je také ovlivněn klimatickými podmínkami ročníku i lokálním mikroklimatem. Zvýšené ohrožení pro výskyt fuzarióz klasu a následnou akumulaci mykotoxinů přináší vlhké jaro, především srážky zhruba 14 dní před kvetením a deset dní po odkvětu. Škodlivost klasových fuzarióz spočívá v redukci výnosů, snížení jakosti a zejména v akumulaci mykotoxinů v zrnu. Nejvíce sledovanými mykotoxiny jsou deoxynivalenol (DON) a zearalenon (ZEA). V současné době ještě nejsou k dispozici ucelené informace o stupni kontaminace zrna mykotoxiny z roku 2025. Předběžné výsledky naznačují, že povětrnostní podmínky (sucho a chladno v květnu) v roce 2025 nebyly příliš vhodné pro rozvoj napadení patogeny z rodu Fusarium a následnou akumulaci mykotoxinů v zrnu, dodávají zástupkyně CARC.*

Úvodní fotografie: Stéblolam na ozimé pšenici – typické skvrny ve tvaru oka Foto Jana Palicová