Ochrana brambor v náročném roce

Bramborářský ročník 2026 poznamenaly vysoké teploty a sucho, které se v některých oblastech podepsaly na citelných výnosových ztrátách. Na mimořádně náročný průběh sezóny upozornil ředitel Výzkumného ústavu bramborářského Havlíčkův Brod Ing. Jaroslav Čepl, CSc., v úvodu tradičního workshopu a polního dne Ochrana brambor na Výzkumné stanici Valečov. Odborné setkání, jehož historie sahá do roku 1992, se letos uskutečnilo již po třicáté čtvrté. Za tu dobu prošlo české bramborářství zásadní proměnou. Zatímco pěstitelské plochy z více než 110 tisíc hektarů klesly na současných přibližně 30 tisíc hektarů, průměrné výnosy vzrostly z necelých 18 zhruba na 29 t/ha.

Horko zastavovalo růst hlíz

Na mimořádný průběh počasí upozornil RNDr. Tomáš Litschmann, Ph.D., podle něhož patřil rok 2026 mezi tři nejteplejší od roku 2018. Na Havlíčkobrodsku bylo zaznamenáno více než 30 tropických dnů, z toho osm s teplotami nad 35 °C. Při teplotách přesahujících 25 °C se růst hlíz výrazně zpomaluje, nad 30 °C se může prakticky zastavit. Suché a horké počasí sice omezilo rozvoj některých houbových chorob, současně však prohloubilo vodní stres porostů.

Dopady byly patrné také na výnosech. Jak uvedl Ing. Vlastimil Rasocha ze společnosti MEDIPO AGRAS H. B., na Vysočině dosahovaly ztráty u konzumních brambor v řadě lokalit 25 až 30 %. Výrazné rozdíly přitom panovaly mezi jednotlivými regiony, půdními podmínkami i skupinami ranosti.

Méně plísně, více problémů s hlízami

Podle Ing. Ervína Hausvatera, CSc., z Výzkumného ústavu bramborářského se plíseň bramboru na nezavlažovaných plochách Vysočiny prakticky nevyskytovala. Významnějším problémem letošní sezóny se staly fyziologické poruchy hlíz. Srpnové srážky po dlouhotrvajícím suchu vyvolaly sekundární růst, tvorbu nárůstků, růstových prasklin či předčasné klíčení. Nedostatečně vyzrálá slupka navíc zvyšuje riziko mechanického poškození a následného rozvoje skládkových chorob.

Mandelinka a omezené možnosti ochrany

Zatímco nálet mšic byl podle Ing. Petra Doležala, Ph.D., z VÚB průměrný až podprůměrný, u mandelinky bramborové byla situace odlišná. V pokusech v Žabčicích bylo zaznamenáno téměř 50 larev na trs a neošetřené porosty byly místy zcela zničeny. Vysokou účinnost na mandelinku vykazovaly diamidy a spinosad, dobře působil také acetamiprid v přípravku Mospilan MIZU 120 SL při vyšší dávce registrované proti přenašečům virových chorob. Ing. Doležal však upozornil na výskyt populací mandelinky rezistentních vůči spinosadu i acetamipridu v České republice.

Další komplikací pro pěstitele je ukončení používání metribuzinu. Jak připomněl Ing. Pavel Kasal, Ph.D., možnosti regulace plevelů se tím výrazně zúžily, zejména při postemergentním ošetření.

Ekonomika pod tlakem

Podle analýzy Ing. Milana Čížka, Ph.D., dosahují přímé náklady na hektar brambor v průměru 135 až 140 tisíc korun, přičemž samotná ochrana rostlin představuje přibližně 13 tisíc korun. Hodnocení hospodářského období 2025/2026 ukázalo zápornou rentabilitu ve výši –4,8 % i při započtení dotací. Přestože ceny brambor meziročně výrazně kolísají a sezóna 2025/2026 přinesla ztrátové hospodaření, z dlouhodobého pohledu zůstává jejich pěstování podle Ing. Čížka rentabilní. Jednou z možností, jak zmírnit pěstitelská i ekonomická rizika, je přitom rozložení produkce mezi různé užitkové směry.

Drony i netradiční plodiny

Součástí programu byla také praktická ukázka aplikačního dronu DJI Agras T50, kterou připravil Otto Kučera ze společnosti AgroCopter CZ. Při příznivých podmínkách dokáže stroj ošetřit dva hektary během devíti minut. Účastníci si rovněž prohlédli polní pokusy s přibližně 200 odrůdami brambor i netradičními plodinami, například batáty, jakonem a okou.

Úvodní fotografie: Polní den ve Valečově je každoročně velmi inspirativní Foto Barbora Venclová