Pro efektivní produkci kukuřice je podle nejnovějších poznatků nezbytné zajistit hluboké nebo lokální půdoochranné zpracování půdy s optimalizovaným hnojením. Orba, mělké kypření a plošné hnojení není zejména v aridních oblastech efektivní. Zvýšení tolerance kukuřice vůči suchu a stabilizaci produkce lze kromě výběru vhodných odrůd provést inovací technologie zpracování a hnojení půdy, založenou na principech redukce, pokryvu, lokalizace a optimalizace.
Tématem se zabývá v Úrodě č. 3/2017 spolu s dalšími autory Ing. Tomáš Javor, DiS., z firmy AGROEKO Žamberk spol. s r. o. V závěru konstatuje, že řešením pro stabilizaci produkce a kvality zrna je inovace pěstební technologie implementací systému redukovaného zpracování půdy s optimalizovaným hnojením dusíkem, fosforem a draslíkem. To splňuje lokální aplikace kvalitní kejdy prasat pásovým kypřičem ve hloubce 17–20 cm, která zlepšuje vláhový režim zpracovaných pásů půdy a zvyšuje obsah Nmin a dalších živin pro plynulou výživu rostlin. Redukce plochy zpracování pozemku na 33 (40) %, zajištěný pokryv nezpracované části půdy rostlinnými zbytky (20,6 %) a navazující cílená lokální aplikace kejdy zvýšily výnos zrna o 11–19 %. Pozitivní účinek technologie podporovala aplikace minerálního hnojiva s obsahem N, P, S a Zn secím strojem pod lůžko osiva (pod patu).
Autoři doporučují ve srážkově chudých oblastech nejen na erozně ohrožených pozemcích zavedení technologie pásového zpracování půdy do neživého mulče hořčice s lokální aplikací kejdy prasat. Ve zpracovaném pásu doporučuje optimalizovat výživu kukuřice hnojením kejdou v dávce 30–40 t/ha a návazně přiměřenou dávkou fosforu (do 50 kg P2O5/ha) a nízkou dávkou dusíku při setí v minerálních hnojivech (Amofos apod.).*
