Sklizeň řepky v roce 2020 sice příjemně překvapila svým průměrným výnosem, ale za posledních deset let to byla až šestá nejvyšší sklizeň podle dosaženého výnosu i produkce. Desetiletý průměrný výnos řepky, který v České republice činí 3,21 t/ha, byl překonán o 5,3 %. Podle odhadu Českého statistického úřadu (ČSÚ) pěstitelé dosáhli průměrného výnosu 3,38 t/ha a produkce činila 1,25 mil. tun. Sklizňová plocha ozimé a jarní řepky byla podle ČSÚ v ČR 368 214 ha.
Podle regionů SPZO bylo nejvyššího průměrného výnosu 3,8 t/ha dosaženo na Vysočině a v Jihočeském kraji (3,7 t/ha). Oba tyto regiony mají větší podíl lehčích půd a vydatné srážky v červnu 2020 tvorbě výnosů pomohly. „Naopak zklamání a nejnižší výnosy byly dosaženy na Moravě. Jižní a střední Morava byla již na podzim poškozena kalamitním výskytem hrabošů, zaoráno bylo více než 8000 hektarů a celá řada porostů zůstala poškozena. Na severní Moravě naopak vydatné srážky v červnu a těžké půdy předčasně ukončily vegetaci a způsobily spíše nouzové dozrávání. Dosažené výnosy v průměru 3–3,18 t/ha jsou o 0,4–0,5 t/ha nižší než v ostatních, méně úrodných regionech,“ informoval Ing. Martin Volf, ředitel SPZO ve Sborníku SPZO – Pěstování olejnin v sezóně 2019/2020.
Výnos odrůd a hybridů
Členové svazu zaseli řepku na ploše 163 588 ha, po zaorávkách bylo sklizeno 159 577 ha. Na této ploše dosáhli v roce 2020 průměrného výnosu 3,66 t/ha, výnos tak meziročně vzrostl o 0,4 t/ha. Hlavně kvůli poškození hraboši na podzim, zejména na jižní a střední Moravě, bylo zaoráno 4011 ha, což je 2,45 % osevní plochy. Oproti ostatním pěstitelům mají členové SPZO vyšší výnos o 0,49 t/ha (15 %), což je při průměrné srpnové ceně 9842 Kč zvýšení tržeb oproti nečlenům o 4801 Kč/ha. Kromě hraboši poškozené jižní Moravy se všechny regiony dostaly přes 3,5 t/ha, v roce 2019 této hranice nedosáhl žádný svazový region. Nejvyšší regionální výnos u členů byl dosažen na Vysočině, kde byl na ploše 21 714 ha zaznamenán průměrný výnos 4,01 t/ha. Dalším úspěšným regionem jsou opět jižní Čechy s průměrem 3,94 t/ha, následují východočeský a středočeský region s průměrem 3,7 t/ha.
V roce 2020 pěstovali členové SPZO celkem 134 odrůd, z toho bylo 108 hybridů a 26 linií. Podíl liniových odrůd byl u členů SPZO na úrovni 8,1 %. „Abychom objektivně zhodnotili výkony jednotlivých odrůd a hybridů, dělíme odrůdy do několika kategorií: velmi malé, odrůdy s plochou pod 500 ha – ty vzhledem k malé ploše pěstování nelze hodnotit, proto jejich výsledky nejsou vůbec uvedeny, střední odrůdy s plochou 500–5 000 ha, velké odrůdy, jde o významné odrůdy s plochou nad 5 000 ha.
Velké odrůdy jsou nejsledovanější kategorií, protože představují téměř polovinu Svazové plochy, a jsou to nejpěstovanější odrůdy v ČR, loni bylo v této kategorii sedm odrůd,“ vysvětlil Ing. Volf. Vítězem této kategorie se stal nový hybrid Temptation s průměrným výnosem 3,9 t/ha a odsunul hybridy Atoru (3,84 t/ha) a LG Architect (3,72 t/ha) na druhé, respektive třetí místo. Na čtvrté pozici se umístila další novinka DK Exotter, dále DK Expansion, DK Exception, který byl v této kategorii již pátým rokem po sobě. Hybridy doplnila nejrozšířenější liniová odrůda Arabella s průměrným výnosem 3,28 t/ha.
Střední odrůdy tvoří druhou, plošně významnou skupinu s plochou 71 567 ha. Představují ji odrůdy s osevní plochou 500–5 000 ha, které svým počtem 41 linií a hybridů velmi výrazně převyšují první skupinu. V této skupině se často vyskytují materiály z Evropského katalogu, a můžeme tak porovnávat jejich výkonnost v praxi, protože některé tyto materiály nebyly v České republice nikdy zkoušeny. Nejúspěšnějšími hybridy v této skupině jsou Marc KWS a Dominátor s průměrným výnosem nad 3,9 t/ha. Jako třetí se umístil s průměrným výnosem 3,89 t/ha hybrid LG Ambasador, následovali Keltor, Umberto KWS a PT 264. V této kategorii najdeme již pouze tři liniové odrůdy, a to Sidney, Zakari CS a nová linie Sněžka. Průměrný výnos všech hybridů byl v roce 2020 o 13,9 % vyšší než průměr ostatních liniových odrůd.*
