Mšice jsou významnou skupinou škůdců bramboru. Patří k savému hmyzu a vyskytují se především na nadzemních orgánech, ale některé druhy jsou významné také na hlízách (mšice bramborová). Mšice svým sáním rostlinných šťáv zprvu rostliny oslabují, čímž se snižuje jejich vitalita, postupně mohou vznikat tvarové deformace, retardace růstu, barevné změny pletiv, trhliny v pletivu či nekróza.
Tématem se zabývá v Úrodě č. 10/2020 Ing. David Fryč z Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského. Jak uvádí, přímé škody nastávají při masivním (kalamitním) přemnožení, což se u některých druhů může odehrávat za příznivých povětrnostních podmínek poměrně rychle. Významnější jsou ovšem škody nepřímé, protože mšice jsou důležitým vektorem rostlinných virů. Některé druhy virů, jako je svinutka bramboru (PLRV), nemohou být přenášeny žádným jiným způsobem. Z hlediska přenosu virové infekce jsou významnější okřídlené formy, které mohou tyto choroby přenášet na i značné vzdálenosti (je to způsobeno pasivním letem, kdy jsou mšice unášeny vzdušným prouděním). Aktivním letem se mohou dostat jen do omezené vzdálenosti (např. sousední rostliny či porosty). Neokřídlené formy mají omezené možnosti pohybu, a proto se uplatňují obvykle v menší míře (ovšem v místě infekčního zdroje, mohou mít stejný význam jako formy okřídlené).
Obecně se v porostech bramboru v našich podmínkách uvádí na 20 druhů mšic, které se zde vyvíjejí. Z nich jsou některé významnější než jiné, a to zejména svou schopností přenášet rostlinné viry či vysokou a rychlou množivostí. Existují ale také druhy, pro které brambory mohou sloužit jen jako příležitostný hostitel (např. mšice chmelová; Phorodon humuli), jsou ovšem opětovně významné z hlediska přenosu virů či způsobenými škodami.*
