Křídlatka japonská

Křídlatka japonská (Reynoutria japonica Houtt.) je vysoce konkurenceschopná rostlina. Patří mezi jeden z nejvýznamnějších invazivních druhů v Evropě, intenzivně se šíří na další lokality. Odumřelé nadzemní části zneprůchodňují vodní toky, rostliny poškozují městské dláždění a zarůstají dopravní značení. Používá se jako dekorativní rostlina v zahradách, živých plotech (je pěstována i ve formách s panašovanými listy) a odtud zplaňuje.

Její využití by mohlo být mnohostranné – jako dekontaminační rostlina na půdy s obsahem těžkých kovů, mladá rostlina může sloužit jako krmivo pro dobytek, jako léčivá rostlina a pro energetické využití. Její pěstování se však nedoporučuje, protože se silně rozšiřuje a její následné potlačení bývá obtížné, popisuje v Rostlinolékaři č. 11/2026 doc. Ing. Jan Mikulka (Národní centrum zemědělského a potravinářského výzkumu, v. v. i.).

Původ ve východní Asii

Pochází z východní Asie (Japonsko, Čína, Taiwan a Korea), kde vystupuje až do nadmořské výšky 4000 m. Roste na celém území od nížin až po podhorské oblasti. Vyhovují ji chladnější oblasti s humidnějšími půdami, draslíkem a dusíkem. Roste i na půdách štěrkových, písčitých, hlinitých, jílovitých i rašelinných, s různým pH (ale upřednostňuje půdy kyselé). Vyžaduje dostatečnou zásobu spodní vody. Vyskytuje se na rumištích, skládkách, opuštěných plochách, v křovinách, podél komunikací, na březích vodních toků, okolo stojatých vod, v parcích, zahradách. Na zemědělské půdě roste pouze ojediněle, spíše na okrajích pozemků. Může se vyskytovat na loukách, pastvinách a v zahradách.

Úvodní snímek: Křídlatka japonská – kvetoucí lodyha Foto Jan Mikulka

Křídlatka se řadí do čeledi Polygonaceae – rdesnovité. Vytrvalá rostlina hlouběji koření a vytváří oddenky. Je dvoudomá s přímou lodyhou, v horní části větvenou, 100–250 cm vysokou, dutou, křehkou, sivou a často červeně skvrnitou. Její kořenový systém je značně velký. S nástupem mrazů odumírá nadzemní hmota a zimu přečkává prostřednictvím podzemního systému oddenků, který dosahuje hloubky až 2 m. Na jaře z nich začnou obrážet výhony a dalším rozrůstáním jsou schopny se velmi rychle rozšiřovat, popisuje doc. Mikulka.*