Je možné, že Ukrajina nejen nevyveze zbytky loňské sklizně, ale ani nic ze sklizně následující. Vyplynulo to z videokonference, které se zúčastnili ukrajinští zemědělci a zemědělští odborníci z Německa. Akce proběhla na začátku března, po napadení Ukrajiny Ruskou federací. Výpadek exportu s největší pravděpodobností pocítí především Afrika a Blízký východ. Do EU se z Ukrajiny dováží především řepka, olej a kukuřice. Ukrajina patří mezi významné producenty a exportéry obilovin, oleje a olejnin. Podle údajů Statistické služby Ukrajiny z loňského září, které ve svých zprávách cituje ministerstvo zemědělství USA, se například jen pšenice sklízela přibližně ze 6,7 mil. ha (32 mil. t zrna), ječmen z 2,4 mil. ha (9,6 mil. t) a kukuřice z 5,4 mil. ha (39 mil. t). Nejvýznamnější olejninou je slunečnice, pěstuje se zhruba na 6 mil. ha s produkcí 14–16 mil. t podle ročníku; většina se zpracuje na olej, který se exportuje. V obchodním roce 2020/2021 Ukrajina vyvezla zhruba 16,6 mil. t pšenice, především do Afriky a východní a jihovýchodní Asie, dále 4 mil. t ječmene, v obou případech byla EU-27 jako importér zastoupena jen nevýznamně. Jinak je tomu u kukuřice, kde Ukrajina vyvážela celkem zhruba 28 mil. t, z toho 10 mil. t šlo do EU-27, převážně zřejmě na výrobu krmných směsí. Co se týče slunečnicového oleje, v obchodním roce 2019/2020 Ukrajina vyvezla 6,7 mil. t, z toho po 2 mil. t putovalo do EU-27 a jižní Asie. Vývoz řepkového semene dosáhl 3 mil. t, 93,8 % z toho mířilo do Evropské unie. Ukrajina a Rusko se na světovém vývozu pšenice podílí dohromady zhruba 30 %. Hlavní slovo za ukrajinskou stranu měl Dr. Alex Lissitsa, zemědělský ekonom, výkonný ředitel zemědělské firmy IMC, která patří mezi desítku největších na Ukrajně. Dr. Lissitsa vystudoval Zemědělskou univerzitu v Kyjevě a doktorský titul získal na německé Humboltově univerzitě. Společnost IMC obhospodařuje 125 000 ha, především na severu Ukrajiny, základem osevního postupu je kukuřice, slunečnice a pšenice. K dispozici má 554 000 t skladovacích kapacit na olejniny a obiloviny, ročně produkují 800 000 t těchto komodit. Podnik na svých stránkách dále uvádí, že testují a zavádějí prvky precizního zemědělství, jako systémy pro GPS monitorování strojů, autopiloty, satelitní monitoring nebo variabilní setí a hnojení. Dále chovali téměř 1000 dojnic. Produkce syrového mléka v roce 2020 činila 4,4 tis. tun. Část pozemků podniku byla v době rozhovoru na okupovaném území. Dr. Lissitsa popsal, že na jejich polích leží mnoho mrtvých ruských vojáků, většinou hoši mezí osmnácti a dvaceti pěti lety. Situaci označil za katastrofickou a uvedl, že blitzkrieg, který prezident Putin spustil, neuspěl díky odporu, který kladlo obyvatelstvo a armáda. „Jednotky, které napadly Ukrajinu, byly nezkušené a neorganizované. Rusové přišli hladoví, bez potravin a vody,“ popsal. Když se bleskový útok nepodařil, Putin změnil taktiku a začal demolovat především velká města. S takovým brutálním útokem ze strany Ruska nikdo nepočítal, ani nebylo možné zjistit, kolik lidí v napadených městech zemřelo. Odpor obyvatelstva proti okupantům je velký, jdou do ulic a protestují proti obsazení, uvedl ředitel podniku. Brutální způsob, jakým Rusko na Ukrajině zabíjelo lidi a ničilo infrastrukturu, podle něj neumožní kompromisní mírové dohody, protože to lidé nepřipustí, Ukrajina je připravená bojovat až do konce.
Další podrobnosti přinese týdeník Zemědělec*
