Menu
e-shop
Spolupráce společnosti JK Machinery, a. s., s výrobcem tofu Lunter v Kremničce u Banské Bystrice ukazuje, jak se může technologický celek během let postupně přizpůsobovat růstu výroby, novým požadavkům i velmi omezeným prostorovým podmínkám. Navrhnout výkonnou čisticí linku je jedna věc. Vměstnat ji do stávajícího provozu sevřeného okolní zástavbou, komunikacemi a inženýrskými sítěmi je úkol podstatně složitější. Dnes celá technologie začíná příjmem a uložením sóji do sil. Ze skladovacích kapacit materiál pokračuje na čističku JCM 10133, následně do odkaménkovače JGD 12 a poté do předoperačního zásobníku před namáčecími káděmi. Odtud už vstupuje do vlastní zpracovatelské technologie výrobce tofu.
Příběh úspěšné spolupráce mezi českým výrobcem posklizňových technologií JK Machinery a slovenskou společností Alfa Bio s. r. o. (dnes New Originals s. r. o.), jejíž výrobky jsou na trhu známé především pod značkou Lunter, sahá až na přelom tisíciletí. „Historie naší spolupráce se zákazníkem začala v roce 2000,“ vzpomíná Ing. Miroslav Gale, který má v JK Machinery na starosti projektový management. Tehdy byla pro předchůdce dnešní společnosti dodána menší technologie určená k čištění sóji před jejím dalším zpracováním na tofu, přičemž základ sestavy tvořila čistička a odkaménkovač.
S tím, jak rostla výroba, přestala původní technologie kapacitně dostačovat. V roce 2016 proto zákazník přistoupil k výraznému rozšíření provozu. Vznikl nový příjem suroviny, skladovací silo s kapacitou přibližně 1000 tun a nová čisticí linka s výkonem kolem pěti tun za hodinu. Její hlavní součástí byla čistička JCM 10133 (tehdy označovaná jako PVT 10133), zařízení pro odkaménkování sóji KVOR 800 (dnes řada JGD) a také filtrační zařízení aspiračního vzduchu, uvádí dále projektový manažer.
Další etapa rozvoje přišla kolem roku 2020, kdy začal zákazník ve větším objemu zpracovávat také sóju v biokvalitě. „Technologie byla tehdy doplněna o další zásobník a dopravní cesty, aby mohli vedle konvenční sóji zpracovávat i bio sóju,“ vysvětluje Ing. Stanislav Hosnedl, realizační technik JK Machinery. Postupně však přestávala vyhovovat i tato kapacita, což v roce 2024 vedlo k návrhu dalšího rozšíření, realizovaného v roce 2025.
Cílem modernizace v roce 2025 bylo zvýšit výkon technologie a současně lépe oddělit toky konvenční a bio sóji. Obě suroviny dnes mají vlastní místa příjmu a samostatné skladovací kapacity. Jednou z nejnáročnějších částí projektu bylo začlenění nové technologie do stávajícího provozu v Kremničce u Banské Bystrice, který se nachází v zastavěném území s velmi omezenými možnostmi rozvoje. Projektanti museli respektovat hranice pozemku, okolní komunikace i vysokotlaký plynovod. „V pásmu devíti metrů od plynovodu nesmí stát žádná pevně zabudovaná stavba,“ zdůraznil Ing. Hosnedl.
Původní představa počítala s běžnými kruhovými skladovacími sily. Ta však v daném půdorysu nedokázala prostor využít dostatečně efektivně. Řešením se stala čtvercová sila, se kterými měla JK Machinery zkušenosti prostřednictvím svých zahraničních partnerů. Čtyřhranný půdorys umožnil jednotlivé zásobníky sestavit těsně vedle sebe a využít prakticky celou dostupnou plochu. Pro bio sóju tak v této etapě vznikla čtyři nová samostatné sila – dvě o objemu přibližně 100 m³ (půdorys 3 x 3 m) a dvě o objemu 80 m³ (půdorys 3 x 2,5 m), s celkovou kapacitou zhruba 360 m³. Rozdělení do čtyř zásobníků má navíc praktickou výhodu – jednotlivé šarže bio sóji lze skladovat odděleně. Podle zkušeností tato zásoba představuje přibližně týdenní potřebu výroby při provozu 24/7, uvádí Ing. Gale.
Dalším specifickým a unikátním prvkem jsou mobilní nadzemní příjmové koše na kolech. Ty lze z v rámci provozu natáčet kolem své osy, a polohu tak přizpůsobit aktuální situaci na dvoře. Díky tomu je možné i ve stísněných podmínkách dvora přijímat současně konvenční a bio sóju ze dvou kamionů, což by klasické podzemní příjmové koše neumožňovaly. První takový koš byl dodán již v roce 2016, při modernizaci linky v roce 2025 pak přibyl druhý. Podle Ing. Galeho nejde o řešení využívané u každé linky. Uplatnění nachází především tam, kde je investor omezen nedostatkem prostoru.
Příjmová část linky je přitom záměrně dimenzována na výrazně vyšší výkon než následné čištění. „Při příjmu se pohybujeme přibližně kolem 25 tun za hodinu. Jde o to, aby kamion mohl co nejrychleji vysypat materiál a odjet. Ze sil potom sója putuje do čisticí technologie s nižším výkonem,“ vysvětluje Ing. Gale s tím, že po modernizaci je na úrovni 12 až 15 t/hod. Jedním z prvků, které bylo při navýšení kapacity nutné změnit, byl odkaménkovač. „Pro zvýšení výkonu jsme instalovali největší odkaménkovač, který má JK Machinery v nabídce, JGD 12. Právě vlastní čištění a následné odkaménkování patří k místům, která určují výslednou kapacitu celé linky,“ říká Ing. Hosnedl. Důsledné odstranění kamenů je navíc důležité nejen pro samotnou surovinu, ale také kvůli ochraně technologie navazující na čisticí linku. V následném procesu se používají stroje s kamennými segmenty a případné kameny v sóji by způsobovaly jejich výrazné opotřebení. I samotná sója patří k poměrně abrazivním materiálům. Exponované části technologie proto musejí dlouhodobě odolávat intenzivnímu mechanickému namáhání.
Srdcem linky zůstává vlastní čištění sóji. Čistička JCM 10133 pracuje na kombinaci sítového čištění a vzduchové aspirace. Jak uvádí Ing. Hosnedl, stroj může být osazen třemi řadami sít a umožňuje také kalibraci. Z technologického hlediska je tedy možné oddělovat celé boby, půlky, menší části nebo jemné propady. V tomto konkrétním provozu však není cílem vytvořit několik obchodních frakcí sóji. Celé i částečně poškozené boby mohou po odstranění nežádoucích příměsí pokračovat společně do dalšího potravinářského zpracování. Možnost kalibrace tak představuje spíše technologickou rezervu zařízení než nyní využívanou část procesu.
Umístění závodu v zastavěné oblasti přináší také zvýšené požadavky na omezení prašnosti. Filtrační zařízení bylo součástí technologie již od rekonstrukce v roce 2016 a zachytává prach z aspiračního vzduchu před jeho vypuštěním zpět do okolí. Když však v roce 2025 vzrostl výkon linky, původní filtrace už kapacitně nestačila. Modernizovat se proto musel i tento technologický celek. Právě tento příklad podle Ing. Hosnedla ukazuje, že zvýšení výkonu existující linky zpravidla neznamená pouze výměnu jednoho stroje za větší. Vyššímu množství materiálu musejí odpovídat dopravní cesty, aspirace, filtrace, zásobníky i další související komponenty linky.
Dlouhodobá spolupráce přinesla i menší inovace, které nejsou na první pohled viditelné, ale usnadňují každodenní provoz. Jednou z nich byla automatizace regulace vzduchu v aspirační skříni. Různé provozní režimy vyžadují rozdílné nastavení aspirační skříně. Původně proto musela obsluha při změně režimu přijít přímo ke stroji a příslušné prvky ručně přestavit. „Navrhli jsme servopohony, pomocí kterých lze aspirační skříň nastavovat z ovládacího panelu. Jednotlivé polohy se uloží a při spuštění příslušného režimu se nastavení provede automaticky,“ popisuje Ing. Gale. Pro obsluhu to znamená jednodušší práci bez nutnosti manuálního zásahu.
Vývoj provozu od malé čisticí sestavy přes rozsáhlou investici v roce 2016 až po dnešní konfiguraci ukazuje, že při návrhu podobných technologických celků je důležité počítat také s budoucím růstem a dalšími úpravami. V Kremničce proto byla současná technologie navržena tak, aby na ni bylo možné v dalších etapách plynule navázat. Zatím ve fázi stavebních povolení je i další projekt plánovaný s firmou New Originals, konkrétně v Německu, kde by měla vyrůst nová linka na zpracování bio sóji.
Dlouhodobé zkušenosti s čisticími linkami promítá společnost JK Machinery i do dalších projektů. Na podzim má společnost v Polsku zprovoznit novou linku určenou pro čištění a loupání bobu obecného. Její projektovaný výkon dosahuje přibližně dvou tun za hodinu a již při návrhu se počítalo s možností pozdějšího zvýšení kapacity. Podobné technologie na loupání plodin už podle Ing. Galeho společnost realizovala například ve Finsku, Velké Británii či v Německu.*
Úvodní fotografie: Rozšiřování linky v Alfa Bio: příjmový koš (rok 2025) Foto archiv JK Machinery
Ing. Miroslav Gale (vlevo) a Ing. Stanislav Hosnedl před modelem linky na loupání a čištění konopného semínka, která byla realizovaná ve Finsku Foto Barbora Venclová
První etapa linky v Alfa Bio z roku 2016: čistička JCM 10133 a odkaménkovač JGD 08 Foto archiv JK Machinery
Dokončovací fáze montáže linky v Polsku na čištění a loupání bobu Foto archiv JK Machinery
