Menu
e-shop
Ing. Vítězslav Krček, Ph.D., je agronomem v podniku AGRA Řisuty, s. r. o., je také výzkumným pracovníkem, uživatelem a propagátorem precizního zemědělství.
Pokles zimovzdornosti u nově registrovaných odrůd ozimé pšenice bych za významné riziko pro pěstitele v současné době nepovažoval. Hlavním důvodem je především průběh zimního počasí v posledních letech. Probíhající změna klimatu způsobila, že jsme v našich podmínkách již mnoho let nezažili zimu, která by zimovzdornost jednotlivých odrůd skutečně výrazně prověřila a ukázala, nakolik mohou být rozdíly mezi nimi v praxi rozhodující. Samotný pokles této vlastnosti proto dnes nemusí automaticky znamenat vyšší pěstitelské riziko.
Zkušenosti z minulosti přitom ukazují, že v případě nepříznivé zimy, především déle trvajících silných mrazů bez sněhové pokrývky, se rozdíly projevit mohou. Při mimořádně nepříznivých podmínkách došlo zhruba před 15 lety k výraznému vymrznutí některých odrůd, zejména francouzského šlechtění. Šlo však o skutečně extrémní zimu, která se od té doby v podobném rozsahu neopakovala. Takovou možnost tedy nelze úplně vyloučit, ale v běžné pěstitelské praxi dnes není rozhodujícím faktorem.
To samozřejmě neznamená, že bychom měli zimovzdornost při výběru odrůd zcela přehlížet. Je to vlastnost, kterou má smysl sledovat, její současný praktický význam ale podle mého názoru není natolik zásadní, aby samotný pokles zimovzdornosti nových odrůd představoval pro pěstitele vážnou hrozbu.
Mnohem důležitější je nespoléhat se na jedinou odrůdu nebo úzkou skladbu plodin. Základem řízení rizika by měla být dostatečná diverzifikace v rámci celého podniku – jak z hlediska zastoupení jednotlivých pěstovaných plodin, tak také volby více odrůd konkrétní plodiny. Právě takové rozložení rizika může pomoci omezit dopady nejen silných mrazů, ale i dalších stresových situací. Příkladem může být sucho, které je dnes mnohem významnějším limitujícím faktorem. Cílem je zabránit tomu, aby případná citlivost jedné odrůdy zásadně ovlivnila výsledek celého podniku.
RNDr. Ilja Tom Prášil, CSc., působí v Národním centru zemědělského a potravinářského výzkumu, v. v. i., Praha-Ruzyně. Zabývá se odolností zemědělských plodin k abiotickým stresům, zejména přezimováním ozimů.
Je to především silný signál. Ukazuje, že zimy v posledním období jsou natolik mírné, že neumožňují selekci více odolných odrůd. To vede nejen k pronikání zahraničních odrůd s nízkou odolností, ale i k poklesu odolnosti pěstovaného sortimentu ozimých pšenic. Zimovzdornost a její hlavní složka mrazuvzdornost proto při výběru vhodných odrůd ustupují. Pěstitelé se soustředí na jiné důležité znaky. Přitom silné mrazy, byť jen na krátké období, pořád nelze vyloučit. V tomto století to ukázaly hlavně dvě zimy (2002–2003, 2011–2012), kdy v některých oblastech bylo po zimě zaoráno 20 až 80 procent osetých ploch ozimou pšenicí. Lokální poškození ozimů se vyskytuje častěji a dopad má především na další růst a zvýšení citlivosti rostlin k suchu a dalším stresovým faktorům. Nejde jen o celkové vyzimování porostů, ale o velikost jejich poškození během zimy.
Problém je, že u málo odolných odrůd se snižuje jejich schopnost se otužit, případně po střídavém oteplení a ochlazení se tato vlastnost ztrácí. Mrazuvzdornost je genetiky dána celou řadou genů, ale k její indukci musí dojít za vhodných podmínek (postupný pokles teplot, dobrý zdravotní a růstový stav rostlin atd.). Obojí může pěstitel ovlivnit výběrem odrůdy a agrotechnikou. Přitom mírné zimy přinášejí další tlak na naše porosty ve formě napadení chorobami či škůdci, což v důsledku snižuje jejich zimovzdornost. I když se uvádí, že vysoká mrazuvzdornost je v negativní korelaci s výnosem, neplatí to pro všechny odrůdy. Navíc odrůdové rozdíly v mrazuvzdornosti lze detekovat od vzcházejících až po odnožující porosty.
Je dobře, že ÚKZÚZ a některé šlechtitelské a semenářské firmy si mrazuvzdornost pšenic testují nebo ji nechávají hodnotit jinde a uvádí ji. Informace pro pěstitele jsou a měly by být vždy k dispozici. Riziko vyzimování pšenic se sice zmenšuje, ale stále zůstává. Záleží na pěstiteli, nakolik se mu vyplatí mít na poli pouze nízko odolné odrůdy. Tím se totiž riziko vyzimování u vysetých ploch zvyšuje. Je dobré, když se na našich polích objevují různě mrazuvzdorné odrůdy. Jejich nabídka zůstává, stačí jen vhodně vybrat.
