Dá se říci, že éra pesticidů na celém světě pomalu končí. Otázka je, jak rychle skončí. Evropská unie se v rámci své zelené politiky snaží, aby ji ukončila co nejdříve. Přitom na to není připravena. Není na to připravena věda ani průmysl, ale postupně se připravují možnosti náhrady omezení syntetických pesticidů. V Evropské unii bylo v roce 2000 povoleno tisíc účinných látek pesticidů, v současné době je to necelých 400 a očekává se, že žádné další nepřibydou. A to proto, že náklady na vývoj pesticidů a jejich registraci v Evropě již přesáhly možnosti firem, takže se hledají náhrady. Uvedl to prof. RNDr. Ing. František Kocourek, CSc., z Národního centra zemědělského a potravinářského výzkumu, v. v. i., v úvodu rozhovoru na téma Pohledem zemědělců – ošetření porostů nejen pesticidy.
Celý pořad najdete na TV Zemědělec a v týdeníku Zemědělec č. 11/2025.
Co se týče dopadů, omezení v Evropské unii bude ovlivňovat znění nařízení o trvale udržitelném používání pesticidů, které bylo připraveno v předchozím volebním období a v současné době se dopracovává. Je tady určitá naděje, že trend restrikce, které v něm byl obsažen, a Česká republika hlasovala proti tomuto opatření, nebude tak silný, a že se prodlouží doba používání pesticidů o další období, zejména těch, které nemají nepříznivé dopady. Zde jsem trochu optimista, ale již v tomto období je třeba nahrazovat syntetické pesticidy ostatními prostředky. Protože dopady omezení se v současnosti již projevují v praxi. Byla tu řeč o nárůstu rezistence škodlivých organismů k pesticidům, ten je tak prudký i v České republice, že k loňskému roku, pokud vím, bylo minimálně deset živočišných škůdců rezistentních k insekticidům, převáženě tedy k pyretroidům. Dále bylo k přípravkům rezistentních osm původců chorob, u plevelů je evidováno asi dvacet druhů, kde narůstá rezistence vůči herbicidům.
Rezistence se selektuje, nevzniká. Jednotlivé druhy organismů mají genetickou dispozici v tom, že v rámci variability genů se v historii, v koevoluci, přizpůsobily toxickým látkám z rostlin a podobně. Mají sady genů, které přirozeně mutují, takže v přirozené populaci je u hmyzu každý tisící až desetitisící jedinec rezistentní například vůči pyretroidům. Jestliže se začnou opakovaně používat, tak se tito jedinci namnoží tak, že v populaci převáží, a selektuje se rezistence, která převládne nad citlivými jedinci. A to se týká bakterií, houbových patogenů, hmyzu i plevelů.*
