Jaká je budoucnost českého kmínu

V areálu společnosti Agritec v Šumperku se uskutečnil odborný Polní den kmínu, který propojil špičkové odborníky, pěstitele a zástupce státní správy a byl připravený ve spolupráci se spolkem Český kmín, z. s. Hlavním tématem byly technologie pěstování a ochrany kmínu i kritický vývoj ploch této tradiční plodiny v České republice. Program nabídl ucelený pohled od politické podpory přes aplikovaný výzkum až po praktické ukázky přímo v pokusných porostech.

Oficiální část programu zahájil ministr zemědělství Ing. Martin Šebestyán, MBA. Ve svém vystoupení zdůraznil strategický význam českého kmínu jako plodiny s vysokou přidanou hodnotou a dlouhou tradicí. Připomněl, že pro udržení konkurenceschopnosti českého zemědělství je klíčový aplikovaný výzkum reagující na současné klimatické výzvy. Upozornil také na nutnost podpory minoritních plodin, které jsou důležité pro diverzifikaci krajiny i trhu. Český kmín označil za klenot, který si zaslouží systémovou ochranu, zejména v době výrazného kolísání pěstebních ploch.

Nové poznatky z výzkum kmínu

Odborný blok věnovaný kmínu otevřela Ing. Helena Pluháčková, Ph.D., z Mendelovy univerzity v Brně (MENDELU). Představila výsledky aktuálně řešeného výzkumu zaměřeného na pěstování kmínu kořenného a hodnocení jeho kvalitativních parametrů. Součástí prezentace byly také výsledky pokusů realizovaných na polní pokusné stanici v Žabčicích, kde jsou technologie pěstování ověřovány v podmínkách výrazného srážkového stínu. V Žabčicích jsou hodnoceny technologie pěstování ozimého kmínu odrůdy Aprim, jarního kmínu odrůdy Aklei i tradičního dvouletého kmínu. Výsledky ukazují, že v suchých letech mohou preemergentní herbicidy bez následných srážek vykazovat výrazně nižší účinnost. Jako vhodné doplnění regulace plevelů se osvědčila mechanická kultivace, zejména mulčování porostu před aplikací herbicidu v prvním roce pěstování, které přispívá k lepšímu omezení zaplevelení například laskavcem nebo merlíkem.

Inovace v ochraně a desikaci

Ing. Jaroslav Šafář, Ph.D., z Agritecu představil praktické výsledky herbicidních a desikačních pokusů. Za zásadní informaci označil registraci přípravku Stomp Aqua (účinná látka pendimethalin) pro použití v kmínu. Pro pěstitele jde o důležitý nástroj zejména proto, že schválení pendimethalinu v EU je časově omezené a jeho další dostupnost závisí na výsledku obnovovacího procesu. Ing. Šafář upozornil také na specifika jarního kmínu odrůdy Aklei, který má subtilnější habitus. V oblasti herbicidní ochrany varoval před fytotoxicitou přípravku Command 36 CS (účinná látka clomazone). Ten sice velmi účinně potlačuje plevele, ale může vážně poškodit i samotný kmín.

Technologické pokusy s kmínem

Ing. Marek Seidenglanz, Ph.D., představil rozsáhlý třífaktoriální technologický pokus, který sleduje výsevek (2,5 a 3,5 MKS; mil. klíčivých semen), způsob založení porostu a soubor vstupů. Zajímavým prvkem je pěstování kmínu v kombinaci s pomocnými plodinami, především luskovinami, jako jsou hrách, bob a lupina. Výhody těchto směsek jsou následující: luskoviny obohacují půdu o dusík, což může umožnit snížení dávek minerálních hnojiv, začlenění luskovin snižuje tlak plevelů, zejména v raných fázích vývoje kmínu (supresivní efekt), pomocné plodiny mohou sloužit jako mechanická nebo biologická bariéra pro škůdce a patogeny. Ing. Seidenglanz využívá k hodnocení porostů kromě obvyklých statistických metod také prostorové analýzy. Pomocí mapování ohnisek, vyznačených jako červené a modré zóny, například prokázal, že makadlovka kmínová (Depressaria daucella) se v porostu vyskytuje agregovaně a její nálety často korelují s hustotou okolíků. Zároveň potvrdil silnou negativní korelaci mezi zaplevelením, zejména heřmánkovitými plevely, a výnosem kmínu. Monitoring hmyzu pomocí žlutých misek a zemních pastí navíc ukazuje, že kmín funguje v krajině jako významná nektarodárná rostlina podporující biodiverzitu užitečného hmyzu. Zmíněny byly rovněž nejčastěji se vyskytující choroby kmínu, způsobené zejména houbovými patogeny Septoria carvi a Mycocentrospora acerina, a jejich význam v porostech kmínu.

Plochy kmínu v ČR poklesly

Kritickým bodem celého dne byla prezentace statistických údajů o plochách kmínu v ČR k 21. květnu 2026. Celková plocha kmínu činila 3184,8 ha, což představuje meziroční pokles o 348,8 ha, tedy téměř o 10 %. Podrobný rozbor ukázal varovné trendy: Plochy kmínu dvouletého klesly na 1787 ha, tedy o 64 ha. Plochy ozimého kmínu činily 1272 ha, tedy o 114 ha méně. Jarní kmín zaznamenal nejvýraznější propad, a to o 170 ha na 125,8 ha. Nejvíce patrný je pokles ploch kmínu pěstovaných v rámci ekologického zemědělství. Plochy kmínu jsou silně závislé na realizační ceně, která v posledních měsících stále klesá. Velký vliv na cenu má dovoz kmínu ze zahraničí.

Šlechtění kmínu

Závěr polní části patřil Ing. Prokopu Šmirousovi, Ph.D., který účastníky provedl šlechtitelskými školkami. Detailně rozebral komplexní proces šlechtění kmínu, který přímo na pokusných plochách Agritecu demonstroval na systému izolátorů a sáčků. Tyto mechanické zábrany jsou klíčové pro zabránění přístupu hmyzu a přenosu cizího pylu, což umožňuje samosprášení vybraných genotypů a zachování jejich genetické čistoty. Šlechtitelé takto fixují rostliny, které vykazují výjimečné znaky, jako je netradiční barva listů nebo celkový habitus, a následně v dalších generacích testují, zda jsou tyto vlastnosti dědičné a hospodářsky přínosné.

V závěru se věnoval výhledu na nové šlechtitelské metody (NBT), které sice nabízejí možnost precizního „zapínání a vypínání“ genů bez nutnosti klasického GMO, ale u kmínu narážejí na zásadní bariéru, a to absenci zmapovaného genomu této minoritní plodiny. Navíc upozornil, že klíčové vlastnosti, jako je odolnost vůči padlí, jsou polygenní, tedy kódované mnoha geny, což jejich cílené ovlivňování i moderními metodami značně komplikuje. Kromě ozimého typu představil také porosty dvouletého kmínu, které se v době konání polního dne nacházely ve fázi zelené zralosti.*

Více informací bude publikováno v týdeníku Zemědělec.