Jak byl ovlivněn výnos pšenice suchem a vysokými teplotami

Extrémně vysoké teploty, nedostatek srážek a s tím související deficity a problémy jsou v letošním roce velmi aktuálním tématem. Letošní rok je však neobvyklý v tom, že vody je nedostatek nejen v půdě, ale chybí zejména v povrchových tocích a také v podzemí. Na letošním stavu se odráží také suchý loňský rok.

V Úrodě č. 10/2018, která právě vyšla, popsala RNDr. Lucie Váňová, Ph.D., z Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského, jak se počasí odrazilo ve výnosech na dlouhodobých pokusech Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského. Vliv letošního extrémně suchého a teplého počasí na výnos popsala na ozimé pšenici.
Vyhodnoceno bylo stanoviště ve výrobní oblasti řepařské (Věrovany) a čtyři stanice v bramborářské výrobní oblasti (Jaroměřice nad Rokytnou, Chrastava, Horažďovice a Lípa). Pro účely hodnocení byly zvoleny dvě varianty pokusu, zcela nehnojená a hnojená střední hladinou minerálních hnojiv (N 90 kg č. ž./ha, P2O5 60 kg č. ž./ha, K2O 80 kg č. ž./ha). Výsledky (podrobnosti najdete v časopisu nebo v elektronické verzi pro předplatitele) ukazují, že nejnižší výnosy zrna byly v roce 2010 jak u nehnojené, tak i hnojené varianty. „Tyto malé výnosy mohly být způsobeny povodněmi, které v jarních měsících roku 2010 postihly některé regiony, a tím významně ovlivnily výnosy pěstovaných plodin,“ konstatuje autorka.
V závěru uvádí, že na základě zjištěných výsledků je možné konstatovat, že i přes výrazně podprůměrné srážky a zároveň vysoké teploty v jarních a letních měsících letošního roku bylo dosaženo středně vysokých výnosů zrna pšenice (na některých stanovištích dokonce nejvyšších ze tří uvedených let). „S ohledem na relativně dobré výnosy a letošní extrémní počasí si můžeme klást otázku, proč nebyly výnosy zrna na zkušebních stanicích více ovlivněny. Jedním z důvodů může být i skutečnost, že se jedná o dlouhodobé vyvážené pokusy, které jsou na stanicích vedeny již od roku 1972. V osevním sledu jsou zařazeny jeteloviny a hnojené varianty dostávají chlévský hnůj. Proto je možné systém považovat za odolnější a schopný odolávat po nějakou dobu vnějším nepříznivým vlivům,“ upozorňuje.*

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *