Fuzariózy klasu patří k závažným chorobám obilnin s negativním dopadem na zdraví lidí a zvířat. Chemická ochrana není dostatečně účinná (pouze v průměru 50 %), a jedině vyšlechtění rezistentní odrůdy zajišťuje v kombinaci s aplikací fungicidů účinnou ochranu.
Uvádí to to spolu s dalšími autory Ing. Václav Šíp, CSc., z Výzkumného ústavu rostlinné výroby, v. v. i. v článku v Úrodě č. 4/2018. Jak dále dodává, šlechtění na rezistenci k této chorobě komplikuje složitý (hexaploidní) genom pšenice i kvantitativní založení rezistence. Ve šlechtění na rezistenci k fuzarióze klasu mohou být u některých kombinací křížení využity metody MAS (marker assisted selection) pro oblasti spojené s rezistencí k fuzarióze klasu. Bez účinné fenotypové selekce, která zahrnuje hodnocení symptomů v klasech po aplikaci umělé infekce, se však dosud neobejdeme. Úspěšnost šlechtění na rezistenci k fuzarióze klasu může významně ovlivnit volba vhodné rodičovské odrůdy.
V rámci řešení projektu NAZV byla u vybraných rodičovských odrůd ověřována jejich schopnost přenášet rezistenci na potomstvo na základě hodnocení symptomatického projevu (SH) a obsahu mykotoxinu deoxynivalenolu (DON) v raných generacích po křížení (především v F1 a F2). Pro dosažení tohoto cíle byl vytvořen hybridní materiál v ”polovičním” dialelním systému křížení osmi odrůd ozimé pšenice. Začleněny byly čtyři odrůdy, které jsou potenciálními donory mírné rezistence k fuzarióze klasu: Sakura, Federer, Bakfis a Petrus, dvě odrůdy se středním stupněm rezistence Elly a Bohemia a dvě náchylné odrůdy Biscay a Cubus. Standardními postupy byla vyhodnocena obecná a specifická kombinační schopnost rodičů.*
