Významný vliv na výživu a růst řepky v podzimním období má intenzita zpracování půdy před setím. Při dostatku srážek po zasetí řepka dobře reaguje na hlubší prokypření půdy, kdy se uvolní v důsledku intenzivnější mineralizace více živin včetně dusíku z půdní zásoby.
Zároveň však dochází v teplém letním období ke zbytečným ztrátám uhlíku (emise CO2) a vody. U konzervačních technologií (mělké kypření, strip-till, přímé setí do mulče apod.) je třeba věnovat více pozornosti dodání živin jak při setí, tak během podzimního růstu, upozorňuje spolu s dalšími autory v Úrodě č. 6/2024 Ing. Pavel Růžek, CSc. (Výzkumný ústav rostlinné výroby, v. v. i.).
Racionální výživu řepky nelze realizovat bez zohlednění vlivu zpracování půdy, které má významný vliv na uvolňování živin z půdní zásoby. Větší část živin včetně dusíku přijímají rostliny z půdní zásoby a ne z aplikovaných minerálních hnojiv. Proto je třeba věnovat velkou pozornost kvalitě půdy, její struktuře a přirozené schopnosti související s přístupem vzduchu ke kořenům rostlin a infiltrací vody ze srážek, uvádí autor. Dodává, že se toho v některých případech snažíme dosáhnout intenzivním hlubokým zpracováním půdy před setím řepky, které má však často jen dočasný efekt a naopak při něm dochází k likvidací biopórů a bez odpovídajícího organického hnojení také k postupnému zhoršování půdní struktury. Orba a hluboké kypření jsou kromě značných ztrát vody z půdy také příčinou vysokých emisí CO2 v důsledku intenzivnějšího rozkladu organických látek, které je třeba vracet do půdy ve větším množství než při pásovém nebo mělkém zpracování půdy, popř. při přímém setí do mulče, strniště. Na ztráty vody a uhlíku z půdy a uvolňování živin rozkladem organických látek v půdě má vliv také hloubka podmítky po sklizni ozimé pšenice, konstatuje autor.*
Úvodní foto: Stav porostu řepky před zimou (vpravo přihnojeno 30 kg N/ha v Ureastabil) Foto Pavel Růžek
