Vzhledem k riziku ztrát dusíku únikem amoniaku není již od roku 2022 povoleno aplikovat klasickou močovinu na povrch půdy bez zapravení. Proto se nyní stále více používá tzv. stabilizovaná močovina, u níž je rozklad na určitou dobu omezen pomoci inhibitorů ureázy. Kromě snížení ztrát amoniaku se prodlužuje doba, kdy může být nepřeměněná močovina po srážkách transportována ke kořenům rostlin.
Se změnami klimatu spojenými s teplejšími podzimy a zimami, jarními přísušky a vegetačními mrazy bude stále složitější optimalizovat dávku dusíku k ozimým plodinám na začátku jarní vegetace. Při jejím stanovení je nutné vycházet z rozborů půd na obsah Nmin v půdě do hloubky min. 60 cm a stavu porostu. Na jedné straně je snahou, vzhledem k riziku jarního přísušku, přihnojit co nejdříve vyšší dávkou dusíku, na druhé straně při příjmu většího množství N (zejména nitrátového) rostlinami, se zvyšuje riziko poškození ozimů pozdějšími vegetačními mrazy nebo zhoršení struktury porostu ozimé pšenice s dopady na aplikaci regulátorů růstu a fungicidů. Uvádí to Ing. Pavel Růžek, CSc., z Národního centra zemědělského a potravinářského výzkumu, v. v. i., Praha-Ruzyně, v článku v Úrodě č. 3/2025.
Pro přihnojení ozimů během února až začátkem března vyšší dávkou dusíku (nad 60 kg N/ha) je vhodná aplikace močoviny s inhibitorem ureázy. Při nízkých teplotách je rozklad močoviny inhibován až tři týdny a po srážkách se nepřeměněná močovina dostává ke kořenům rostlin, kterými je ve srovnání s nitrátovou a amonnou formou dusíku pozvolněji přijímána. Odběr dusíku z močoviny rostlinami se zvýší až po prohřátí půdy a přeměně močoviny na amonný N.
Ve vlhčích oblastech na lehkých, mělkých a promyvných půdách s rizikem vyplavení nitrátů se kromě inhibitorů ureázy používají také inhibitory nitrifikace, které zpomalují přeměnu amonného dusíku na nitrátový. Inhibitory nitrifikace a různé sorbenty amonného dusíku obsažené v dusíkatých hnojivech při aplikaci na povrch půdy často zvyšují koncentraci amonného N v povrchové vrstvičce půdy a zpomalují transport dusíku ke kořenům rostlin, což je zejména při nízkých následných srážkách nepříznivé a většinou se také projeví nižším příjmem dusíku rostlinami na začátku jarní vegetace. Proto není doporučováno jejich používání v oblastech s častými jarními přísušky, upozorňuje autor.*
Úvodní foto:
Rozdíly ve stavu porostu pšenice mezi nehnojenou kontrolou a hnojenými variantami (Ruzyně)
Foto Pavel Růžek
