Menu
e-shop
Zemědělský podnik AGRO Liboměřice, a. s., vsadil na silnou ucelenou živočišnou výrobu a moderní agrotechniku v rostlinné výrobě, využívá také bioplynovou stanici. V živočišné výrobě je podnik věrný českému strakatému skotu – kromě produkce mléka se věnuje i výkrmu býků a jalovic.
Farma se potýká nejen s členitým terénem Železných hor, kde hospodaří v nadmořské výšce od 350 do 600 metrů, ale i s vysokým výskytem zvěře a specifickými půdními podmínkami. K dosažení vysokého výnosu kukuřice dlouhodobě spolupracuje se společností KWS OSIVA s. r. o., která na zdejších polích zakládá kalibrační pokusy SAT-DMM Tool, a na vesměs svažitých polích využívá strip-till technologii.
Rozhovor jsme vedli s ředitelem podniku Jiřím Vrzáčkem, hlavním agronomem Milanem Machačem, agronomem Miroslavem Ždímalem a se zástupci KWS Osiva Renatou Šmídovou a Pavlem Němcem.
Chová celkem 2300 kusů ČESTR, z toho 740 dojnic. Průměrná denní užitkovost přesahuje 24 litrů na ustájenou dojnici. Mléko dodává farma přes Mlékařské hospodářské družstvo Střední Čechy do Mlékárny Pragolaktos, a. s., do Prahy a následně do Německa. To s sebou nese přísné podmínky, například povinnost využívat non-GMO sóju. Kromě produkce mléka se podnik věnuje i výkrmu býků s průměrnou porážkovou hmotností 740 kg. „Děláme také výkrm jalovic na steaky pro pražskou restauraci Kantýna ze skupiny Ambiente,“ doplnil Jiří Vrzáček.
Podnik investoval do modernizace stájí, kde jsou gumové rohože pro lepší komfort zvířat. Z kejdy využívají již zmíněný fugát k hnojení a separát z bioplynové stanice slouží jako podestýlka pro skot. Kromě intenzivního chovu provozují i ekologický chov se stovkou kusů krav ČESTR bez tržní produkce mléka na 90 ha luk v kopcovitém terénu.
Součástí uzavřeného cyklu hospodaření je bioplynová stanice s výkonem 548 kW. Ta je koncipována primárně na zpracování kejdy, doplněné o kukuřičnou siláž a zbytky ze silážních jam a senáží. Odpadní teplo z bioplynové stanice je využíváno ve vlastní sušičce obilí. Podnik má také vlastní výrobnu krmných směsí. „Licenci na provoz bioplynové stanice máme do roku 2028. Pokud ji nebudeme využívat v současném rozsahu, ubyde nám v osevním postupu minimálně 100 ha kukuřice,“ podotkl Jiří Vrzáček. Podle něj je však při současných nízkých výkupních cenách těžké najít adekvátní rentabilní komoditu.
Podnik AGRO Liboměřice zaměstnávající 56 zaměstnanců hospodaří na Chrudimsku v celkem 24 katastrech. Roční úhrn srážek dosahuje zhruba 565 mm, problémem je ale lokální rozložení a vydatnost srážek. Zemědělská půda ve zvlněném terénu Železných hor přesahuje 2000 ha, z nichž 1650 ha tvoří orná půda a více než 400 ha louky a pastviny. V osevním postupu patří 240 ha ozimé pšenici, 150 ha ozimému ječmenu, 200 ha ozimé řepce, 30 ha ovsu, 60 ha jarnímu ječmenu, 420–460 ha kukuřici, zhruba 160 ha jeteli a jetelovinám, zbytek tvoří pícniny na orné půdě a pravidelně zařazují meziplodiny.
Kukuřici pěstuje podnik AGRO Liboměřice na 100 % výměry technologií strip-till. Tuto technologii testují od roku 2017. V roce 2019 si pořídili vlastní stroj pro strip-till technologii Kverneland Kultistrip s čelním zásobníkem na kapalná hnojiva, kterým půdu pro kukuřici zpracovávají, a současně hnojí kapalným hnojivem DAM před setím do zpracovaných pásů. Při setí kukuřice se ještě aplikuje Amofos pod patu. Zmíněný stroj vydrží pracovat v místní lehké, ale velmi kamenité půdě. Půdu odkameňují nejen před setím kukuřice, ale i řepky nebo obilnin. Podrcený kámen využívají při vlastních stavebních úpravách a také jej prodávají.
V technologii strip-till využívá podnik vymrzající (svazenka s vikví) i nevymrzající meziplodiny (ozimý oves s peluškou). Pro hnojení meziplodin i před setím kukuřice aplikují fugát a následně podle místních půdních podmínek dohnojí DAM. Fugát má nízký poměr C : N, proto pěstují meziplodiny, které obohacují půdu o uhlík. Zapravením DAM do půdy stoupá využitelnost N pro rostliny. Kukuřici hnojí celkem 140 kg N/ha. „Z vlastní zkušenosti víme, že se půda při technologii strip-till prohřívá pomaleji, ale na druhou stranu dokáže pokryv meziplodin ochránit mladé rostliny kukuřice před pozdními jarními mrazíky,“ podotkl agronom Milan Machač. A dodal: „Nic lepšího proti erozi než strip-till neznám.“ Meziplodiny dodávají do půdy organickou hmotu, zlepšují strukturu půdy a její schopnost vsakovat vodu. Podnik také každoročně vápní dolomitickým vápencem zhruba 200 až 300 ha pěstebních pozemků. Ve spolupráci s firmou MJM agro, a. s., pravidelně dělají rozbory půdy.
Podnik využívá pro technologii strip-till vlastní RTK stanici a pracuje s navigacemi Fendt a Agri-Precision. Výsevek kukuřice se seje variabilně s využitím platformy variabilní setí v myKWS (90 až 100 tisíc jedinců na hektar). Z hybridů KWS loni vsadili na osvědčené odrůdy KWS Salamandra (FAO Z 220 / S 230), která je nosným hybridem pro dojnice, dále KWS Temisto (FAO Z 270 / S 290) a KWS Monumento (FAO 270). Pěstovali také hybridní odrůdy KWS Nestor (FAO 230), jež se osvědčila do vyšších poloh, KWS Essenzo (FAO Z 290 / S 300) a pěstovali také odrůdu Agro Vitallo. „Běžně pěstujeme čtyři až pět odrůd kukuřice plus zkoušíme každoročně jednu novinku,“ podotkl hlavní agronom. V roce 2025 sklízeli poprvé dvěma linkami, čímž urychlili sklizeň zhruba o týden. Průměrný výnos silážní kukuřice v poslední sezóně dosáhl kvůli škodám zvěří zhruba 35 t/ha z plochy přes 430 ha, což v daných podmínkách hodnotí agronom jako dobrý výsledek. Jak podotkla Renata Šmídová, v sezóně odebírají každý týden vzorky z jednotlivých odrůd kukuřice ve zdejších pokusech SAT-DMM Tool, v nichž je zahrnuto 10–14 odrůd silážní kukuřice s FAO 220–280. Na týdenní bázi tak aktualizují kalibrační křivku množství škrobu v rostlinách. Podnik AGRO Liboměřice nástroj SAT-DMM Tool s úspěchem využívá pro optimalizaci termínu sklizně. Jak podotkl Pavel Němec, který v podniku působil dvě desítky let jako agronom, farma využila strip-till technologii na podzim 2025 rovněž pro setí řepky. Podnik pěstuje pouze odrůdy řepky z portfolia KWS Osiva Umberto KWS, KWS Mikados a Hostine.
Starosti dělají agronomům AGRO Liboměřice škody působené zvěří, zejména muflony, jeleny a divokými prasaty. Přestože zemědělský podnik spolupracuje s mysliveckými sdruženími, škody se ročně šplhají do milionů korun. „Výnosy silážní kukuřice by jinak dosáhly přes 40 až 50 tun z hektaru, ale bohužel kvůli škodám od zasetí až po sklizeň je to jinak. Divoká prasata jsou tak chytrá, že nechají tři řádky porostu kukuřice od posedu a pak uprostřed pole zničí pět hektarů,“ popsal Milan Machač.
Kromě škod páchaných zvěří podnik bojuje s administrativní zátěží a klesajícími výkupními cenami. „Pořád je prostor se zlepšovat, ale brzdní nás ekonomika,“ uvedl Jiří Vrzáček. „Cena pšenice byla v roce 1995 kolem 2850 korun za tunu, dnes je to 3500 Kč/t. Ale nafta tehdy stála 17 korun za litr, zatímco dnes je to 33 Kč. Minimální hodinová mzda byla v té době 12 korun, dnes je to 135 Kč,“ popsal ředitel farmy AGRO Liboměřice s tím, že cílem pro nejbližší období je především udržet stabilitu a ekonomickou životaschopnost podniku. Díky živočišné výrobě (mléko, maso) byl podnik za rok 2025 v černých číslech, přestože cena mléka klesla v listopadu o 0,50 Kč/l a v prosinci o dalších 1,40 Kč/l. Kritický je podle hlavního agronoma rovněž nedostatek účinných látek pro boj se škůdci i plevelem.
Článek najdete také ve Farmáři č. 3/2026.
Úvodní foto: Kukuřici pěstuje farma na celkové výměře 420 až 460 ha, v současnosti využívá na 100 % výměry technologii strip-till Foto Pavel Němec
