Ekonomika a rentabilita pěstování nejen brambor

V říjnovém vydání časopisu Úroda (10/2026) se v tématu Luskoviny a okopaniny Ing. Milan Čížek, Ph.D., z Výzkumného ústavu bramborářského Havlíčkův Brod, s. r. o., zaměřuje na ekonomiku a rentabilitu pěstování brambor a dalších tržních plodin u vybraného souboru pěstitelů z Českomoravské vrchoviny. Cílí na delší časovou řadu, konkrétně období 2017 až 2025.

Struktura plodin je široká

Jak uvádí, struktura plodin u zemědělských podniků na Českomoravské vrchovině je stále díky rozsáhlé živočišné výrobě poměrně široká. Nejvyšší podíl mají tradičně obilniny (ozimá pšenice, jarní a ozimý ječmen, ozimé žito), následují ozimá řepka, brambory, mák; další tržní plodiny jsou spíše výjimkou (jetel inkarnát, jarní pšenice, oves setý). Krmné plodiny mají stále velké zastoupení na orné půdě (do 35 %). Vybraný soubor pěstitelů hospodařil v uvedeném období na 18 100 ha zemědělské a 14 300 ha orné půdy.

Nejnižší náklady na jednotku produkce

Podle výsledků šetření u vybraných zemědělských podniků na Českomoravské vrchovině jsou brambory rentabilní plodinou, ze sledovaných tržních plodin pak mají nejnižší náklady na jednotku produkce. Oproti jiným polním plodinám mají platby vázané na produkci citlivých komodit (VCS) na brambory pro výrobu škrobu. Navíc zemědělci mohou využívat i podporu z titulu Integrovaná produkce konzumních brambor, z národních zdrojů jsou poskytovány finanční prostředky z dotačního titulu QCZ pro konzumní brambory. To vše jsou signály pro důležitost brambor pro MZe a ČR.

Ekonomiku a rentabilitu pěstování je nutné hodnotit v delších časových řadách, aby bylo možné sledovat trendy, jak se vyvíjí situace a jaká je úspěšnost pěstování jednotlivých plodin, upozorňuje Ing. Čížek.

Podrobné informace přináší říjnové vydání časopisu Úroda (10/2026).*

Úvodní graf: Výnos a míra rentability pěstování brambor