Dlouhodobé pokusy ukazují cestu k efektivnímu hnojení i stabilním výnosům kukuřice

Dlouhodobé polní pokusy poskytují cenná data pro zemědělskou praxi. Jejich cílem je nastavit optimální systém hnojení, zajistit kvalitu produkce, udržet úrodnost půdy a současně hlídat ekonomiku pěstování. Problematice se věnovala odborná videokonference pořádaná Národním centrem zemědělského a potravinářského výzkumu (CARC) a Českou technologickou platformou pro zemědělství.

Jak ve svém článku píše Ing. Hana Honsová, Ph.D., pokusy probíhají od roku 1955 v Praze-Ruzyni a postupně byly založeny i na dalších stanovištích – Čáslav, Lukavec u Pacova a Ivanovice na Hané. Sleduje se vliv statkového, organického a minerálního hnojení na výnosy plodin i změny obsahu živin v půdě. U silážní kukuřice se potvrdilo, že největší vliv má stanoviště, dále hnojení a průběh počasí. Nejvyšších výnosů dlouhodobě dosahují Ivanovice, nejnižších Čáslav.

Klimatická změna i význam hnoje

Výsledky zároveň potvrzují dopad oteplování a sucha. Vyšší teploty zvyšují výpar z půdy a prodlužují období sucha, což klade větší nároky na volbu technologií. Významným zjištěním je, že samotný chlévský hnůj poskytoval srovnatelné výnosy jako kombinace s minerálními hnojivy. Organické hnojení tak představuje udržitelnou a ekonomicky efektivní variantu, případně v kombinaci s minerálním hnojením tam, kde je to potřeba.

Úvodní foto: Pěstitelské technologie je potřeba přizpůsobovat i klimatické změně Foto Hana Honsová

Celý článek najdete v časopisu Farmář č. 2/2026.