Čirok jako strategická plodina

V Ivanovicích na Hané uskutečnil tradiční polní den, který pořádala společnost SEED SERVICE s. r. o. ve spolupráci s Národním centrem zemědělského a potravinářského výzkumu (CARC, dříve VÚRV) Praha-Ruzyně a místní pokusnou stanicí. Akce, jež přilákala mnoho odborníků a zemědělců, se zaměřila na pěstování, šlechtění a rozmanité využití čiroku a béru, které se v měnících se českých klimatických podmínkách stávají strategickými plodinami.

Polní den zahájili Ing. Marek Podrábský ze SEED SERVICE a šlechtitel Ing. Jiří Hermuth z CARC Praha-Ruzyně. Ing. Hermuth zároveň upozornil na přípravu nové knihy o čiroku pro vydavatelství Profi Press, která shrne poznatky z různých oblastí jeho využití.

Klimatická realita: stará data neplatí

Zásadní sdělení přinesl RNDr. Ing. Jaroslav Rožnovský, CSc. z ČHMÚ, který důrazně potvrdil, že změna klimatu je prokazatelný fakt. Uvedl, že staré agroklimatické podklady, včetně Atlasu podnebí Československa (data z let 1901–1950) a agroklimatické rajonizace z roku 1975, již neplatí.

Průměrná roční teplota v České republice vzrostla za posledních 60 let o téměř 2 °C. Nejvíce rostou letní teploty (až o 1,5 °C), což zvyšuje výpar o 30–35 mm na každý stupeň oteplení. Roční úhrny srážek se sice průměrně nemění, ale jsou nerovnoměrněji rozloženy a častěji se vyskytují v hůře využitelné přívalové formě. Z těchto důvodů je podle Rožnovského nezbytné urgentně přepracovat agroklimatickou rajonizaci, aby odpovídala současným podmínkám.

Inovace ve šlechtění: Ruzrok a Rufuss

Odrůdový blok vedli Ing. Marek Podrábský a Ing. Jiří Hermuth. Představena byla cesta první české multifunkční odrůdy Ruzrok, registrované v roce 2016. Ruzrok se prosadil především jako fytosanitární meziplodina pro biofumigaci půdy. Ing. Hermuth vysvětlil, že mladá rostlina Ruzroku obsahuje metabolit durin, a pokud je zapravena do půdy ve výšce 30–40 cm, je schopna potlačit půdní patogeny, jako jsou fuzária. Tento efekt se využívá například v jižních státech Evropy při pěstování raných brambor a zeleniny. Odrůda navíc prokazatelně odpuzuje hraboše.

Mezi novější úspěchy patří odrůda Rufuss (2024), raný, beztaninový typ, který je vhodný na siláž i na zrno, přičemž jeho zrno se uplatňuje i pro výrobu bezlepkového piva. Ing. Podrábský dále zdůraznil význam silážních odrůd s BMR mutací (hnědé střední žebro), které mají snížený obsah ligninu a výrazně vyšší stravitelnost, což je klíčové pro krmení skotu. Příkladem je odrůda Ranger BMR nebo novinka Phoenix BMR.

V rámci portfolia byly zmíněny i odrůdy béru italského, konkrétně Ruberit a Rucereus, které se využívají jako meziplodiny nebo pro produkci kvalitních senáží.

Odolnost vůči chladu a ekologizace

Výzkum se zaměřuje i na adaptaci čiroku na evropské podmínky. Ing. Marie Lhotská z CARC představila výsledky zaměřené na odolnost 28 odrůd čiroku vůči chladu. Ačkoliv je čirok původem z Afriky a citlivý na nízké teploty ve fázích klíčení a kvetení, testy ukázaly, že existují rozdíly. Česká odrůda Ruzrok vzešla velmi brzy a dosáhla vysoké vzcházivosti i při 15 °C.

Ing. Jan Štrobach, Ph.D., herbolog z CARC, navázal tématem ekologizace a alelopatických vlastností čiroku. Čirok vylučuje látky, které přirozeně inhibují růst plevelů. Ve dvouletém pokusu, kde byly odrůdy Ruzrok a Rufuss zařazeny jako předplodina pro jarní ječmen, bylo zjištěno výrazně nižší zaplevelení a nižší počet druhů plevelů.

Zkušenosti z praxe a potenciál pro krmivovou základnu

Zemědělci a agronomové potvrdili rostoucí význam čiroku. Ing. Jan Frydrych z Oseva Zubří se podělil o zkušenosti z podhorské oblasti Beskyd, kde se Ruzrok ukázal jako velmi raná odrůda, schopná dozrát na zrno. V Zubří také dosáhli výnosu až 60 tun zelené hmoty na hektar při sklizni na dvě seče pro biomasu. Ing. Frydrych také potvrdil, že pěstování béru účinně potlačuje problematickou ježatku kuří nohu.

Ing. Marek Daňhel, agronom a specialista na biodiverzitu, vyzdvihl využití čiroku a béru ve směsích pro podporu zvěře v krajině. Pro výživu dojnic vidí jako efektivní systém pěstování čiroku se dvěma následnými sečemi po ozimých obilninách. Svůj příspěvek zakončil jasným stanoviskem: „Pokud bych měl odpovědět na hypotetickou otázku, zda čiroky a béry patří na naše pole, tak za mě jednoznačně ano“.

MVDr. Petr Doležal z Mendelovy univerzity v Brně, který stál u zrodu využívání čiroku v ČR, zdůraznil, že zatímco čiroková siláž má nižší energetickou hodnotu než kukuřičná, v suchých letech je čirok „spásou“, protože zajistí krmivovou základnu, když kukuřice selže. Klíčová je však správná technologie sklizně, včetně narušení tvrdého zrna čiroku (corn-cracker) pro zajištění stravitelnosti u přežvýkavců.

Ředitel SEED SERVICE, Ing. Milan Děd, v závěru vyzdvihl, že české odrůdy, zejména Ruzrok, dosáhly mezinárodního věhlasu. Podle něj to pro firmu představuje obchodní výzvu kvůli vysoké poptávce ze zahraničí.*