Výskyt původců chorob pat stébel ozimé pšenice sledovali odborníci z Výzkumného ústavu rostlinné výroby, v. v. i., Praha-Ruzyně v České republice v letech 2015–2020. Nejhojněji byli izolováni zástupci rodů Oculimacula (stéblolam) a Fusarium, zástupci rodů Microdochium (plíseň sněžná) a Rhizoctonia (kořenomorka) se vyskytovali s nižší intenzitou. Při včasném rozpoznání primárních příznaků stéblolamu a následné aplikaci fungicidu v růstové fázi BBCH 30–32 (počátek sloupkování až do vzniku druhého kolénka) je vysoká pravděpodobnost úspěšné ochrany porostů.
Nejúčinnější a nejšetrnější ochranou proti stéblolamu je ale bezesporu pěstování rezistentních odrůd. Přítomnost genu rezistence ke stéblolamu Pch1 v genotypu odrůd ozimé pšenice je zárukou nízkého napadení stéblolamem i při vysokém infekčním tlaku. Reakci 38 odrůd ozimé pšenice k umělé infekci Oculimacula yallundae a O. acuformis testovali odborníci v maloparcelovém pokusu v Praze-Ruzyni. Jednalo se o odrůdy registrované v ČR (podle ÚKZÚZ). Pomocí STS markeru Xorw1 byl gen Pch1 zjištěn v šesti z testovaných odrůd ozimé pšenice: Annie, Floki, Illusion, KWS Donovan, LG Imposanto a Proteus.
Více informací přináší článek Mgr. Jany Palicové, Ph.D, a kolektivu z Výzkumného ústavu rostlinné výroby, v. v. i., zveřejněný v časopise Úroda (3/2021). Jak autorky v závěru informují, prognóza výskytu chorob pat stébel v letošním roce může vycházet z podmínek počasí na podzim 2020, který byl teplotně nadnormální oproti dlouhodobému průměru (1981–2010). Srážkově byl podzim kolísavý, říjen nadnormální, ale listopad a prosinec pod dlouhodobým průměrem. Delší podzim by mohl předznamenávat vyšší množství inokula stéblolamu v oblastech intenzivního pěstování obilnin, ale důležitá bude délka období s optimálním rozmezím teplot pro sporulaci houbových původců 10–15 °C v jarním období.*
