Na našem území se stále zvyšuje teplota, zatímco roční srážkové úhrny se téměř nemění. Díky vyššímu výparu se u nás rozšiřují území s nedostatkem vláhy. V suchých oblastech je potřeba přizpůsobovat pěstitelské technologie pro zadržení co největšího množství vody v půdním profilu.
Především na problematiku pěstování řepky a pšenice v suchých oblastech byl zaměřen seminář uspořádaný v Rakovníku. Akci uspořádala Okresní agrární komora Rakovník a Zemědělský svaz, územní organizace Rakovník a Kladno, popisuje v článku v Úrodě č. 4/2024 Ing. Hana Honsová, Ph.D.
K suchým oblastem patří také Kladensko a okres Praha-západ, kde se rozprostírají pozemky pokusné stanice České zemědělské univerzity v Praze (ČZU) v Červeném Újezdě. Ing. David Bečka, Ph.D., z ČZU už řadu let na poli stanice zakládá a vyhodnocuje přesné maloparcelkové pokusy s řepkou a na několika stanovištích v rámci celé republiky i poloprovozní. S vybranými výsledky seznámil posluchače.
Vzcházení a vývoj porostů řepky v pokusech v Červeném Újezdě na podzim 2023 ovlivnilo teplé a suché září, kdy v oblasti spadlo jen necelých devět milimetrů dešťových srážek. Průměrná teplota na pokusné stanici v září dosáhla téměř 18 °C. Následoval teplý a suchý říjen. Suchý podzim se negativně podepsat na vzcházení řepky.
Při odběrech 9. října se ukázalo, že byly rostliny řepky špatně vyživené. V podmínkách teplého podzimu se v porostech řepky v Červeném Újezdě i na dalších lokalitách namnožili škůdci, popisuje autorka.
Ačkoli po zasetí v Červeném Újezdě i na dalších pokusných lokalitách panovalo sucho, nakonec rostliny dobře vzešly. Stav porostů řepky na podzim 2023 vyhodnotil Ing. Bečka jako nejlepší za poslední roky. Rostliny měly před nástupem zimy o zhruba patnáct procent vyšší hmotnost kořenů, než představuje tříletý průměr pokusných stanovišť.
Rostliny vytvořily silnější kořenové krčky než v předešlých dvou ročnících. Také nadzemní část rostlin řepky se velmi dobře vyvinula, o čemž svědčilo velké množství dlouhých listů.
Lednové holomrazy sice způsobily omrznutí listů řepky, ale díky nepoškozeným srdéčkům rostliny dobře přezimovaly. V únoru se obsah minerálního dusíku v půdě pohyboval na nízké úrovni, proto bylo potřeba co nejdříve začít s přihnojením.*
