Kukuřice setá patří v České republice k plodinám, které svou osetou plochou dominují zemědělské krajině. Důvod je prostý. Kukuřice se řadí z hlediska ochrany proti škodlivým organismům k méně náročným. Její využití patří v dnešní době hlavně do oblasti energetiky, kdy kukuřičné siláže tvoří hlavní „potravu“ pro hojně využívané bioplynové stanice.
V souvislosti s kukuřicí byli v dřívějších dobách zmiňováni jako škůdci pouze zavíječ kukuřičný, popř. larvy kovaříkovitých brouků (drátovci). Na počátku 21. století se k nám dostal ale další škůdce, který se v kukuřici velmi rychle zabydlel a začalo na našem území jeho postupné rozšiřování s projevy jeho škodlivosti. Jedná se o dalšího „amerického brouka“ – bázlivce kukuřičného (Diabrotica virgifera virgifera LeConte). Tématem se v týdeníku Zemědělec č. 47 zabývají Ing. Pavel Kolařík a Ing. Karla Kolaříková ze společnosti Zemědělský výzkum, spol. s r. o.
U mnoha hmyzích škůdců polních plodin můžeme dlouhodobým sledováním získat ucelené informace o jejich výskytu a vývoji na daném konkrétním území. Podle takto získaných dat pak můžeme predikovat jejich škodlivý výskyt k určitému datu a na základě toho tak stanovit optimální zásah pro potlačení populace pod stanovený práh hospodářské škodlivosti, připomínají autoři.
Bázlivec kukuřičný je žlutě zbarvený brouk s černými krovkami velký asi 4–7 mm. Samičky lze od samečků velmi dobře rozeznat podle kratších tykadel a tří podélných pruhů na krovkách. Kresba na krovkách samečků je téměř slitá v jeden celek. Hlavním rozlišovacím znakem je však sklerotizovaný útvar na zadečku, který je u samečků menší a zaoblenější, zatímco u samiček je užší a delší, vyčnívající z pod krovek.
U bázlivce kukuřičného přezimuje vajíčko v hloubce v průměru kolem 15 cm, maximálně však do 35 cm. Mortalitu vajíček může významně ovlivnit průběh povětrnostních podmínek během zimního období. Při poklesu teplot na –10 °C a jejich trvání aspoň týden se může snížit líhnutí larev až o 50 %. Pokud tyto mrazy trvají více než dva týdny, pak se mortalita může zvýšit na 75 %. Při teplotě pod –15 °C je pak mortalita až 96 %. Na jejím zvýšení se též může významně podílet vyšší skeletovitost půdy. Hospodářské škody u bázlivce způsobují jak jejich larvy, tak i dospělci. Larvy v jarním období migrují ke kořenům mladých rostlin kukuřice, kde svým žírem způsobují škody nejprve na kořenovém vlášení, později pak ve vyšších vývojových fázích i na hlavních částech kořene kukuřice včetně nadzemních částí. Při silném napadení může dojít k destrukci celého kořenového systému rostliny, což má za následek vyvrácení rostliny či přímo jejich úhyn.*
Úvodní foto: Bázlivec kukuřičný – samička Foto Pavel Kolařík
