Zpravodaj CzechGlobe: Letošní rok bude v Česku opět patřit k těm teplejším

Letošní rok bude v Česku opět patřit k těm teplejším. Chladnější období může nastat až na přelomu roku. Informuje o tom pravidelný bulletin Ústavu výzkumu globální změny AV ČR (CzechGlobe).

Trend oteplování je zřejmý

Letošní rok se mnohým zdá chladný, ale realita je naprosto odlišná. Toto vnímání je dáno hlavně tím, že poslední dva roky byly rekordně teplé. Podle předběžných výsledků bude letošek na druhé nejdelší měřicí řadě v republice (Brno) pravděpodobně teplejší než průměr let 1991–2020 i 1961–1990. Momentálně se odhaduje, že oproti průměru let 1991–2020 bude tento rok teplejší o 0,7 °C a oproti průměru let 1961–1990 o 2,1 °C. Oproti průměru teplot v 19. století je nyní odchylka dokonce 2,8 °C. Pokud by se tyto odhady potvrdily, byl by letošní rok 11. nejteplejší od roku 1800. To se však do konce roku může ještě mírně změnit. Chladnějšími roky byly například roky 2021 či 2013. Poslední celá dekáda 2011–2020 byla výrazně teplejší než všechny předešlé a v tomto období se oteplovalo dvakrát vyšší rychlostí. Nyní jsme v polovině dekády, která je teplejší než ta předešlá, tedy míří k dalším rekordním hodnotám a odpovídá tak výhledu klimatických modelů. Samozřejmě v dalších pěti letech mohou přijít i chladnější roky a rekord vůbec nastat nemusí. Trend oteplování je jasný, ale variabilita stále zůstává, upozorňuje zpravodaj CzechGlobe.

Chladnější období může být až na přelomu roku

Střednědobý výhled do 31. prosince podle zpravodaje předpokládá, že období do Štědrého dne bude teplotně nadprůměrné, ale poté se teploty začnou vracet k průměrným hodnotám a ke konci roku dokonce k podprůměrným (oproti průměru období let 1991–2020). Navazující dlouhodobý výhled až do 26. ledna předpokládá, že teploty vzduchu budou v první polovině ledna podprůměrné, poté se vrátí k normálu (oproti průměru období let 1993–2016). U dlouhodobějších předpovědí je však nutno počítat s velmi značnou nejistotou, a to platí i o tomto výhledu.

Třetina území republiky měla v posledním půlroce alespoň polovinu období málo půdní vláhy

Jak dále uvádí zpravodaj CzechGlobe, v posledním půlroce se sice půdní sucho příliš nevyskytovalo, i tak ale kvůli přetrvávajícímu nedostatku srážek trpěla půda nedostatkem vláhy, tedy stavem, kdy se relativní půdní vlhkost pohybovala pod 50 %. Nejhorší situace z hlediska půdního sucha za posledních šest měsíců byla zaznamenána koncem června a poslední epizoda pak koncem srpna. Poté se již půdní vláha významně neodchylovala od obvyklých hodnot. Na 35 % území republiky trval nedostatek půdní vláhy v posledním půlroce alespoň tři měsíce. Na 2 % území pak prakticky celé období. Nejhorší situace byla na závětrné straně Krušných hor a také na Znojemsku a Břeclavsku, shrnuje zpravodaj.*

Úvodní obrázek: Výhled odchylky teploty vzduchu na vánoční týden (22.–29. 12.) podle modelu ECMWF Zdroj zpravodaj CzechGlobe