Půda je jedním z nejdůležitějších přírodních zdrojů na Zemi. Obecnou vlastností je její pomalá obnovitelnost. Poškození půdního prostředí různými vlivy bývá patrné i po mnoho desítek let. Současné období je charakterizováno stoupajícím tlakem na produkční schopnost půdy spolu s leckdy nevhodnými technologickými systémy obhospodařování.
Mezi základní rizika pro snížení kvality zemědělské půdy patří vodní a větrná eroze, úbytek organické hmoty a omezení biologických aktivit v půdě a její zhutnění. Při degradaci zemědělské půdy velmi často dochází ke kombinaci výše zmíněných jevů. Rovněž lze nalézt příčinnou souvislost mezi těmito nežádoucími jevy. Půda degradovaná jedním z těchto jevů ztrácí odolnost vůči dalším rizikům. Při hospodaření na půdě jakýmkoliv systémem by mělo být trvale v popředí zájmu uchování úrodnosti půdy a jejích ekologických funkcí, uvádí v časopise Úroda Ing. Petr Novák, Ph.D., z České zemědělské univerzity v Praze.
Jak dále informuje, správné založení porostů v podzimním období patří mezi rozhodující parametry potenciální vysoké sklizně. Hlavní příčinou snížení výnosů mohou být problémy při zakládání porostů, které vznikají v důsledku nevhodné metody zpracování půdy. V této oblasti nelze úplně zavrhnout žádnou z používaných metod. Každá má své výhody a nevýhody. Volba vhodné metody založení porostu není v současné době závislá jen na vůli každého zemědělce. Nelze opomenout nařízení ochrany zemědělské půdy před vodní erozí (standardy DZES, dříve GAEC), která omezují některé druhy základního zpracování půdy.*
Více informací k technologiím zpracování půdy přináší článek v časopise Úroda (1/2018, str. 42–44).
